Poradna

Financování politických stran

Vytvořeno dne 18. 7. 2018.

Jako výsledek mnohaleté snahy o zvýšení transparentnosti hospodaření politických stran a hnutí vstoupila k 1. 1. 2017 v účinnost velká novela několika základních zákonů, které fungování stran a hnutí regulují. Úpravy doznal především zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a zákony, které upravují průběh jednotlivých voleb, které se v České republice konají.

Největšími změnami, které velká novela přináší, je zejména zavedení finančních limitů pro financování chodu stran a volebních kampaní, povinné zřizování transparentních účtů a větší regulace příjmů politických stran a hnutí. Nově se také počítá s existencí i jiných subjektů, které sice nejsou politickými stranami či hnutími, ale které v jejich prospěch vyvíjí určitou činnost. Nově též vzniká Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který bude dohlížet na to, zda strany, hnutí a další subjekty plní své povinnosti.

Změny ve financování volebních kampaní

Průběh jednotlivých voleb upravuje několik tzv. volebních zákonů (zákon o volbách do Parlamentu České republiky, o volbách do zastupitelstev krajů, o volbě prezidenta republiky apod.)

Velká novela s účinností od 1. 1. 2017 mění všechny tyto dílčí volební zákony, přičemž u některých z nich nově zavádí limit finančních prostředků, které mohou kandidující subjekty (politické strany, hnutí, koalice, jednotlivci) na volební kampaň vynaložit.

Limity pro výdaje na volební kampaň

Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující subjekt vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně. (1) Volební kampaní se pak rozumí jakákoliv propagace kandidujícího subjektu nebo volební agitace ve prospěch kandidujícího subjektu, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidujícího subjektu. (2)

V kampani pro volby do Poslanecké sněmovny bude smět každá politická strana či hnutí utratit maximálně 90 milionů Kč. U voleb do Senátu limit činí částku 2 miliony Kč na jednoho kandidáta, popř. 2,5 milionu Kč v případě, že daný kandidát postoupí do druhého kola. Subjekt kandidující do zastupitelstva kraje bude moci na svoji kampaň vynaložit maximálně 7 milionů Kč. U voleb prezidentských a voleb do Evropského parlamentu pak limit činí 50 milionů Kč (u voleb prezidentských 40 milionů Kč v případě účasti pouze v prvním kole). (3)

Novela nezavádí limity pro výdaje na volební kampaň u všech voleb konaných v ČR - volby do zastupitelstev obcí a volby do Magistrátu hlavního města Prahy zůstanou i nadále co do výše výdajů na kampaň neomezeny.

Transparentní volební účty

Novela volebních zákonů přináší rovněž povinnost kandidujících subjektů zřídit do 5 dnů od vyhlášení voleb transparentní volební účet, který musí umožnit bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na něm. Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4)

Registrovaná třetí osoba

Novinkou velké novely volebních zákonů je rovněž zavedení pojmu tzv. třetí osoba, kterou je fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu. Takové osoby se musí před vstupem do kampaně registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Podrobnosti o financování volební kampaně musí registrovaná třetí osoba rovněž zveřejňovat na transparentním účtu. Její výdaje jsou rovněž limitovány, a to částkou 1,8 milionu Kč pro volby do Poslanecké sněmovny a částkou 40 tisíc Kč za každý volební obvod senátních voleb, popř. 50 tisíc Kč, konalo-li se druhé kolo těchto voleb. U voleb krajských je maximální částka stanovena součinem částky 140 tisíc Kč a počtem krajů, v nichž třetí osoba vede kampaň. Limit u voleb do Evropského parlamentu činí 1 milion Kč, u voleb prezidentských pak 800 tisíc Kč, popř. 1 milion Kč, konalo-li se druhé kolo. Stejně jako pro výdaje kandidujících subjektů není pro registrované třetí osoby stanoven limit u voleb komunálních a voleb do Magistrátu hlavního města Prahy. (5)

Nová úprava financování politických stran a hnutí

Novelizován byl i základní zákon upravující fungování politických stran a hnutí, kterým je zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Změny se týkají převážně způsobu, jakým jsou tyto politické subjekty financovány.

Transparentní účet strany nebo hnutí

Strany mají nově povinnost zřídit trvalý transparentní účet, na kterém musí vykazovat příspěvky ze státního rozpočtu a příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění. (6) Rozdíl oproti transparentnímu volebnímu účtu spočívá v tom, že volební účet musí být zřízen pouze po dobu volební kampaně, musí na něm být vykázány příjmy a výdaje s volební kampaní související a prostředky z něho nelze využít k jiným účelům, zatímco transparentní účet strany nebo hnutí je třeba zřídit trvale a zobrazují se na něm pouze výše uvedené příjmy bez omezení ve způsobu využití těchto finančních prostředků.

Omezení příjmů stran a hnutí

Dle novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích nesmějí tyto politické subjekty přijmout od jedné fyzické nebo právnické osoby dar nebo jiné bezúplatné plnění přesahující částku 3 miliony Kč ročně. Pokud by byla tato částka překročena, musí být vrácena dárci nebo převedena do státního rozpočtu. (7)

Politické strany a hnutí nově mohou přijímat úvěry a zápůjčky pouze od bank, platebních institucí či institucí elektronických peněz. (8) Nikdo jiný tedy nemůže straně nebo hnutí půjčovat finanční prostředky.

