Financování politických stran: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat

Otázky financování politických stran se týká především zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a zákony, které upravují průběh jednotlivých voleb, které se v České republice konají.

Financování volebních kampaní

Průběh jednotlivých voleb upravuje několik volebních zákonů (zákon o volbách do Parlamentu České republiky, o volbách do zastupitelstev krajů, o volbě prezidenta republiky apod.) Tyto zákony obsahují zákonné limity finančních prostředků, které mohou kandidující subjekty (politické strany, hnutí, koalice, jednotlivci) na volební kampaň vynaložit.

Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující subjekt vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně.[1] Volební kampaní se pak rozumí jakákoliv propagace kandidujícího subjektu nebo volební agitace ve prospěch kandidujícího subjektu. Patří sem zejména veřejné oznámení, které je určené na podporu kandidujícího subjektu nebo slouží v jeho prospěch. Jako volební kampaň se posuzuje i jakákoliv doprovodná akce, za kterou se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidujícího subjektu.[2]

Příslušné právní předpisy upravují výši částky, kterou smí dané subjekty v rámci volební kampaně utratit.[3] Výjimku představují volby do zastupitelstev obcí a volby do Magistrátu hlavního města Prahy, které jsou co do výše výdajů na kampaň neomezeny.

Politické strany musí vést transparentní volební účty

Kandidujících subjekty musí zřídit do 5 dnů od vyhlášení voleb transparentní volební účet. Na tento transparentní volební účet musí mít každý bezplatný a nepřetržitý přístup, aby si mohl zobrazit přehled platebních transakcí na něm. Peněžní prostředky uložené na volebním účtu mohou politické strany užít pouze na financování volební kampaně. Politická strana může z účtu vybrat hotovost a následné jí použít na financování volební kampaně. To se pak zaznamená v účetnictví.[4]

Kdo je to registrovaná třetí osoba a jaké má povinnosti?

Zákon také upravuje institut třetí osoby. Třetí osobou je fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu. Třetí osoba se musí před vstupem do kampaně registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Třetí osoba má ve vztahu k volební kampani podobné povinnosti jako kandidující subjekt. Podrobnosti o financování volební kampaně musí zveřejňovat na transparentním účtu. Její výdaje zákony také limitují. Stejně jako pro výdaje kandidujících subjektů není pro registrované třetí osoby stanoven limit u voleb komunálních a voleb do Magistrátu hlavního města Prahy.[5]

Financování politických stran a hnutí

Financování politických stran a hnutí se týká obecně fungování těchto subjektů. Jedná se tedy o příjmy a výdaje, které politickým stranám a hnutím umožňují jejich existenci

Politické strany musí vést transparentní účet

Strany jsou povinny zřídit a vést trvalý transparentní účet, na kterém musí vykazovat příspěvky ze státního rozpočtu a příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění.[6] Tento transparentní účet se liší od volebního transparentního účtu v několika ohledech. Volební účet musí být zřízen pouze po dobu volební kampaně, musí na něm být vykázány příjmy a výdaje, které s volební kampaní souvisejí a prostředky z něho nelze využít k jiným účelům. Transparentní účet strany nebo hnutí je naopak třeba zřídit trvale. Zobrazují se na něm pouze výše uvedené příjmy a Politické strany mohou své finanční prostředky využívat bez omezení.

Od koho a kolik mohou politické strany čerpat?

Dle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích nesmějí  politické subjekty přijmout od jedné fyzické nebo právnické osoby dar nebo jiné bezúplatné plnění přesahující částku 3 miliony Kč ročně. Pokud by byla tato částka překročena, musí být vrácena dárci nebo převedena do státního rozpočtu.[7]

Politické strany a hnutí nově mohou přijímat úvěry a zápůjčky pouze od bank, platebních institucí či institucí elektronických peněz.[8] Nikdo jiný tedy nemůže straně nebo hnutí půjčovat finanční prostředky.

Co jsou to politické instituty

Zákon o sdružování v politických stranách a hnutích počítá s tím, že strany mohou zakládat tzv. politické instituty. Těmi jsou právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v některé ze společensky prospěšných oblastí, která souvisí s politickým životem (např. rozvoj demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, podpora aktivní účasti občanů na veřejném životě či přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci).

