Prunéřovu dojde uhlí, potvrdilo Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko pro pokračování těžby v severočeském uhelném dole Nástup Tušimice. Ze stanoviska vyplývá, že elektrárnám Prunéřov a Tušimice dojde uhlí minimálně devět let před plánovaným ukončením jejich provozu.

Ministerstvo přezkoumávalo zásoby uhlí v rámci řízení o posouzení vlivu další těžby v dole Nástup Tušimice na životní prostředí. Ve svém stanovisku uvádí: „Severočeské doly a.s. plánují od 1. 1. 2012 do vyuhlení vyprodukovat 250 mil. tun paliva: v rámci stávajícího povolení hornické činnosti 32 mil. tun, v postupu lomu podle následného povolení hornické činnosti pro posuzovaný záměr 200 mil. tun a konečně ve finálním dotěžení ve fázi útlumu, které bude předmětem dalšího posouzení vlivů na životní prostředí a dalšího povolení hornické činnosti 18 mil. tun.“ 

ČEZu tak dojde uhlí pro Prunéřov již kolem roku 2031. Ekonomickou návratnost bude mít elektrárna nejdříve v roce 2040. „ČEZ, případně stát jako jeho vlastník, by měl ihned zareagovat a investici do Prunéřova přehodnotit. Jinak hrozí, že nám tu za státní miliardy vznikne ekonomicky nesmyslný, technologicky zastaralý a předražený pomník špatného rozhodování managementu ČEZu v čele s Martinem Romanem,“ říká právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.

Ekologický právní servis namítal nedostatek uhlí pro Prunéřov opakovaně v povolovacích řízeních, poukázal na něj také Nadační fond proti korupci či poslankyně Kateřina Klasnová.

"Na nedostatek uhlí pro Prunéřov jsme opakovaně upozorňovali management ČEZu, jeho dozorčí radu, akcionáře i vládu ČR. Doposud však všichni aktéři kauzy tato podezření ignorovali a projekt, který podezřele připomíná tunel ve prospěch vybraných dodavatelů energetických technologií, běží dál. Stále je ovšem čas desítky proinvestovaných miliard zachránit - stačí, aby prostřednictvím akcionářských práv státu zasáhla vláda, byl proveden důkladný audit projektu a celá investiční akce byla zastavena nebo upravena tak, aby zohledňovala reálné ekonomické podmínky a legislativu,“ uzavírá Šrytr.