Poradna

Vrakoviště bez povolení

Soused se netají tím, že na sousedním pozemku - zahradě, která se nachází v oblasti s rodinnými domy a zahrádkami, a kterou má pronajatou, plánuje beze všech povolení vybudovat vrakoviště. Jak se můžeme bránit?

Tento dotaz byl vyřešen dne 27. 11. 2009. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Nejprve ke správnému postupu při realizaci záměru vybudovat vrakoviště.

1) Aby mohl nájemce legálně vybudovat vrakoviště (vycházím z toho, že pronajatý pozemek je v katastru nemovitostí vedený jako zahrada), musel by nejprve podat žádost o odnětí tohoto druhu pozemku ze zemědělského půdního fondu (dále ZPF) podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Žádost vyřizuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu (odbor životního prostředí Magistrátu města Brna) a po jejím posouzení vydává závazné stanovisko (vyjma případů v § 9 odst. 2 zákona o ochraně  zemědělského půdního fondu, které ho nevyžadují[1]). Žádost o souhlas k odnětí půdy ze ZPF se obvykle podává při zamýšleném nakládání s pozemkem k jiným než zemědělským účelům, nejčastěji při zakládání kvalifikovaných staveb či změně druhu pozemku.

Přílohou žádosti musí být i vyjádření vlastníků dotčených pozemků k navrhovanému odnětí.

V případě nedodržení povinnosti požádat orgán ochrany ZPF o odnětí půdy ze ZPF, můžete tento orgán (magistrát) na tuto skutečnost upozornit – podat podnět k zahájení řízení z moci úřední. Orgán ochrany ZPF je oprávněn uložit nájemci následující sankce:

§ 20 odst. 1 zákona o ochraně ZPF
"Právnickým osobám jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které poruší povinnosti uvedené v odst. 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem."

§ 20 odst. 2 zákona o ochraně ZPF

Pokuty se ukládají za
a) odnětí půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud nejde o případy, kdy tohoto souhlasu není třeba,
b) nedovolenou změnu kultury nebo za neprovedení uložené změny kultury,
c) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě zákona o ochraně ZPF.
Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu fyzickou osobou, postupuje podle § 20 odst. 5 zákona o ochraně ZPF orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích:

§ 35 - Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství

odst. 1: Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle zvláštních právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, o myslivosti nebo o rybářství,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,
f) neoprávněně loví zvěř nebo chytá ryby.
odst. 2: Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).

2) Pokud by se jednalo o vrakoviště s železným šrotem nad 1000 tun, podléhal by záměr jeho vybudování rovněž zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (příloha 1. záměr podle odstavce 10.5), zahájenému krajským úřadem na základě oznámení toho, kdo hodlá záměr provést. Pokud by výsledky zjišťovacího řízení stanovily nutnost posouzení vlivů záměru na životní prostředí, musel by krajský úřad vydat stanovisko k posouzení vlivů záměru. Každý přitom může zaslat své písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci i k posudku, na jehož základě se stanovisko vydává.

3) Jak závazné stanovisko orgánu ochrany ZPF, tak případné stanovisko krajského úřadu, by musel nájemce připojit k žádosti o vydání územního rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (o změně využití území - § 80 stavebního zákona a o umístění stavby - § 79 stavebního zákona) nebo územního souhlasu (§ 96 stavebního zákona), a to v závislosti na výměře pozemku. Jako vlastník sousedního pozemku byste byl účastníkem územního řízení, mohl byste během řízení uplatnit své námitky, odvolat se proti rozhodnutí, případně jej napadnout žalobou. Pokud územní plán stanovuje funkční využití pozemku, které je v rozporu se zřízením vrakoviště, stavební úřad by v územním rozhodnutí záměr jeho zřízení nemohl povolit.

V případě nedodržení povinnosti požádat stavební úřad o vydání územního rozhodnutí, můžete tento orgán (stavební odbor městské části) na tuto skutečnost upozornit – podat podnět k zahájení řízení z moci úřední.

