Komunitní energetika v Česku stojí na startovní čáře. Jak vypadá legislativa a financování?

24. 9. 2021 Aktuálně

Série webinářů BOLD FUTURE o komunitní energetice odstartovala na podzim 2021 veřejnou debatu o komunitní energetice v Česku. Úvodního slova se ujal Pavel Franc, ředitel Frank Bold, který apeloval na laxní postoj Česka k přípravám přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Klíčem k úspěchu je dle něj decentralizovaný energetický systém, kde se bude elektřina co nejvíce spotřebovávat v místě výroby. A ideálním nástrojem pro to jsou energetická společenství, která kromě šetření nákladů občanů na energii představují prvek demokratizace energetického systému.

Článek byl aktualizován k 26. 7. 2022

Dopad legislativy

V prvním bloku se řečnice zaměřily na legislativu týkající se energetických společenství. Jana Nysten z německého výzkumného ústavu Stiftung Umweltenergierecht představila cenné zahraniční zkušenosti a zároveň upozornila, že nemůžeme od Evropské komise očekávat speciální režim stran státní podpory pro energetická společenství. Jednotlivé přístupy se v členských státech totiž významně liší a Komise jim nechce diktovat konkrétní řešení. Směrnici o obnovitelných zdrojích energie (RED II) ale považuje naprosto za dostatečnou - státy mají za úkol odstraňovat bariéry a maximálně napomáhat vzniku a rozvoji energetických komunit.

Česko ale s transpozicí legislativy týkající se komunitní energetiky otálí a Komise tak proti Česku vede již dvě řízení o nesplnění povinnosti, za které nám hrozí pokuta. Důležitější ale je, že fungování energetických společenství je v našem strategickém zájmu, protože zvyšují energetickou soběstačnost a nezávislost na Rusku a fosilních palivech. A v neposlední řadě dlouhodobě snižují náklady na energie a bojují tak i proti energetické chudobě.

Anna Francová z Frank Bold Advokáti označila za největší současnou překážku rozvoje komunitní energetiky kromě neexistující legislativy povinnost mít licenci na obchodování s energiemi v případě, že se nejedná jen o společné (sdružené) odběrné místo, nebo lokální distribuční soustavu. Úprava tarifní struktury je poté prerekvizitou pro ochotu občanů se do komunitní energetiky vůbec zapojovat.

Tyto překážky by měly do začátku roku 2023 částečně odstranit dva předpisy: 1) novela energetického zákona, která zakotví slevu na distribuovaném množství elektřiny pro energetická společenství a zvýší hranici instalovaného výkonu FVE na 40 - 50 kW, kterou je možné provozovat bez licence a 2) vyhláška ERÚ o trhu s elektřinou, která umožní sdílení energie v bytových domech bez nutnosti sjednotit odběrné místo.

Hana Konrádová z Ministerstva průmyslu a obchodu shrnula, v jaké fázi se nacházejí přípravy transpozic evropských předpisů s důrazem na nový energetický zákon (NEZ). NEZ se musí vypořádat s novou realitou energetického trhu charakteristickým velkým počtem aktivních subjektů, kteří vykonávají různé činnosti (výroba, spotřeba, akumulace či agregace energie). Upozornila, že právě u těchto subjektů se nepředpokládá, že své činnosti budou provozovat za účelem zisku, ale jejich zaměření bude primárně na snížení vlastních nákladů na elektřinu a šetrný přístup k životnímu prostředí.

Původně měl být NEZ vládě předložen 30. 6. 2022, ale vzhledem k prohlubující se energetické krizi návrh NEZ pravděpodobně nebude předložen ani do konce roku 2022, spíše v průběhu 2023.

Finanční podpora pro energetická společenství

Druhý blok se věnoval financování projektů komunitní energetiky. První řečník Ivo Marcin (Státní fond životního prostředí) představil aktuální stav v přípravách programu KOMUNERG v Modernizačním fondu. Upozornil, že předpokladem pro čerpání podpory je nová legislativa, zacílení ostatních dotačních programů, dokončení podkladových a výzkumných studií a v neposlední řadě i vyjednávání s Evropskou komisí.

Zdůraznil však, že se podporu pro komunitní projekty snaží prosazovat průřezově ve všech programech Modernizačního fondu. V rámci KOMUNERG budou podporovány primárně projekty na výrobu elektrické energie, současně ale ověřují i potenciál té tepelné. Za způsobilý výdaj bude považován i nákup software např. pro řídící systémy energie, měřící, přenosový a rozúčtovací systém nebo pro přenos dat mezi komunitou a vlastníky distribuční/přenosové soustavy.

