Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

Jak probíhá správní řízení?

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.[1] Výsledkem správního řízení je tedy rozhodnutí správního orgánu. Tento manuál představí jednotlivé fáze průběhu správního řízení.

Základní informace o správním řízení

Základní otázky správního řízení a postupy správního orgánu upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Ten mimo jiné stanoví, kdo je účastníkem řízení, jaká jsou práva a povinnosti účastníka řízení. Správní řád také upravuje postup při odvolání, přezkumné řízení nebo institut obnovy řízení.

Dalšími důležitými zákony jsou ve vztahu ke správnímu řádu zvláštní zákony, tj. další zákony, na základě kterých se konkrétní správní řízení vede. To znamená, že pokud budete žádat o stavební povolení, správní orgán se bude řídit také stavebním zákonem. Pokud například spácháte přestupek, povede se správní řízení také podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zvláštní zákony také mohou stanovit okruh účastníků pro každé řízení odlišně od správního řádu, tedy vymezit jiné osoby, něž ty, které jsou uvedené v následující kapitole, a další odlišnosti od správního řádu. Pokud zvláštní zákon stanoví něco jiného než správní řád, použije se ustanovení zvláštního zákona.

Kdo jsou účastníci řízení?

Účastníkem řízení mohou být fyzické i právnické osoby. Účastníci mají v řízení práva a povinnosti a postup v řízení mohou svým jednáním ovlivnit.

Účastníky správního řízení jsou: [2]

a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu (spoluvlastníci apod.);

b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.

Dále jsou účastníky řízení další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Tyto dotčené osoby nelze předem konkrétně vymezit. Okruh dotčených osob může být u každého správního řízení odlišný. Například v územním řízení jsou dotčenými osobami ti, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, typicky sousedé i ti, kteří nesdílí přímo hranici dotčeného pozemku.[3]  

V neposlední řadě jsou účastníky řízení jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon, tedy zákon, který se vztahuje přímo na konkrétní typ správního řízení (stavební zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny…).

Jak probíhá správní řízení?

Zahájení řízení

Správní řízení lze zahájit dvěma způsoby. Prvním z nich je zahájení řízení z moci úřední[4]. To zahajuje správní orgán sám. Může (ale nemusí) tak učinit i na podnět veřejnosti. Jak podat podnět ke správnímu orgánu si můžete přečíst v našem manuálu Podávání podnětů podle správního řádu.

Druhým způsobem, kterým se správní řízení zahajuje, je zahájení na žádost.[5] V takovém případě je řízení zahájeno okamžikem doručením žádosti správnímu orgánu.

V obou případech správní orgán zjišťuje okruh účastníků řízení a uvědomí je o tom, že řízení bylo zahájeno. V případě, že by se jednalo o řízení s více než 30 účastníky, je správní orgán povinen vyvěsit informaci o zahájení řízení na úřední desce.

Průběh správního řízení

Správní orgán má obecně povinnost v řízení vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, v souladu se zákony, a má také povinnost poskytovat v souvislosti se svými úkony dotčeným osobám přiměřené poučení. Správní orgán by měl také postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co nejméně zatěžoval.

V rámci správního řízení správní orgán shromažďuje podklady pro vydání správního rozhodnutí. Podklady pro vydání správního rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, listiny, dále také stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů. Správní orgán může také nařídit ústní jednání, a to v případě, kdy to přímo stanoví zákon nebo jestliže je ústní jednání ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. O termínu a místu konání ústního jednání musí být účastníci informováni s dostatečným předstihem.

