Je těžké zajistit dodržení hlukových limitů?

Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2010 předložilo návrh novelizace nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V něm mimo jiné navrhuje zvýšení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru z 60dB na 65dB ve dne a z 50 dB až na 60 dB v noci.

Dále návrh rozšiřuje okruh staveb spadajících do tzv. „staré zátěže“ (tedy staveb, u kterých se bez dalšího „toleruje“ jejich vyšší hlučnost a jsou povoleny limity 70 dB ve dne a 60 dB v noci). Dosud se starou hlukovou zátěží rozumí stav hlučnosti způsobený silniční a železniční dopravou, který nastal před koncem roku 2000. Návrh Ministerstva zdravotnictví tento termín posouvá ke konci roku 2005 (rozšiřuje jej tedy na stavby postavené až do 1.1.2006).

Přitom podle údajů Světové zdravotnické organizace dlouhodobá expozice hlukem nad 55 decibelů znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Hluk nad 65 dB je lékaři uváděn již jako dlouhodobě nesnesitelný. Podle lékařů v takovém případě hluk prokazatelně poškozuje zdraví lidí, kteří jsou uvedené hodnotě vystaveni.

„O závažnosti problému nadměrného hluku svědčí i fakt, že jen na naši poradnu se v průběhu letošního roku obrátilo 131 občanů s dotazem týkajícím se řešení hlukové situace i že na stránkách www.hluk.eps.cz jsme od začátku roku 2010 zaznamenali přes 16 tisíc návštěv,“ říká Markéta Višinková, vedoucí Poradny Ekologického právního servisu.

Vzhledem k vědecky prokázané škodlivosti hluku a vysokým procentům obyvatel ČR, kteří i dnes trpí nadměrným a již nyní nadlimitním hlukem (kupříkladu v Praze žije nad mezními hodnotami hluku 12,9 % obyvatel, v Ostravě 10,8 % obyvatel a v Brně 10,3 % obyvatel) (1), má EPS vůči návrhu Ministerstva zdravotnictví zásadní výhrady.

Je paradoxní, že návrh novely nařízení, jehož obsahem je zvýšení maximálních hygienických limitů hluku, je odůvodněn snahou o snížení hlukové zátěže obyvatel. Podle EPS je zcela nepřijatelný  prezentovaný argument, že je akceptovatelné, když nově postavené komunikace překračují hlukové limity, pokud odvádí dopravu z obytné zástavby. Právní řád stojí na předpokladu rovnosti práv, tudíž není možné odůvodňovat zásah do práv jedné skupiny osob (žijících podél staveb nových komunikací), snahou o snížení zátěže jiné skupiny (byť početnější).

„To není řešení problému, ale jeho přenášení jinam,“ dodává Markéta Višinková.

Z dokumentu rovněž vyplývá, že jeho cílem je usnadnit výstavbu silniční infrastruktury. Potvrzují se tak předpoklady, že tato novela je připravována „na objednávku“ Ministerstva dopravy, které má problémy s přípravou chybně naplánovaných silničních komunikací, překračujících stávající hygienické limity hluku.

Ekologický právní servis je přesvědčen, že existují jiné možnosti, jak problematiku hlučných silnic a narušení lidského zdraví vyřešit. K tomu Markéta Višinková říká: „Úkolem ministerstva je hledat řešení které bude ku prospěchu lidem, ne jen investorům dopravních staveb.“ 

Podle EPS je dobrou cestou zahrnovat náklady na hluk do rozpočtů staveb a nesnažit se je přenášet na někoho jiného – toto řešení není spravedlivé a dlouhodobě bude také stát peníze (například formou snížení ceny nemovitostí, zdravotních komplikací, realizací protihlukových opatření na vlastní náklady).

Dále je třeba připravovat kvalitní projekty, které budou obsahovat protihluková opatření. Je nutné přijímat systémové nástroje a začít v raných fázích, nejlépe už ve fázi územního plánování (např. integrovat do územního plánu hlukové mapy apod.) (2)

Poznámky

(1) více k hlukovému mapování zde

(2) více o protihlukových opatřeních zde