Systém financování politických stran je špatný
Systém financování politických stran vykazuje závažné nedostatky a je velice neprůhledný, ukázal výzkum Sociologického ústavu AV ČR. Chybí efektivní institucionální a občanský dohled, ale i politická vůle k jeho zlepšení a nastavení transparentního a kontrolovatelného systému.
Dne 17. prosince byl představen výzkum systému financování politických stran, kterou vypracoval tým pracovníků Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s nevládními neziskovými organizacemi Ekologický právní servis a Transparency International - Česká republika.
Výzkum se věnoval podrobné analýze výročních finančních zpráv, včetně darů fyzických a právnických osob. Ukázal řadu nedostatků a pochybení v samotných zprávách a podtrhl významné systémové nedostatky.
Výroční finanční zprávy politických stran jsou v současnosti jediné veřejně dostupné zdroje informací o hospodaření politických stran. „Jsou plné nepřesností, které jdou v řadě případů zjistit jednoduchými matematickými úkony. Skutečnost, že strany chybují v banálnostech, hází pochybné světlo na vypovídající hodnotu dalších údajů uvedených ve zprávách“, říká Eliška Waldová ze Sociologického ústavu ČR, která prováděla elektronizaci a analýzu dat.
Neuspokojivé zjištění je i skutečnost, že tyto nepřesnosti, nejasnosti a potenciální protiprávnosti nebyly dosud nikým zjištěny. „Chybí efektivní dohledový orgán a veřejnost prakticky nemá šanci se k údajům dostat, například ve formě elektronické databáze“, dodává Waldová. Tato skutečnost vysílá negativní signál veřejnosti, která se o hospodaření politických stran zajímá.
„V řadě případů darující právnické osoby mají akcie na majitele, který znamená, že nelze zjistit, kdo finančně podporují české politické strany“, říká Michael L. Smith ze Sociologického ústavu, vedoucí projektu. „Další korupční riziko je skutečnost, že mnoho darujících firem také získávají veřejné zakázky. Podle naše analýzy může být také porušován zákon, zakazující přijímat dary od zahraničních právnických osob“, dodává Smith.
Stát však správnost výročních zpráv politických stran a údajů v nich obsažených nezajímá. Údaje o dárcích s občasnou výjimkou médií a nevládních organizací nikdo nekontroluje, veřejnost se k těmto údajů dostává s velkými obtížemi. Netransparentní a neodpovědný systému přispívá nárůstu nedůvěry v politické strany.
„Potvrzuje se, že v České republice chybí instituce, která by na hospodaření politických stran dohlížela a hlavně pochybení sankcionovala“, říká Radim Bureš z Transparency International.
Nezbytné je také razantní zvýšení transparentnosti politických stran, jak po něm volají mezinárodní orgány jako Rada Evropy a nevládní organizace.
„Povinnost zřídit transparentní účty a zveřejňování dárců v interaktivních databázích bude mít významný preventivní dopad na jednání politických stan“, říká k tomu Magdalena Klimešová z Ekologického právního servisu.
Vzor takové databáze byl také představen na tiskové konferenci dne 17. prosince 2012.