Studie: Příklady ze čtyř zemí ukazují, jak na dekarbonizaci teplárenství. Budoucností jsou lokální obnovitelné zdroje

Více než polovina energie se v EU spotřebuje k vytápění a chlazení domácností, kanceláří, obchodů a dalších prostor. V kontextu unijních snah o snížení emisí je proto dekarbonizace teplárenství nevyhnutelná. Jak ale dosáhnout úspěšné transformace teplárenství v České republice? Podívali jsme se na příklady komunitních tepláren do zahraničí a nastínili řešení, která by bylo možné aplikovat i u nás. 

Většina energie pro vytápění rezidenčního sektoru v EU stále pochází z fosilních paliv. Budování nových a dekarbonizace stávajících systémů dálkového vytápění má proto v transformaci teplárenství zásadní roli. Není však univerzálním řešením, energetická společenství spolu se samosprávami už za využití současných technologií provozují stovky komunitních tepláren zasobujících domácnosti i průmysl po celý rok.

Klíčem k úspěchu je dlouhodobá podpora a politický závazek

Belgie je první zemí EU, která dokončila uhelný phase-out, Dánsko se kvůli ropným šokům systematicky dekarbonizuje od 80. let a Nizozemí se v Národní klimatické dohodě zavázalo, že se zemním plynem jako zdrojem vytápění skoncuje do roku 2030. 

ČR je oproti těmto zemím v dekarbonizaci teplárenství pozadu, schází jí strategické dokumenty a praxe předbíhá politickou vůli. Velký podíl připojení domácností k centralizovanému zásobování teplem (CZT) prakticky vylučuje masivní odpojování od soustavy kvůli riziku socializace nákladů na vytápění. Teplárenský sektor však s plány dekarbonizace příliš nepospíchá.

Jak lze situaci konkrétně řešit za účasti lidí a komunit ukazují následující příklady.

V Dánsku teplárny vlastní spotřebitelé a obce

Dánsko je na tom s podílem připojení populace k CZT podobně jako ČR, zde ale veškerá podobnost také končí. Dálkovému vytápění se v Dánsku věnuje přes 400 společností a asi 350 z nich (85 %) vlastní přímo spotřebitelé. Na celkových dodávkách tepla pro domácnosti i průmysl se pak podílejí 37 %. Zbylých 15 % společností vlastní samosprávy a dodávají 66 % celkového množství prodaného tepla. Již nyní pochází 60 % dodávek v CZT z obnovitelných zdrojů, podíl chce země do roku 2030 navýšit na 90 %. 

Příkladem úspěšného komunitního projektu je Marstal Fjernvarme, kde efektivní kombinací technologií zásobují obnovitelným teplem celoročně asi 2300 obyvatel. Unikátní je i v tom, že se jedná o neziskovou společnost, která veškeré potenciální zisky vrací zpět místním obyvatelům ve formě nižších cen energie a všichni podílníci v ní mají stejné hlasovací právo.

Belgie rozvíjí systémy CZT, strategickým partnerem je energetické společenství

Belgie na budování nových systémů CZT rovněž spoléhá jako na nástroj dekarbonizace a do roku 2050 investuje 500 mil. EUR do 20 projektů teplárenské infrastruktury. Již dnes téměř 50 % tepla pochází z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a uhelný phase-out země dokončila v roce 2016.

Při výstavbě nového systému CZT Belgie využívá strategické plánování založené na datech, které jí usnadňuje identifikaci investiční potřeby v konkrétních oblastech.

Důležitou roli v Belgii hraje i komunitní energetika. Pokud jste někdy slyšeli o energetickém společenství, bylo to pravděpodobně Ecopower vzniklé již v roce 1991. Dnes má více než 67 000 členů a věnuje se různým aktivitám včetně teplárenství. Příkladem je nová čtvrť na okraji Antwerp nebo město Eeklo, kde Ecopower vstupuje jako strategický partner samospravy a garantuje:

• Dodávky elektřiny a tepla.

• Přímou finanční participaci občanů v podílu nejméně 35 % skrze energetickou komunitu.

• „No-more than other“ princip, který zaručuje, že občané napojení na tepelnou síť nebudou platit víc než, kdyby topili kotlem na zemní plyn.

• Dosažení 100% podílu OZE v soustavě.

Najdeme něco podobného i v ČR?

Pro příklady dobré praxe ale nemusíme nutně chodit za hranice, společnost NOHO na kraji Hradce Králové realizuje projekt uhlíkově neutrální čtvrti Sousedství. Bytové domy zde budou fungovat jako energetická komunita a pro dodávky energie využívat fotovoltaiku, tepelná čerpadla a chytré řízení. 

Jaká řešení se nabízí?

Energetická společenství představují součást řešení transformace teplárenství a mohou se dobře doplňovat se systémy CZT. Vzhledem k tomu, že strategický dokument na úrovni ČR schází, musíme se poohlížet po příkladech dobré praxe. 

„Příklady ze zahraničí, ale i z České republiky ukazují, že energetická společenství si poradí i s dodávkami tepla nebo chladu a umí stavět a provozovat vlastní infrastrukturu. Měli bychom se dívat do budoucnosti a robustní síť CZT proměnit ve výhodu pro dekarbonizaci a zapojit do ní komunity,” říká David Blažek, Policy and Advocacy Officer ve Frank Bold.

Stáhněte si studii  

Přečtěte si, jak si s dekarbonizací teplárenství poradili v Nizozemí: Energetické komunity - společenství ve středu zájmu energetické transformace