Politické instituty

Zákon o sdružování v politických stranách a hnutích nově počítá s tím, že strany mohou zakládat tzv. politické instituty. Těmi jsou právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v některé ze společensky prospěšných oblastí souvisejících s politickým životem (např. rozvoj demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, podpora aktivní účasti občanů na veřejném životě či přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci).

Politický institut musí zajistit transparentnost svého fungování a dostupnost výsledků své činnosti. Nesmí fungovat jako škola, školské zařízení ani vysoká škola. Politický institut může usilovat o získání příspěvku na podporu své činnosti. (9)

Státní příspěvek politickým stranám a hnutím

Nejvýraznější položky mezi příjmy stran tvoří příspěvky od státu, kterými jsou příspěvek na úhradu volební kampaně a příspěvek na činnost.

Nárok na příspěvek na úhradu volební kampaně mají ty subjekty, které dosáhnou určitého volebního výsledku. Tato podpora se poskytuje pouze u voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu. U voleb do poslanecké sněmovny získá strana, která obdržela více než 1,5 % hlasů, za každý hlas příspěvek 100 Kč. U evropských voleb pak subjekt s více než 1 % hlasů obdrží za každý hlas 30 Kč. (10)

Velká novela zákona o sdružování v politických stranách přinesla navýšení příspěvku na činnost politických subjektů. Příspěvek na činnost se skládá ze stálého příspěvku a příspěvku na mandát. Druhý jmenovaný příspěvek se poskytuje za každý mandát poslance, senátora, krajského zastupitele a zastupitele pražského magistrátu. Nová úroveň příspěvku na mandát se vrací na hodnotu, kterou strany získávaly před ekonomickou krizí. Příspěvek za jednoho poslance a senátora byl navýšen o 45 tisíc Kč na 900 tisíc Kč ročně. U krajských a pražských zastupitelů pak činí 250 tisíc Kč za rok.

Stálý příspěvek na činnost strany nebo hnutí zůstal nezměněn a činí 6 milionů Kč ročně pro stranu, která získala v posledních sněmovních volbách více než 3 % hlasů, za každou započatou desetinu procenta se pak částka navyšuje o 200 tisíc Kč, nejvýše však do hodnoty 5 %. Nejvyšší částka, kterou může strana obdržet jako stálý příspěvek na její činnost, tedy činí 10 milionů Kč. (11)

Vznik Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Velká novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích zřizuje nový ústřední úřad, jehož úkolem je dohlížet na hospodaření stran a hnutí. Sídlo tohoto úřadu je v Brně. Úřad tvoří předseda, čtyři členové a další zaměstnanci.

Mezi činnostmi, které jsou úřadu svěřeny, patří např. přezkum výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími každoročně k 1. dubnu následujícího roku či vlastní kontrola hospodaření stran a hnutí (ty musí úřadu při kontrole poskytnout potřebnou součinnost).

Úřad kontroluje rovněž hospodaření kandidujících subjektů během volební kampaně (k tomu viz výše). Je hlavním orgánem, který vykonává dohled nad financováním volebních kampaní. Dále např. provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně.

Mezi pravomoci úřadu patří i vedení správních řízení o přestupcích na úseku hospodaření politických subjektů. Přestupkem je např. to, že kandidující subjekt nezřídí volební účet či nezajistí, aby výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovený limit. Přestupku se může dopustit i jiný než kandidující subjekt, a to např. tím, že se účastní volební kampaně bez předchozí registrace či vloží finanční prostředky na volební účet v rozporu se zákonem (např. se nedostatečně identifikuje). Úřad může za přestupky uložit pokuty podle jejich závažnosti od 10 tisíc Kč do 500 tisíc Kč. V případě překročení finančního limitu na volební kampaň může úřad uložit pokutu až do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl tento limit překročen. (12)

Poznámky

(1) § 16c odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, § 56d zákona o volbách do zastupitelstev krajů, § 37 zákona o volbě prezidenta republiky, § 59c zákona o volbách do Evropského parlamentu
(2) § 16 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, § 56a odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, § 35 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky, § 59 odst. 1 zákona o volbách do Evropského parlamentu
(3) § 16c odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, § 56d odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, § 37 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky, § 59c odst. 2 zákona o volbách do Evropského parlamentu
(4) § 16a zákona o volbách do Parlamentu České republiky, § 56b zákona o volbách do zastupitelstev krajů, § 24 zákona o volbě prezidenta republiky, § 59a zákona o volbách do Evropského parlamentu
(5) § 16e zákona o volbách do Parlamentu České republiky, § 56f zákona o volbách do zastupitelstev krajů, § 38a zákona o volbě prezidenta republiky, § 59e zákona o volbách do Evropského parlamentu
(6) § 17a odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(7) § 18 odst. 2 a 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(8) § 17 odst. 8 písm. i) zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(9) § 17 odst. 47 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(10) § 85 zákona o volbách do Parlamentu České republiky a § 65 zákona o volbách do Evropského parlamentu
(11) § 20 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(12) § 19 a násl. zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

Na zpracování tohoto manuálu se podílel stážista Filip Mazel.

 

Nadřazené kategorie:

Korupce a transparentnost

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta