Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Deník stážisty: Jak jsem se odvolával podle “stošestky”

Aktuálně

Když jsem se hlásil na právní stáž do veřejně prospěšné části týmu Franka Bolda, neměl jsem úplně jasnou představu, co přesně budu dělat a jak budou vypadat zadávané úkoly. Počítal jsem s tím, že se zapojím do činnosti Frankovy poradny, ale tím moje očekávání končila. Proto mi udělalo velkou radost, když jsem hned jako jeden z prvních úkolů dostal sepsání odvolání proti neposkytnutí informací – a dokonce hned k Úřadu pro ochranu osobních údajů! V tomto článku si můžete přečíst, co se honí hlavou stážistovi, který právě dostal první větší a samostatný úkol, a jak stáž u Franka probíhá.

Jak jsem si oblíbil právo na informace

Ještě než začnu s prvním úkolem, měl bych vám v krátkosti povyprávět o svém vztahu k právu na informace. Právo na informace mě totiž v posledních letech stále pronásledovalo – v dobrém slova smyslu. Stošestka mi ukázala, proč bych měl chtít pracovat ve státní správě, poskytla mi skvělou historku, kterou pochopí i neprávníci, a vlastně mě i nepřímo přivedla do Franka. 

Všechno začalo tím, že jsem si ve třeťáku zapsal předmět právo na informace. V zásadě jsem předtím věděl jen to, že je tam úžasný vyučující, a že je nějaký zákon, podle kterého se dá žádat o informace. No a pak jsem znal pár těch mediálně vděčných příběhů, kdy se po pěti letech u soudu konečně občané dozví, jaký plat má první náměstek a jestli dostal vánoční prémie.

Stošestka je obecně vzato docela krátký a pochopitelný zákon. A díky tomu, že se celý kurz týkal pouze jednoho zákona, se dalo jít hodně do detailů, rozebírat souvislosti s dalšími zákony, a vlastně to bylo poprvé, co po nás někdo chtěl hodně systematickou práci s judikaturou. A dokonce jsme dostali i praktické zadání – vybrat si povinný subjekt a požádat ho o informace. Právě zuřila jakási pandemie, moji oblíbení komentátoři lkali nad tím, jak někteří chudáci žáci nemají v podstatě žádnou školní výuku, a já si řekl – nad kvalitou výuky přece dohlíží Česká školní inspekce. Co kdybych se jich třeba zeptal, kolik středních škol od přechodu do dálkového režimu ‘zkontrolovali‘, případně jak takové dálkové inspekce probíhají?

Moje první žádost

Samotné podání žádosti je velice jednoduché, na webu Franka je k tomu dokonce i velice návodný manuál, takže stačí vymyslet dobrou formulaci otázky a je to. Odpověď jsem dostal velice rychle, asi za dva dny. V zásadě velice milou, odpověděli mi na všechno, na co jsem se ptal, byť poněkud jinak, než jsem očekával. Doslovně cituji:

„K Vašemu dotazu uvádíme, že na základě usnesení vlády ze dne 8. 10. 2020 vydala Česká školní inspekce opatření, jehož obsahem je mimo jiné i přerušení veškeré inspekční činnosti. Doba, po kterou bude inspekční činnost přerušena bude ad hoc upravena dle vývoje situace.“

Přesně tak. V zásadě mi řekli, že dokud je pandemie, nic dělat nebudou. Jejich reakce udivila i mého vyučujícího, který už četl odpovědí od úřadů stovky, ne-li tisíce. Ale z pohledu zákona mi plně odpověděli, a já nepociťoval neodolatelnou touhu vyhlašovat proti jejich nečinnosti křížové výpravy ani nic podobného – upřímně jsem je tou dobou docela chápal – pandemie umí být celkem vyčerpávající. A když jsem se z jejich odpovědi vzpamatoval, uvědomil jsem si, že bych tam vlastně i docela rád pracoval.

Stošestka se tedy stala mým oblíbeným zákonem – díky ní už konečně dovedu vysvětlit i neprávníkům, co bych rád dělal po škole. A když jsem se na jaře rozmýšlel, jestli jít či nejít zkusit stážovat do Franka, a moje kamarádka zmínila, že tam zrovna pracuje na manuálu o právu na informace, pomohlo mi to s rozhodováním, protože jsem byl přesvědčený, že psát něco podobného by mě taky bavilo.

Nabídka, která se neodmítá

Velká část kurzu o právu na informace se týkala odvolávání. V případě České školní inspekce jsem ho podat nemohl, nebylo proč, ale chtěl jsem si ho vyzkoušet a doufal jsem, že by to u Franka mohlo vyjít. No a že se to stane hned mým druhým větším úkolem, co tady budu dělat, to jsem rozhodně nečekal.

Skvělá věc, kterou jsem se dozvěděl až poté, co jsem se o úkol přihlásil, se týkala toho, komu se odvolání bude podávat. Mělo totiž směřovat k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tahle nová možnost, kterou do stošestky před rokem po zdlouhavých bojích vložili Piráti, umožňuje, aby se žadatel obrátil na Úřad, pokud je nadřízený orgán nečinný, nevyhoví odvolání, ale také, pokud povinný subjekt žádného nadřízeného nemá a bylo by tedy nutné podat místo odvolání rozklad.

Nás se týkal třetí případ – státní pojišťovna se pokoušela vyslovíčkařit, že informace, které chceme, v jejich archivech určitě nebudou a že nám je nehodlají vytvářet. A ze zkušeností kolegyně právničky, která mi úkol zadala, jasně plynulo, že vedení pojišťovny rozhodně nebude ochotné s tímto odmítavým závěrem svých podřízených jakkoliv polemizovat. Takže jsme se rozhodli, že je tím nebudeme zatěžovat, a půjdeme rovnou k Úřadu.

Píšu své první odvolání

Struktura odvolání byla v zásadě jednoduchá, ale zároveň šla napříč celým zákonem, takže se mi moc hodilo, že jsem měl základní představu, co je kde a co jak funguje. Nejprve jsme vysvětlili, co se nám stalo, pak jsme se zabývali příslušností Úřadu a otázkou, jestli je státní pojišťovna povinným subjektem. Poté přišla na řadu kreativnější část, v rámci které jsme vysvětlovali, že nechceme nové informace, ale informace, které pojišťovna tak nějak mít k dispozici musí, aby vůbec mohla být schopná někoho pojistit. Odvolání jsme zakončili žádostí o uložení informačního příkazu.

Skvělé na stáži u Franka je, že po každém úkolu dostáváme podrobnou zpětnou vazbu, a všichni se tu snaží, abychom se v právních dovednostech zlepšovali. Kolegyně, se kterou jsme na odvolání pracovali, byla s finální podobou spokojená, tak uvidíme, jestli bude spokojený i Úřad, to se dozvíme za pár dní.

(úryvek z reflexivního deníku)

Více o stáži ve Frankovi na www.frankbold.org/students. Pro aktuální informace o výběrových řízeních do stáže se přihlas k odběru newsletteru zde. 

Autor

Jan Martinek, student práv a stážista ve Frank Bold