Politický institut musí zajistit transparentnost svého fungování a dostupnost výsledků své činnosti. Nesmí fungovat jako škola, školské zařízení ani vysoká škola. Politický institut může usilovat o získání příspěvku na podporu své činnosti.[9]

Kdy mají politické strany nárok na státní příspěvek?

Nejvýraznější položky mezi příjmy stran tvoří příspěvky od státu, kterými jsou příspěvek na úhradu volební kampaně a příspěvek na činnost.

Nárok na příspěvek na úhradu volební kampaně mají ty subjekty, které dosáhnou určitého volebního výsledku. Tato podpora se poskytuje pouze u voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu. U voleb do poslanecké sněmovny získá strana, která obdržela více než 1,5 % hlasů, za každý hlas příspěvek 100 Kč. U evropských voleb pak subjekt s více než 1 % hlasů obdrží za každý hlas 30 Kč.[10]

Dalším druhem příjmu je příspěvek na činnost, který se skládá ze stálého příspěvku a příspěvku na mandát. Druhý jmenovaný příspěvek se poskytuje za každý mandát poslance, senátora, krajského zastupitele a zastupitele pražského magistrátu. Příspěvek za jednoho poslance a senátora činí 900 tisíc Kč ročně. U krajských a pražských zastupitelů pak činí 250 tisíc Kč za rok.

Stálý příspěvek na činnost strany nebo hnutí činí 6 milionů Kč ročně pro stranu, která získala v posledních sněmovních volbách více než 3 % hlasů, za každou započatou desetinu procenta se pak částka navyšuje o 200 tisíc Kč, nejvýše však do hodnoty 5 %. Nejvyšší částka, kterou může strana obdržet jako stálý příspěvek na její činnost, tedy činí 10 milionů Kč.[11]

Na hospodaření politických stran dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Jak samotný název napovídá, úkolem Úřadu je dohlížet na hospodaření stran a hnutí. Úřad zejména:

• Přezkoumává výroční finanční zprávy, které mu strany a hnutí předkládají každoročně k 1. dubnu následujícího roku.[12]
• Kontroluje hospodaření stran a hnutí.
• Kontroly hospodaření kandidujících subjektů během volební kampaně.
• Dohlíží nad financováním volebních kampaní.
• Provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně.

Pokud se některá politická strana nebo hnutí dopustí přestupku, Úřad vede přestupkové řízení. Přestupkem je např. to, že kandidující subjekt nezřídí volební účet či nezajistí, aby výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovený limit. Přestupku se může dopustit i jiný než kandidující subjekt, a to např. tím, že se účastní volební kampaně bez předchozí registrace či vloží finanční prostředky na volební účet v rozporu se zákonem (např. se nedostatečně identifikuje). Úřad může za přestupky uložit pokuty podle jejich závažnosti od 10 tisíc Kč do 500 tisíc Kč. Pokud politická strana nebo třetí strana překročí finanční limit na volební kampaň může úřad uložit pokutu až do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl tento limit překročen.[13]

Jak kontrolovat financování politických stran?

S financováním politických stran, jejich příjmy, výdaji a největšími dárci se můžete seznámit přes internetovou stránku politickefinance.cz. Informace na této stránce vychází z výročních zpráv jednotlivých stran, dohledat zde můžete i napojení dárců na veřejné finance. Stránky provozuje Datlab institut za podpory platformy Rekonstrukce státu.

Další možnost, jak se zapojit do kontroly financování politických stran, představuje podání žádosti o informace podle informačního zákona. Nemůžete se nicméně obrátit přímo na politické strany, protože ty podle aktuální judikatury nejsou povinnými subjekty ve smyslu informačního zákona.[14] informace musíte získat nepřímo – žádost směřujte na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, případně na Ministerstvo vnitra.

Žádat o informace můžete žádat ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím e-mailu. Podrobný postup, jak žádost o informace podat, naleznete v manuálu Kompletní průvodce právem na informace.

V případě, že pojmete podezření, že politická strana nebo hnutí porušuje popsaná pravidla financování, můžete také podat podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ten na jeho základě následně provede kontrolu politické strany nebo hnutí.