V srpnu 2022 dojde ke spuštění tzv. komunálních výzev z Modernizačního fondu, které si kladou ambici nastartovat v Česku komunitní energetiku. Připraveny jsou na ně 4 miliardy Kč a podpoří projekty FVE různé velikosti (jednoduché i sdružené), žadatelem vždy musí být obce nebo jimi ze 100 % vlastněné právnické osoby a dosáhnou až na 75% dotaci.

Náměstek Ministerstva životního prostředí Jan Kříž se zaměřil na OP Životní prostředí, NPO (Národní plán obnovy) a Novou zelenou úsporám (NZÚ). OP ŽP s celkovou alokací 61 mld. Kč sice pro komunity nenachystal specifická opatření, ale podpoří FVE na střechách. V rámci komponenty 2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší v NPO poputuje do NZÚ v letech 2022 - 2025 18,5 mld. Kč a na tyto finance si sáhnou i energetické komunity.

Ministerstvo pro ně navíc počítá se zvýhodněnými podmínkami či neinvestiční pomocí, např. v podobě odstranění podmínky využití 70 % vyprodukované energie v místě nebo asistence při zakládání energetického společenství. Spuštění podpor v komponentě 2.5 počítá MŽP ve druhé polovině roku 2022 (MPO Efekt), přičemž dotační titul přímo na vytváření energetických společenství spustí pravděpodobně až začátkem roku 2023.

Ondřej Tomšej z Ministerstva průmyslu a obchodu představil Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Evropská komise program schválila až koncem června 2022, celková alokace programu činí téměř 82 miliard Kč. Z hlediska energetiky jsou důležitými prioritami č. 4 Posun k nízkouhlíkovému hospodářství a č. 5 Efektivnější nakládání se zdroji.

OPTAK podpoří instalaci FVE na podnikatelských budovách. Pro komunitní energetiku je důležitý specifický cíl 4.3 Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni, který mj. cílí na instalaci inteligentních prvků. Ty energetickým komunitám pomohou např. se zajištěním optimálního využití výroby OZE nebo s řešením bilance a řízení toků výkonu.

Začátkem března 2022 MPO vyhlásilo také výzvu z NPO, která se zaměřuje na podnikatele a jejich projekty FVE od 1kWp do 1 MWp včetně akumulace. Výzva vylučuje financování pozemních FVE. Sběr žádostí probíhá až do 31. 8. 2022, ale alokace 5 miliard Kč je již téměř vyčerpaná. Proto se zbytek projektů zařadí do zásobníku a v případě potřeby pro ně MPO zajistí další prostředky.

Příklady z praxe

Poslední blok byl věnován konkrétním příkladům v různých fázích realizace. Představení velkých strategií Prahy a Brna doplnila chystaná čtvrť Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna.

Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna

Petr Hladík představil Vizi komunitní energetiky v Brně a zdůraznil, že bez nové legislativy to nepůjde. Konečná vize je ale skutečná virtuální elektrárna, ve které si budou moci koupit podíl i občané.

Klimatický plán Prahy představil Miloslav Franěk. Do roku 2030 chce Praha snížit emise CO2 o 45 % (oproti roku 2010) a hodlá toho dosáhnout mj. prostřednictvím realizace 500 MW instalovaného výkonu na 20 tisících střechách.

Představení čtvrti Chytré Líchy se ujal Jan Bárta. Kromě toho, že se jedná o čtvrť, která bude uhlíkově neutrální, klade důraz hlavně na vysokou kvalitu života. Stavět by se mělo začít v roce 2023 a jako u všech podobných projektu jim trochu dělá trochu starosti neexistující legislativa. Do komunitní výroby a spotřeby energie ale chtějí zapojit celé město Židlochovice, zejména veřejné budovy (školy, sportoviště, radnice).

Konference Bold Future

Rádi bychom vás pozvali na konferenci Udržitelností k efektivnímu byznysu, kterou pořádáme už 25. října 2022 v Praze. V hledáčku máme témata jako odpovědné podnikání (ESG), decentralizovanou a komunitní energetiku nebo udržitelné stavitelství. Neotálejte, včasným nákupem vstupenky ušetříte. Těšíme se na setkání.

Koupit vstupenku