Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Komunitní energetika v Česku stojí na startovní čáře. Jak vypadá legislativa a financování?

Aktuálně

Série webinářů BOLD FUTURE o komunitní energetice odstartovala v úterý 21. září. Úvodního slova se ujal Pavel Franc, ředitel Frank Bold, který apeloval na laxní postoj Česka k přípravám přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Klíčem k úspěchu je dle něj decentralizovaný energetický systém, kde se bude elektřina co nejvíce spotřebovávat v místě výroby. A ideálním nástrojem pro to jsou energetická společenství, která kromě šetření nákladů občanů na energii  představují prvek demokratizace energetického systému. 

Dopad legislativy

V prvním bloku se řečnice zaměřily na legislativu týkající se energetických společenství. Jana Nysten z německého výzkumného ústavu Stiftung Umweltenergierecht představila cenné zahraniční zkušenosti a zároveň upozornila, že nemůžeme od Evropské komise očekávat speciální režim stran státní podpory pro energetická společenství. Jednotlivé přístupy se v členských státech totiž významně liší a Komise jim nechce diktovat konkrétní řešení, přesto je dle ní z legislativy (Směrnice o obnovitelných zdrojích - RED II) jasné, že státy se mají činit v odstraňování bariér a maximálně napomáhat vzniku a rozvoji energetických komunit.

Anna Francová z Frank Bold Advokáti představila hlavní bariéry rozvoje komunitní energetiky v Česku, jsou jimi hlavně neexistující implementační legislativa a s tím související definice přípustných právních forem energetického společenství, pravidla účasti a sdílení elektřiny (jako odlišení od obchodu s ní). Za největší současnou překážku rozvoje označila povinnost mít licenci na obchodování s energiemi v případě, že se nejedná jen o společné odběrné místo, nebo lokální distribuční soustavu. Úprava tarifní struktury je poté prerekvizitou pro ochotu občanů se do komunitní energetiky vůbec zapojovat. 

Hana Konrádová z Ministerstva průmyslu a obchodu shrnula, v jaké fázi se nacházejí přípravy transpozic evropských předpisů s důrazem na nový energetický zákon (NEZ). NEZ se musí vypořádat s novou realitou energetického trhu charakteristickým velkým počtem aktivních subjektů, kteří vykonávají různé činnosti (výroba, spotřeba, akumulace či agregace energie). Upozornila, že právě u těchto subjektů se nepředpokládá, že své činnosti budou provozovat za účelem zisku, ale jejich zaměření bude primárně na snížení vlastních nákladů na elektřinu a šetrný přístup k životnímu prostředí. NEZ by měl být vládě předložen 30. 6. 2022. Podzákonné předpisy následně stanoví pravidla trhu (např. sdílení). Konrádová současně zdůraznila, že se pracuje i na tom, jak komunity podpořit ve stávajícím rámci. 

Finanční podpora

Druhý blok se věnoval financování projektů komunitní energetiky. První řečník Ivo Marcin (Státní fond životního prostředí) představil aktuální stav v přípravách programu KOMUNERG v Modernizačním fondu. Upozornil, že předpokladem pro čerpání podpory je nová legislativa, zacílení ostatních dotačních programů, dokončení podkladových a výzkumných studií a v neposlední řadě i vyjednávání s Evropskou komisí. Zdůraznil však, že se podporu pro komunitní projekty snaží prosazovat průřezově ve všech programech Modernizačního fondu. V rámci KOMUNERG budou podporovány primárně projekty na výrobu elektrické energie, současně ale ověřují i potenciál té tepelné. Za způsobilý výdaj bude považován i nákup software např. pro řídící systémy energie, měřící, přenosový a rozúčtovací systém nebo pro přenos dat mezi komunitou a vlastníky distribuční/přenosové soustavy.

Náměstek na Ministerstva životního prostředí Jan Kříž se zaměřil na OP Životní prostředí, NPO (Národní plán obnovy) a Novou zelenou úsporám (NZÚ). OP ŽP s celkovou alokací 61 mld. Kč sice pro komunity nenachystal specifická opatření, ale podpoří FVE na střechách. V rámci komponenty 2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší v NPO poputuje do NZÚ v letech 2022 - 2025 18,5 mld. Kč a na tyto finance si sáhnou i energetické komunity. Ministerstvo navíc pro ně počítá se zvýhodněnými podmínkami či neinvestiční pomocí, např. v podobě odstranění podmínky využití 70 % vyprodukované energie v místě nebo asistence při zakládání energetického společenství. Se spuštění podpor v rámci komponenty 2.5 zatím MŽP počítá v polovině roku 2022.

Ondřej Tomšej z Ministerstva průmyslu a obchodu představil Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Avíza výzev budou zveřejněna letos v prosinci a samotné vyhlášení výzev nejspíše v únoru nebo březnu 2022. Z hlediska energetiky jsou důležitými prioritami č. 4 Posun k nízkouhlíkovému hospodářství a č. 5 Efektivnější nakládání se zdroji. OPTAK podpoří instalaci FVE na podnikatelských budovách. Pro komunitní energetiku je důležitý specifický cíl 4.3 Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni, který mj. cílí na instalaci inteligentních prvků. Ty komunitám pomohou např. se zajištěním optimálního využití výroby OZE nebo s řešením bilance a řízení toků výkonu.

Příklady z praxe

Poslední blok byl věnován konkrétním příkladům v různých fázích realizace. Představení velkých strategií Prahy a Brna doplnila chystaná čtvrť Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna.


Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna

Petr Hladík představil Vizi komunitní energetiky v Brně a zdůraznil, že bez nové legislativy to nepůjde. Konečná vize je ale skutečná virtuální elektrárna, ve které si budou moci koupit podíl i občané. 

Klimatický plán Prahy představil Miloslav Franěk. Do roku 2030 chce Praha snížit emise CO2 o 45 % (oproti roku 2010) a hodlá toho dosáhnout mj. prostřednictvím realizace 500 MW instalovaného výkonu na 20 tisících střechách. 

Představení čtvrti Chytré Líchy se ujal Jan Bárta. Kromě toho, že se jedná o čtvrť, která bude uhlíkově neutrální, klade důraz hlavně na vysokou kvalitu života. Stavět by se mělo začít v roce 2023 a jako u všech podobných projektu jim dělá trochu starosti neexistující legislativa. Do komunitní výroby a spotřeby energie ale chtějí zapojit celé město Židlochovice, zejména veřejné budovy (školy, sportoviště, radnice).

Další BOLD FUTURE webinář pořádáme už 7. října a tentokrát se zaměříme na energetické komunity jako nového účastníka na trhu s energiemi. Zajímá vás, jak to bude se státní podporou, změnami v nastavení trhu nebo jak se na energetická společenství tváří velcí hráči? Registrujte se na webinář zdarma ještě dnes a těšte se na české i zahraniční experty.

Registrujte se zdarma

Autor

Anna Michalčáková, expertní skupina Frank Bold