Analýza 250 evropských korporací: Přístup českým firem k udržitelnosti se mírně zlepšuje, zaostávají ale v reportování klíčových ESG dat

Vodítko v podobě společných evropských standardů pro reporting o udržitelnosti, které aktuálně projednává Evropská unie, se ukazuje jako nezbytné pro to, aby se   českým firmám podařilo urychlit pozitivní změny a překonat současné nedostatky reportingu. Jak vyplývá z výzkumu Frank Bold, české firmy nedostatečně reportují emise skleníkových plynů, nezveřejňují klimatická rizika pro různé časové horizonty, a z velké části se nezabývají ani informacemi o lidských právech a due diligence, které jsou nezbytné pro přístup k zelenému financování. Zlepšení zaznamenali analytici například v reportování vědecky podložených klimatických cílů. 

Nová analýza klimatických a lidskoprávních reportů se zaměřila na firmy z rizikových odvětví v dopadech na změnu klimatu jako je energetika, doprava, stavebnictví anebo sektor financí, který je klíčový pro financování transformace ekonomiky. V České republice výzkumníci analyzovali celkem 13 českých společností, jako je Komerční banka, ČEZ, Škoda auto, Česká spořitelna nebo Kofola. Z dalších evropských států analýza zahrnovala Španělsko, Polsko a Německo. Výsledky podniků z Česka a Polska v naprosté většině kritérií výrazně zaostávají za španělskými a německými firmami. 62 procent českých firem stále vůbec neidentifikuje rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna, a dokonce žádná z nich neuvažuje o klimatických rizicích v různých časových horizontech. „České společnosti výrazně zaostávají také v reportování emisí skleníkových plynů a v popisu procesu due diligence pro lidská práva. Oba tyto ukazatele jsou přitom zásadní při posuzování udržitelnosti firem ze strany investorů, bank i dalších aktérů,” popisuje vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold Filip Gregor.

Naopak částečný pokrok je vidět ve zveřejňování klimatických cílů a také vědecky podložených cílů, které si české společnosti vytyčily v souvislosti s klimatickou změnou (například redukci produkovaných emisí). V prvním případě se jedná o nárůst o 28 procent oproti výsledkům z roku 2019, ve druhém o 21 %. 

Evropské standardy navedou firmy  na klíčová ESG data a ušetří administrativní náklady 

Směrnice o nefinančním reportingu (NFRD) od roku 2018 ukládá velkým korporacím zveřejňovat relevantní informace ohledně rizik a dopadů v oblasti klimatu, životního prostředí, lidských práv a antikorupčních opatření. Organizace Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold od té doby publikovala dvě přelomové studie, ukazující pokrok a nedostatky v plnění těchto povinností, s cílem poskytnout podklady pro reformu směrnice (CSRD), kterou Evropská komise představila letos v dubnu. Nový navazující výzkum nyní zaznamenal pokrok ve zveřejňování informací o udržitelnosti, firmy však stále zůstávají zaměřené na obecné informace a neuvádí specifická a smysluplná data, která čím dál více vyžadují investoři, banky nebo ratingové agentury. „Nedostatečný reporting ESG dat ohrožuje budoucí postavení firem na trhu a omezuje jejich schopnost využít bezprecedentních příležitostí, které transformace ekonomiky nabízí. V posledních měsících pozorujeme obrovský nárůst poptávky po zelených projektech ze strany investorů,” vysvětluje důležitost reportingu CEO expertní skupiny Frank Bold Pavel Franc.

Aby se firmy dokázaly lépe zaměřit na klíčová data, Evropská komise spolu s CSRD navrhla vývoj návazných reportovacích standardů, které by měly vejít v platnost od roku 2023. Tyto standardy odlehčí administrativní zátěž firem a přinesou úspory odhadované na 24 200 až 41 700 eur pro jednu firmu ročně. 

Veřejná konzultace Evropské komise rovněž ukázala, že zavedení společných standardů podporuje 80 procent firem, které o udržitelnosti reportují. Standardy totiž celý proces reportování pro firmy zjednoduší a zlevní. Na jejich tvorbě se přímo podílí i experti Frank Bold.  

Výsledky za Českou republiku

• Pět firem ze 13 analyzovaných uvádí konkrétní klimatický cíl (např. redukci emisí), z toho 4 firmy mají tento cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
• 62 % firem neuvádí rizika, která pro jejich podnikání představuje klimatická změna. Žádná z českých firem nezveřejňuje tato rizika pro různé časové horizonty.
• Reportování uhlíkové stopy: Pouze čtyři firmy poskytují data o emisích skleníkových plynů tzv. scope 1 (přímé emise) a jen dvě firmy o emisích tzv. scope 2 (nepřímé emise z energie) a scope 3 (další nepřímé emise)
• Pouze jedna společnost zveřejňuje rizika spojená s oblastí lidských práv (například dodavatelských řetězcích) a popisuje proces due diligence (aktivity, v jejichž rámci firma identifikuje a řeší možné lidskoprávní problémy). 

Výsledky pro Českou republiku naleznete ve vizuálním přehledu ZDE.

Celkové výsledky analýzy 250 evropských korporací čtěte v angličtině ZDE

Výzkumný tým  analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti 13 velkých českých firem: Kofola, ČEZ, ŠKODA AUTO, Komerční banka, AIR BANK, Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Energetický a průmyslový holding, EQUA BANK, J&T FINANCE GROUP SE, Moneta Money Bank, O2 Czech Republic a.s. a ŠKODA TRANSPORTATION a.s. Jde o převážně o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené, protože hrají klíčovou roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu, a kvůli rizikům, kterým čelí v důsledku svých investic do sektorů, které musí prodělat transformaci. 

Informace k předchozím výzkumům Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold najdete ZDE a ZDE.