Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Nový stavební zákon je šance odstranit systémovou podjatost

Aktuálně

Připravovaný stavební zákon, který příští týden vstupuje do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, má za cíl zjednodušit povolování staveb v Česku a zrychlit stavební řízení. Jakkoliv vyvolává vášnivé debaty a obsahuje řadu problematických momentů, jde o jediný zásadnější pokus této vlády o větší reformu části státní správy, která je zoufale neefektivní a je zdrojem střetu zájmů. Nový stavební zákon totiž přináší důsledné odstranění tzv. systémové podjatosti, což ve Frank Bold považujeme za krok správným směrem.

Stavební zákon je jedním z klíčových zákonů, který má vliv na praktické fungování obcí i na život občanů, kteří se rozhodnou stavět či jsou stavbami dotčeni. O jeho konkrétní podobě se stále vedou intenzivní debaty, přičemž na jeho přijetí už není moc času. Ve Sněmovně je aktuálně projednáván komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru, který má vládní podporu. Ten by odstranil zmíněný zásadní střet zájmů, jenž současný stavební zákon obsahuje, a který soudy opakovaně označují za problematický (tzv. systémová podjatost). Podle současné úpravy mají totiž politici přímý vliv na úředníky stavebních úřadů, a mohu tak zásadně ovlivňovat jejich rozhodování.

Návrh Hospodářského výboru počítá totiž s úplným oddělením stavebních úřadů od samospráv, a to i na úrovni obcí. To je podle našeho názoru jednoznačně krok správným směrem, protože pouze tak je možné vyřešit problém rizika střetu zájmů úředníků stavebních úřadů. Současně tato právní úprava zamezí prodlužování řízení uplatňováním námitek systémové podjatosti.

Za pozitivní aspekty návrhu dále považujeme sloučení územního a stavebního řízení do jednoho řízení o povolení záměru, konec tzv. úředního ping-pongu (zavedení principu, podle nějž musí nadřízený stavební úřad v odvolacím řízení rozhodnout s konečnou platností), digitalizaci postupů v oblasti územního plánování i povolování staveb, včetně zavedení elektronického spisu nebo podrobnější úpravu plánovacích smluv, poskytující větší právní jistotu obcím i investorům.

Za žádoucí bychom naopak dále považovali v novém zákoně například výslovně zakotvit zásady koordinace a vzájemného poměřování dotčených zájmů při rozhodování stavebního úřadu a jednoznačně stanovit, že závazné posouzení, zda a za jakých podmínek je možné záměr s ohledem na ochranu dotčených veřejných zájmů povolit, provádějí úředníci s odpovídající specializací (za této podmínky je dle našeho názoru možná důslednější integrace povolování). Bylo by rovněž vhodné posílit postavení obcí v oblasti územního plánování při podrobnější regulaci podmínek pro využití území a zakotvit důslednější ochranu před nedodržováním lhůt pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení staveb.

Podrobnější hodnocení podoby vládou předloženého zákona a také pozměňovacího návrhu včetně pozitivních a negativních aspektů přinášíme v aktuálním rozhovoru s Pavlem Černým z Frank Bold Advokáti, který se na přípravě původního návrhu zákona přímo podílel.