Dle § 178 odst. 1 stavebního zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že
f) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti územním rozhodnutím zakázané,

Dle § 179 písm. b)  stavebního zákona lze za tento přestupek uložit pokutu do výše 500 000 Kč.
Totéž platí pro právnické a podnikající fyzické osoby (§ 180 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 181 písm. b).)

4) Vlastní povinnosti při nakládání s autovraky stanovuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Autovraky tak smějí být předávány pouze provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků (§ 37 zákona o odpadech). Provozovatel může dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech toto zařízení (vrakoviště) provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu. Pokud tomu tak není, můžete na tento stav upozornit Českou inspekci životního prostředí.

Dle § 69 odst. 2 zákona o odpadech: Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) převezme odpad do svého vlastnictví,
b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,
c) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

Vlastník vozidla je před jeho předáním provozovateli vrakoviště povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny (§ 37 odst. 2 zákona o odpadech). Pokud je vozidlo umístěno v rozporu s tímto ustanovením (tzv. opuštěné vozidlo), přemístí ho obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Nepovolené umísťování autovraků, ke kterému by na uvedeném pozemku bez povolení nepochybně docházelo, je rovněž sankcionovatelné. Stačí na tyto praktiky upozornit obecní úřad (resp. městský úřad).

Dle § 69 odst. 1 zákona o odpadech: Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že

a) se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem,
b) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru.

Podle § 69 odst.  2 zákona o odpadech  Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) převezme odpad do svého vlastnictví,
b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů 39) nebo uskuteční přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,
c) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.
Můžete tak tyto orgány informovat o protiprávním stavu podnětem.

5) Pokud by si nájemce na pronajatém pozemku chtěl postavil dům nebo drobné stavby, potřeboval by k tomu kromě výše zmíněného územního rozhodnutí o umístění stavby (vyjma případů v § 79 odst. 3 stavebního zákona) buď stavební povolení, nebo pouhé ohlášení stavebnímu úřadu, nebo vůbec nic.

-> Ani stavební povolení, ani ohlášení není potřeba, pokud jsou splněny podmínky v § 103 stavebního zákona (např. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2  zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů; oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky; úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími).

Pouhé ohlášení je třeba při splnění podmínek v § 104  stavebního zákona (např. stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím; stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m; terénní úpravy neuvedené v § 103).

Jinak je zapotřebí požádat stavební úřad o vydání stavebního povolení.

V případě, že by byla stavba (terénní úpravy, zařízení) postavena bez rozhodnutí vydaného stavebním úřadem, ačkoli vydání tohoto rozhodnutí bylo zapotřebí, můžete na tuto skutečnost upozornit stavební úřad (příslušný odbor městské části). Ten pak dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídí odstranění této stavby (terénních úprav, zařízení). Opět může uložit viníkovi pokutu za přestupek.

6) Další právní oblastí, která se dá použít na Vaši situaci je oblast úpravy sousedských vztahů v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku. Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Tyto povinnosti (§ 127 OZ) má nejen vlastník, ale i spoluvlastník každé věci movité i nemovité a také nájemce věci. Je tak možné na ochranu svých zájmů podat sousedskou žalobu na vlastníka pozemku, který by dále na základě rozhodnutí soudu měl zabezpečit splnění povinnosti zdržet se rušivého jednání.

Žalobcem může být každý člověk, který je nadměrně obtěžován nebo jsou vážně ohrožena jeho práva. Obtěžování se tak realizuje nejen vůči bezprostřednímu sousedovi, ale vůči každému, kdo může být na svých právech dotčen, tedy i sousedu vzdálenějšímu.

7) Je také možné využít institut § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na základě tohoto ustanovení mohou Česká inspekce životního prostředí, magistrát města Brna a krajský úřad stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Podle tohoto ustanovení je dokonce možné zakázat i činnost jiným správním orgánem povolenou. V tomto duchu je tak rovněž možné podat podnět uvedeným správním orgánům.

[1] § 9 (2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda

a) na pozemcích, které jsou
1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků, 14)
2. v zahrádkových osadách 15) zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob,
3. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti 16) nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,
4. v zastavěném území, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), 17) stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa,
5. určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území,

b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,

c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu.

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta