Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Tisková zpráva

ČEZ v Prunéřově vyhodí oknem 10 miliard

Společnost ČEZ dlouhodobě usiluje o to, aby při výstavbě nových bloků v hnědouhelné elektrárně Prunéřov nemusela využít nejmodernější technologii s nízkými emisemi.

Namísto toho prosazuje zastaralou technologii, při které by elektrárna každoročně vypustila do ovzduší téměř půl milionu tun oxidu uhličitého navíc.

Až doposud byla hlavním argumentem pro volbu nešetrné varianty cena – šetrnější varianta by údajně vyšla mnohem dráž. Představitelé ČEZ však toto tvrzení nikdy nepodepřeli žádnými daty a nebyli se schopni ani shodnout na tom, o jakou částku by vlastně šlo.

"Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž do novin ve stejný den, kdy předseda dozorčí rady ČEZ Martin Kocourek v rozhlase tvrdil, že by rozdíl činil zhruba 10 miliard korun. „S takovým číslem zatím nepracujeme, spíš si dovedu představit, že by šlo o pět miliard,“ přišel o pár dní později s třetí verzí zase mluvčí Kříž. (1)

„Protože bylo zřejmé, že lidé z ČEZu střílejí čísla od boku, jak se jim to právě hodí, a že ČEZ patrně předinvestiční srovnání cen obou variant vůbec neprovedl, rozhodli jsme se obrátit na experty z oboru a nechat je spočítat to, co už měl mít ČEZ jako odpovědný investor dávno hotové,“ vysvětluje právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu, proč si jeho organizace nechala vypracovat ekonomické posouzení obou variant modernizace Prunéřova u společnosti Cityplan. Ta se specializuje na projektovou a inženýrskou činnost v energetice a mezi její klienty patří i sám ČEZ. (2)

Výsledky srovnání jsou překvapivé. Experti z Cityplanu spočítali, že ačkoli by počáteční investice do výstavby účinnějšího bloku v Prunéřově musela být přibližně o dvě miliardy vyšší, celkové náklady na výrobu elektrické energie v takovéto elektrárně (při započtení účinnosti a životnosti elektrárny, nákladů na uhlí, vodu, atp.) by byly naopak výrazně nižší.

I při započtení vyšší počáteční investice by se ušetřilo 81 Kč na každé vyrobené megawatthodině, což při pětadvacetiletém provozu plně využité elektrárny činí zhruba 10 ušetřených miliard. (3)

Ušetřit by se ale zřejmě dalo i při samotné výstavbě. ČEZ představil Mezinárodní energetické agentuře plány na výstavbu osmi bloků hnědouhelných elektráren, které plánuje vystavět do roku 2015. Jak si všimli autoři studie, náklady těchto projektů jsou v průměru o 52% vyšší než náklady srovnatelných současných projektů v Evropě i ve světě. ČEZ tak celkově vyplatí dodavatelům o desítky miliard korun více, než kolik by vyplatily například německé, slovenské nebo polské elektrárenské společnosti, aniž by bylo známo, proč je cena o tolik vyšší. (4)

„Vzhledem k tomu, že se nová vláda pokouší ušetřit každou miliardu, škrtá sociální dávky a zastavuje výstavbu železničních koridorů, očekáváme, že si na desítky miliard, které by patrně bylo možné ušetřit hospodárnější výstavbou elektráren, rychle posvítí,“ říká k výsledkům studie Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.

Ekologický právní servis proto v otevřeném dopise žádá vládu, aby si neprodleně vyžádala od ČEZu variantní projekt modernizace Prunéřova s lepší technologií, který zatím přes opakované výzvy ministerstva životního prostředí i neziskových organizací odmítal vypracovat, a zároveň nechala obě varianty posoudit u nezávislé zahraniční společnosti.

Pokud se definitivně potvrdí, že zastaralá technologie je zároveň dražší, žádá EPS okamžité odvolání současného představenstva ČEZ.

„Ať už stojí za výběrem nevýhodné varianty klientelismus a korupce (5), nebo "jen" neschopnost současného vedení odpovědně investovat, vláda by měla okamžitě Martina Romana a celé představenstvo odvolat. Stát i soukromí akcionáři tratí miliardy jen proto, že se vedení neobtěžovalo komplexně porovnat dostupné možnosti a vybralo si od stolu. To je v byznysu dostatečným důvodem k výměně managementu, doufáme, že se stát zachová jako rozumný akcionář,“ dodává Fadrný a upozorňuje, že soukromí akcionáři ČEZ jsou již znepokojeni: „Náš návrh na kontrolu projektu Prunéřova podpořili na valné hromadě ČEZu letos v červnu soukromí akcionáři držící akcie za 3,4 miliardy. Zástupci státu však návrh zamítli.“ (6)

Podle právníka Jana Šrytra není pravděpodobné, že by ČEZ mohl sebepřesnějšími podklady vyvrátit zjištění Cityplanu.

„Experti z Cityplanu měli k dispozici všechny klíčové parametry, jednak z dat Mezinárodní energetické agentury, jednak z údajů, které poskytl ČEZ ministerstvu životního prostředí, a použili renomovaný německý model GEMIS, který počítá s mezinárodními daty pro více než deset tisíc procesů, které se mohou do nákladů na výrobu elektřiny promítat. Možná se trochu změní konkrétní čísla, ale výhodnost šetrnější varianty je příliš jednoznačná, než aby mohlo zpřesnění výpočtů zvrátit výsledky v její neprospěch," říká Jan Šrytr.

Studie také počítá s možností, že se některý z klíčových parametrů – například cena paliva – v budoucnu výrazně promění, a posuzuje výhodnost obou variant při různých hodnotách každého parametru.