Správní řád přiznává účastníkům řízení práva, díky kterým se mohou do řízení zapojit. Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a to po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí.[6] Také mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko nebo se vyjádřit k podkladům rozhodnutí.[7] Účastníci řízení mají také právo nahlížet do spisu nebo se zúčastnit ústního jednání, které ale nemusí nutně vždy proběhnout. [8]

Podrobnosti k úkonům účastníků během řízení najdete také v manuálu 10 významných práv účastníků správních řízení

Vydání rozhodnutí

Průběh správního řízení směřuje k vydání správního rozhodnutí. Rozhodnutím správní orgán rozhoduje o právech nebo povinnostech určité osoby. Před vydáním rozhodnutí má účastník právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.[9]

Rozhodnutí správního orgánu obsahuje výrok, odůvodnění a poučení. Zpravidla se rozhodnutí vyhotovuje v písemné formě. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nejde vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. Lhůta pro vydání rozhodnutí lze prodloužit až o dalších 30 dnů např. v případě, že je potřeba někoho předvolat nebo že se jedná o zvlášť složitý případ.

Obrana proti rozhodnutí správního orgánu

V praxi se může stát, že rozhodnutí správního orgánu je chybné nebo není v souladu se zákonem. Existuje několik způsobů, jak se proti takovému správnímu rozhodnutí bránit. Liší se v tom, kdo je oprávněn je využít a za jakých okolností:

  • Odvolání[10] – odvolání proti rozhodnutí správního orgánu může podat pouze účastník prvostupňového správního řízení, a to do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvoláním můžete napadnout pouze výrokovou část rozhodnutí, nelze jím napadat odůvodnění rozhodnutí, ale samozřejmě se o odůvodnění správního orgánu v odvolání můžete opřít pro zdůvodnění, proč napadáte výrok rozhodnutí. Odvolání se podává správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. Ten může své rozhodnutí změnit nebo zrušit sám nebo předat spis nadřízenému orgánu, který následně o odvolání rozhodne v odvolacím řízení.
  • Rozklad[11] - rozklad je „odvolání“ proti rozhodnutí ústředního správního úřadu (např. ministerstva), ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu. Až na výjimky platí pro rozklad stejná pravidla jako pro odvolání.
  • Správní žaloba[12] - žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se můžete domáhat ochrany svých práv u soudu. Správní žalobu lze podat až po vyčerpání všech řádných opravných prostředků (odvolání nebo rozklad), a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu.
  • Přezkumné řízení[13] - v přezkumném řízení správní orgány přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení zahajuje správní orgán z vlastní iniciativy, pokud má podezření, že rozhodnutí je v rozporu se zákonem. Na nezákonné rozhodnutí může správní orgán upozornit podnětem kdokoliv, tj. i ten, kdo nebyl účastníkem řízení. Je-li rozhodnutí shledáno nezákonným, může jej správní orgán zrušit či změnit.

Jednotlivci dotčeni na svých právech mají také právo se obracet na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, pokud neexistuje jiný prostředek obrany. Více o stížnostech si přečtěte v našem manuálu Stížnost na nevhodné chování úředníků.

Co když správní orgán nekoná?

V praxi mohou nastat situace, kdy správní orgán nezahájí řízení, i když podle zákona řízení zahájit musí nebo řízení, trvá nepřiměřeně dlouho. Pokud taková situace nastane, můžete se nápravy domoci podáním žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti[14] k nadřízenému orgánu. Ten může nečinnému orgánu přikázat, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu (např. aby řízení zahájil) nebo věc převzít a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu. Podnět může podat kdokoli, nejen účastník řízení Zde si můžete stáhnout vzor žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. 

Pokud není žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti účinná, je možné obrátit se na krajský soud s žalobou proti nečinnosti správního orgánu[15]. Tu může podat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které právní řád k ochraně proti nečinnosti poskytuje. Žalobu je možné podat do jednoho roku ode dne kdy marně vypršela lhůta pro vydání rozhodnutí. Dle převažujícího výkladu soudů tuto žalobu není možné podat, jestliže usilujete o zahájení řízení z moci úřední (existují však i rozhodnutí dokládající opak, např. rozsudek NSS, 3 Ans 11/2010 – 193).


Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty