Poradna

Nadřazené kategorie: Korupce a transparentnost,

Financování politických stran

Vytvořeno dne 18. 7. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Otázky financování politických stran se týká především zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a zákony, které upravují průběh jednotlivých voleb, které se v České republice konají. V rámci této problematiky lze rozlišovat financování volebních kampaní a financování politických stran a hnutí jako takových. V tomto manuálu se můžete seznámit s nejvýznamnějšími instituty, které se těchto druhů financování týkají.

Financování volebních kampaní

Průběh jednotlivých voleb upravuje několik volebních zákonů (zákon o volbách do Parlamentu České republiky, o volbách do zastupitelstev krajů, o volbě prezidenta republiky apod.) Tyto zákony obsahují zákonné limity finančních prostředků, které mohou kandidující subjekty (politické strany, hnutí, koalice, jednotlivci) na volební kampaň vynaložit.

Výdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující subjekt vynaloží na úhradu nákladů volební kampaně.[1] Volební kampaní se pak rozumí jakákoliv propagace kandidujícího subjektu nebo volební agitace ve prospěch kandidujícího subjektu, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidujícího subjektu.[2]

Příslušné právní předpisy upravují výši částky, kterou smí dané subjekty v rámci volební kampaně utratit.[3] Výjimku představují volby do zastupitelstev obcí a volby do Magistrátu hlavního města Prahy, které jsou co do výše výdajů na kampaň neomezeny.

Transparentní volební účty

Zákon stanovuje také povinnost kandidujících subjektů zřídit do 5 dnů od vyhlášení voleb transparentní volební účet, který musí umožnit bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na něm. Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví.[4]

Registrovaná třetí osoba

Zákon také upravuje institut tzv. třetí osoby. Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu, se musí před vstupem do kampaně registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Podrobnosti o financování volební kampaně musí registrovaná třetí osoba rovněž zveřejňovat na transparentním účtu. Její výdaje jsou příslušnými zákony rovněž limitovány. Stejně jako pro výdaje kandidujících subjektů není pro registrované třetí osoby stanoven limit u voleb komunálních a voleb do Magistrátu hlavního města Prahy.[5]

Financování politických stran a hnutí

Financování politických stran a hnutí se týká obecně fungování těchto subjektů. Zákonná úprava obsahuje specifikaci některých institutů, které s financováním souvisí a jejichž existenci jsou dané subjekty povinny respektovat.

Transparentní účet strany nebo hnutí

Strany jsou povinny zřídit a vést trvalý transparentní účet, na kterém musí vykazovat příspěvky ze státního rozpočtu a příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění.[6] Rozdíl oproti transparentnímu volebnímu účtu spočívá v tom, že volební účet musí být zřízen pouze po dobu volební kampaně, musí na něm být vykázány příjmy a výdaje s volební kampaní související a prostředky z něho nelze využít k jiným účelům, zatímco transparentní účet strany nebo hnutí je třeba zřídit trvale a zobrazují se na něm pouze výše uvedené příjmy bez omezení ve způsobu využití těchto finančních prostředků.

Omezení příjmů stran a hnutí

Dle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích nesmějí tyto politické subjekty přijmout od jedné fyzické nebo právnické osoby dar nebo jiné bezúplatné plnění přesahující částku 3 miliony Kč ročně. Pokud by byla tato částka překročena, musí být vrácena dárci nebo převedena do státního rozpočtu.[7]

Politické strany a hnutí nově mohou přijímat úvěry a zápůjčky pouze od bank, platebních institucí či institucí elektronických peněz.[8] Nikdo jiný tedy nemůže straně nebo hnutí půjčovat finanční prostředky.

Politické instituty

Zákon o sdružování v politických stranách a hnutích počítá s tím, že strany mohou zakládat tzv. politické instituty. Těmi jsou právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v některé ze společensky prospěšných oblastí souvisejících s politickým životem (např. rozvoj demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, podpora aktivní účasti občanů na veřejném životě či přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci).