„Horší technologie ale nikdy nevychází levněji, jen v jediném případě – při malé době využití. Jinými slovy: lepší technologie by se ČEZu nevyplatila jen v případě, že by novou elektrárnu moc nezapínal,“ shrnuje Šrytr. (7)

Kvůli překvapivým výsledkům studie plánuje Ekologický právní servis prověřovat hospodárnost dalších investicí ČEZu a chce také podrobně zkoumat, proč elektřina od ČEZu patří k nejdražším k Evropě. Jako minoritní akcionář ČEZ se EPS pokouší nalézt a propojit další soukromé akcionáře, a získat tak hlasy postačující k získávání důležitých informací od představenstva firmy.

Shrnutí hlavních bodů studie Citiplanu: zde
Celá studie ke stažení: zde
Prezentace na tiskovou konferenci: zde
Otevřený dopis vládě: zde

Poznámky

Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepší dostupné technologie (Best Available Techniques, BAT). Ty zejména vyžadují, aby nově budované bloky elektrárny dosahovaly čisté tepelné účinnosti nejméně 42%. ČEZ se přitom pokusil požadavky zákona obejít, když svůj projekt s původně navrženou účinností 38% vydával za pouhou rekonstrukci, na kterou se vztahují požadavky mírnější. Fakt, že se ze strany ČEZu jedná o účelovou manipulaci a projekt těmto zákonným kritériím nevyhovuje, byl v průběhu procesu EIA potvrzen několika nezávislými institucemi – např. agenturou CENIA, Evropskou komisí, norskou společností DNV i samotným ministerstvem životního prostředí. Více na www.pohodacez.cz, argumentace na http://pohodacez.cz/_files/file/argumentace_proti_Prunerov_unor2010_upr.pdf.

(1) "Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali" (http://domaci.ihned.cz/c1-39772140-mikronesie-prunerov-je-jedna-z-tisicu-elektraren-presto-nam-skodi ).

„Kdyby hypoteticky ČEZ použil technologie, teď samozřejmě v přeneseném slova smyslu, co se použila v Ledvicích, která je ta nejlepší dostupná pro dlouhodobou elektrárnu, tak by podle mě ten rozdíl činil zhruba 10 miliard korun“ (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/679717)
„S takovým číslem zatím nepracujeme, spíš si dovedu představit, že by šlo o pět miliard“ (http://respekt.ihned.cz/c1-39904380-prubirsky-prunerov)

(2) ČEZ klientem Cityplanu viz zde: http://www.cityplan.cz/ocenovani-podniku-1060.html

(3) Viz str. 15 analýzy Cityplanu: Srovnání elektráren v referenčních bodech, tabulka 8. Náklady LRMC jsou u šetrnější varianty (zde 1 x 660 MW Ledvice) 1667 Kč/MWh, u méně šetrné (3 x 250 MW Prunéřov) 1748 Kč. Doba využití (str. 14) 7160 h/rok u 1 x 660 MW, 3600h/rok u 3 x 250MW.

(4) Viz str. 9 a 10 analýzy Cityplanu. K číslu 52% autoři studie došli po vyřazení drahé paroplynové elektrárny v Počeradech, tj. rozdíl celkových průměrů by byl ještě vyšší.

(5) Nabízí se samozřejmě otázka, proč ČEZ tak vehementně prosazuje méně ekologickou variantu, aniž by si předtím zjišťoval, zda je skutečně levnější. Nabízí se i jedno vysvětlení: ČEZ zakázky zadal bez výběrového řízení a dokonce dříve, než MŽP jeho plány posvětilo. Dost možná mohl mít zájem na tom, aby zakázky získaly právě konkrétní firmy a těm se možná zase hodilo dodat spíše tu než onu technologii. Jisté je, že představenstvo ČEZ pojí s vybranými dodavateli úzké vazby. Například ve Škodě Power, která má vyrobit pro Prunéřov turbíny, dělal nynější šéf ČEZu Martin Roman generálního ředitele a se současným vedením má velmi přátelské vztahy – se současným generálním ředitelem Škody Power a dvěma dalšími členy představenstva si nedávno postavili domy hned vedle sebe. Spekulovalo se dokonce o tom, že Roman mohl být v době sjednání zakázky tichým společníkem této firmy. Odkazy:

(6) EPS navrhl jako akcionář na valné hromadě firmy ČEZ, aby kroky představenstva ve světle výše uvedených fakt prověřila Dozorčí rada. Návrh EPS byl ale přehlasován hlasem Ministerstva financí spravujícím státní podíl v ČEZ. Podpořili jej nicméně soukromí akcionáři držící dohromady akcie za cca 3,4 miliardy. Podrobněji viz TZ EPS (http://www.pohodacez.cz/press/stavi-cez-predrazene-elektrarny-odpoved-by-dnes-mela-zaznit-na-valne-hromade-118) a zápis z valné hromady (hlasování www.cez.cz/edee/content/file/investors/annual-general-meeting-2010/ceska-verze/vysledky_hlasovani_vh.pdf, návrh akcionáře – EPS).

(7) Viz citlivostní analýzy a grafy, str. 19 -25 analýzy. Křivky se kříží pouze u citlivosti na dobu využití, str. 22. U ostatních parametrů nikdy křivka ceny u šetrnější varianty (1 x 660 MW) nevystoupá nad druhou.

(8) Zakázky pro Prunéřov vypisuje dceřinná společnost ČEZu Škoda Praha, na kterou se povinnost vypisovat veřejné zakázky nevztahuje (http://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cez-uz-ma-dodavatele-pro-prunerov)
 

Autor

Jan Šrytr

Garant rozvojových projektů organizace

Ke stažení

PDF Analýza Cityplan (377.16 KB)