Je plnění ze smlouvy před jejím zveřejněním v registru smluv bezdůvodným obohacením?

Právnická osoba uzavírá smlouvy podléhající zveřejňování podle zákona o registru smluv. Proběhne-li plnění ze smlouvy před jejím zveřejněním, odmítá jej objednatel proplatit, protože takové plnění považuje za bezdůvodné obohacení. Postupuje objednatel správně?

Tento dotaz byl vyřešen dne 25. 4. 2018. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Ano, plnění z dosud nezveřejněné smlouvy je bezdůvodným obohacením, a objednatel proto není povinnen je proplatit.

Proč jde o bezdůvodné obohacení?

Smlouvy zveřejňované podle zákona o registru smluv jsou účinné až dnem jejich zveřejnění. (1) Plnění ze smlouvy před jejím zveřejněním je tudíž plněním bez právního důvodu, a tedy bezdůvodným obohacením ve smyslu občanského zákoníku. (2) Objednatel nemá v takovém případě povinnost poskytnuté plnění proplatit.

Jak tuto situaci řešit?

Preferovaným způsobem řešení je uzavřít s dodavatelem smlouvu o vypořádání bezdůvodného obohacení. Předmětem smlouvy bude plnění poskytnuté před uveřejněním původní smlouvy v registru. Tuto dohodu o vypořádání bezdůvodného obohacení je pak možné uveřejnit v registru smluv a na jejím základě získat od objednatele peníze. (3)

V odborné literatuře existuje též názor, že plnění před účinností smlouvy by mohlo být posuzováno jako záloha, (4) přičemž zálohou rozumíme to, co dala jedna smluvní strana druhé před uzavřením smlouvy. (5) Zálohou však nebude plnění, poskytnuté v době od uzavření smlouvy do jejího uveřejnění v registru smluv (tj. musí to být skutečně plnění poskytnuté před uzavřením smlouvy). Pokud není smlouva uzavřena, tak se ze zálohy stává bezdůvodné obohacení.

Institut zálohy nemusí být použitelný za všech okolností. V takovém případě je nezbytné uzavřít smlouvu o vypořádání bezdůvodného obohacení.