Budoucnost dostupné elektřiny v Evropě. Jak zajistit nižší ceny pro spotřebitele a průmysl?

Evropa čelí zásadní výzvě: jak zajistit dlouhodobě dostupné a stabilní dodávky elektrické energii pro občany i průmysl? Rostoucí ceny energií nezasahují jen domácnosti, ale i firmy, které mohou hledat příznivější podmínky mimo EU. Zvyšující se náklady na elektřinu a riziko přesunu výroby mimo EU znovu otevírají otázku, jak posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zároveň ochránit spotřebitele před dopady cenových výkyvů.

Evropská komise proto v únoru představila Akční plán pro dostupnou energii (Affordable energy action plan), plán na snížení cen elektřiny a posílení energetické bezpečnosti, který má ambice změnit pravidla hry.

Co zvyšuje cenu elektřiny?

Za vysoké účty za elektřinu může několik faktorů. Evropu dlouhodobě trápí závislost na dovozu fosilních paliv. Přestože se podíl obnovitelných zdrojů zvyšuje a v roce 2024 pokrývaly 48 % spotřeby elektřiny v EU, což je zvýšení oproti 45 % v roce 2023 a 41 % v roce 2022, fosilní paliva stále tvoří 28,9 % energetického mixu. 

Tato závislost se výrazně projevila během energetické krize v letech 2021 až 2022, kdy došlo k prudkým cenovým výkyvům kvůli omezení dodávek z Ruska. Geopolitická situace se tak stala přímým rizikovým faktorem pro cenovou stabilitu i energetickou bezpečnost evropských států. 

Další výzva spočívá v nedostatečně rychlé integraci obnovitelných zdrojů energie do existující infrastruktury. V EU sice máme nejpropojenější energetickou síť na světě, ale dlouhé povolovací procesy pro čistou energii a projekty sítí brzdí jejich další rozvoj. Proces schvalování a výstavby větrných elektráren se může protáhnout až na deset let, což značně zpomaluje přechod na čistší a levnější energetiku a zvyšuje náklady na výrobu elektřiny.

Posledním důvodem jsou pak vysoké daně z elektřiny a rostoucí náklady na síťové poplatky, které představují stále větší zátěž pro koncové spotřebitele a průmysl. Tyto poplatky slouží k financování provozu a modernizace přenosových a distribučních soustav, jejichž rozvoj je nezbytný pro integraci obnovitelných zdrojů a zvýšení flexibility systému. 

Evropská komise upozorňuje, že bez systémového přístupu a sdílení nákladů může dojít k neefektivnímu rozdělení investiční zátěže, která by mohla nepřiměřeně zatížit koncové spotřebitele. 

Opatření, jako je širší využití flexibilních tarifů nebo podpora veřejných rozpočtů při klíčových investicích, mají pomoci zabránit nekontrolovanému růstu těchto nákladů. Jinak řečeno, s rostoucími investicemi do modernizace sítě mohou náklady na síťové poplatky dál nekontrolovatelně růst, budou-li prováděny neefektivně.

Jak to zlepšit? Klíčová opatření pro levnější elektřinu

Akční plán pro dostupnou energii obsahuje celkem 8 opatření, která mají Evropská unie a členské státy realizovat v průběhu let 2025 až 2027. Cílem je dlouhodobě snížit ceny elektřiny, zvýšit odolnost evropské energetiky, zajistit dostupnost čisté energie pro domácnosti i průmysl a bezpečnost dodávek i v případě mimořádných, krizových situací.

Podrobněji se zaměříme na ta opatření, jejichž cílem je snížení regulované složky ceny elektřiny, zejména pokud jde o poplatky za využívání distribuční a přenosové soustavy a jejich spravedlivé rozložení mezi odběratele. Níže přinášíme přehled konkrétních kroků, které Evropská komise navrhuje v této oblasti, a časový rámec, v němž by měly být zavedeny:

•  Snížení distribučních poplatků díky změně tarifní struktury

Již během roku 2025 Evropská komise navrhuje zavést opatření, která mají snížit regulovanou složku ceny elektřiny. Konkrétně se jedná o spravedlivé rozložení síťových poplatků. Komise navrhne ve druhém čtvrtletí roku 2025 metodiku tarifů pro síťové poplatky, aby podpořila flexibilitu na straně výrobců i spotřebitelů. Dynamické síťové tarify mohou významně snížit náklady na další rozvoj sítí a přesunout poptávku spotřebitelů mimo špičku. 

Zároveň Komise vydá metodický pokyn pro využití veřejných rozpočtů ke snížení síťových poplatků členskými státy, aby byly navzdory vzrůstajícím investicím do rozvoje sítí zajištěny dostupné ceny pro spotřebitele. 

• Posílení efektivních investic do elektrizační soustavy 

Zásadní roli v rozvoji obnovitelných zdrojů hraje infrastruktura. Účty za energii ovlivňuje neefektivita při využívání stávající kapacity elektrizačních sítí a nedostatečná integrace obnovitelných zdrojů. Evropa má nejvíce propojenou elektrizační síť na světě, ale je stále třeba dosáhnout pokroku v oblasti přeshraničního propojení sítí, jejich efektivnějšího využívání a v podpoře flexibility na straně výrobců i spotřebitelů, aby bylo možné lépe a rychleji připojit k sítí vice levnějších a čistších zdrojů energie. 

Na národní úrovni dochází v celé Evropě k exponenciálnímu nárůstu žádostí o připojení k distribuční soustavě, což vytváří dlouhé fronty na připojení a zpomaluje dostatečně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace. Komise proto klade důraz na modernizaci a rozšíření přenosových a distribučních soustav a zároveň na efektivnější využívání již existujících kapacit. Efektivnější využívání již existující kapacity může ušetřit až 35 % nákladů na konvenční rozšiřování sítí.

Za tímto účelem Komise v prvním kvartálu roku 2026 představí balíček pro rozvoj sítí (European Grid Package). Dále Komise připraví legislativní návrhy na urychlení povolovacích procesů pro výstavbu přenosové a distribuční soustavy, včetně zjednodušení posuzování vlivů na životní prostředí a zkrácení lhůt pro vydávání povolení. 

Co to znamená pro Českou republiku?

Opatření, která Komise plánuje zavést, mohou v dlouhodobém horizontu přispět k nižším účtům, větší stabilitě a odolnosti energetického systému. Klíčové však bude, jak rychle a důsledně budou členské státy schopné tyto návrhy převést do praxe a jaká bude jejich schopnost koordinovat investice a reformy na národní i evropské úrovni. Z pohledu ČR se tak jedná o velmi aktuální téma a výzvu, kterou bude třeba aktivně řešit, pokud mají ceny za elektřinu zůstat pro spotřebitele a průmysl dlouhodobě udržitelné.

Podle nedávno schválené Metodiky cenové regulace pro období 2026 - 2030 totiž čeká spotřebitele a průmysl další nárůst síťových poplatků a státní orgány se dosud příliš nezabývaly efektivním využíváním elektrizační soustavy, podporou flexibility nebo zaváděním dalších neinvestičních opatření, která by mohla náklady pro spotřebitele a průmysl významně snížit. Pokud má být Akční plán na úrovni ČR úspěšně implementován, bude to v následujících měsících a letech nezbytné.