Politický institut musí zajistit transparentnost svého fungování a dostupnost výsledků své činnosti. Nesmí fungovat jako škola, školské zařízení ani vysoká škola. Politický institut může usilovat o získání příspěvku na podporu své činnosti.[9]

Státní příspěvek politickým stranám a hnutím

Nejvýraznější položky mezi příjmy stran tvoří příspěvky od státu, kterými jsou příspěvek na úhradu volební kampaně a příspěvek na činnost.

Nárok na příspěvek na úhradu volební kampaně mají ty subjekty, které dosáhnou určitého volebního výsledku. Tato podpora se poskytuje pouze u voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu. U voleb do poslanecké sněmovny získá strana, která obdržela více než 1,5 % hlasů, za každý hlas příspěvek 100 Kč. U evropských voleb pak subjekt s více než 1 % hlasů obdrží za každý hlas 30 Kč.[10]

Dalším druhem příjmu je příspěvek na činnost, který se skládá ze stálého příspěvku a příspěvku na mandát. Druhý jmenovaný příspěvek se poskytuje za každý mandát poslance, senátora, krajského zastupitele a zastupitele pražského magistrátu. Příspěvek za jednoho poslance a senátora činí 900 tisíc Kč ročně. U krajských a pražských zastupitelů pak činí 250 tisíc Kč za rok.

Stálý příspěvek na činnost strany nebo hnutí činí 6 milionů Kč ročně pro stranu, která získala v posledních sněmovních volbách více než 3 % hlasů, za každou započatou desetinu procenta se pak částka navyšuje o 200 tisíc Kč, nejvýše však do hodnoty 5 %. Nejvyšší částka, kterou může strana obdržet jako stálý příspěvek na její činnost, tedy činí 10 milionů Kč.[11]

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Jak samotný název napovídá, úkolem Úřadu je dohlížet na hospodaření stran a hnutí. Toto se děje prostřednictvím:

  • přezkumu výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími každoročně k 1. dubnu následujícího roku,[12]
  • vlastní kontroly hospodaření stran a hnutí,
  • kontroly hospodaření kandidujících subjektů během volební kampaně,
  • dohledem nad financováním volebních kampaní,
  • prováděním registrace třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně.

Mezi pravomoci Úřadu patří i vedení správních řízení o přestupcích na úseku hospodaření politických subjektů. Přestupkem je např. to, že kandidující subjekt nezřídí volební účet či nezajistí, aby výdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovený limit. Přestupku se může dopustit i jiný než kandidující subjekt, a to např. tím, že se účastní volební kampaně bez předchozí registrace či vloží finanční prostředky na volební účet v rozporu se zákonem (např. se nedostatečně identifikuje). Úřad může za přestupky uložit pokuty podle jejich závažnosti od 10 tisíc Kč do 500 tisíc Kč. V případě překročení finančního limitu na volební kampaň může úřad uložit pokutu až do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl tento limit překročen.[13]

Financování z pohledu veřejnosti

Co se týče možného zapojení veřejnosti v otázce financování politických stran, nabízí se možnost podání žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Je sporné, zda je možné se s touto žádostí obrátit přímo na politické strany, neboť stále není jasné, zda je politická strana subjektem spíše veřejného (v takovém případě by informace byla povinna poskytnout) nebo soukromého práva.[14]

Jak již ale bylo zmíněno, s žádostí o informace je možné se obrátit na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Dalšími informacemi ohledně financování disponuje také Ministerstvo vnitra.

Žádat o informace můžete příslušný orgán žádat ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím e-mailu. Podrobný postup, jak žádost o informace podat, naleznete v manuálu Kompletní průvodce právem na informace.[15]

V případě, že pojmete podezření na porušování popsaných pravidel financování politických stran nebo hnutí, můžete také podat podnět zmíněnému Úřadu, který jeho základě následně provede kontrolu příslušného politického subjektu.

 


[12] Veřejnost může do těchto výročních zpráv nahlížet na webových stránkách Úřadu nebo prostřednictvím žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. podané Úřadu, starší výroční finanční zprávy jsou pak dostupné na webu Poslanecké sněmovny.

[14] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3373/2009; proti tomu Nález Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2010, sp. zn II. ÚS 1969/10

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty