Výzvy Frank Bold uspěly. Česko podalo kvůli dolu Turów podnět k Evropské komisi
Ministerstvo zahraničních věcí ČR podalo ve středu 30. září podnět k Evropské komisi kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. Na porušení hned čtyř evropských směrnic upozorňovali právníci z Frank Bold už od roku 2019, a v zastoupení Libereckého kraje proto podali v prosinci 2019 stížnost k Evropské komisi. V zastoupení Libereckého kraje, 10 dotčených obcí a Greenpace ČR pak zaslali petici k Petičnímu výboru Evropského parlamentu. Právní služby dotčeným obcím i občanům poskytovali také v samotných polských řízeních o prodloužení těžby.
Podání podnětu Českou republikou k Evropské komisi je nezbytným předstupněm pro možnost následného podání žaloby vůči Polsku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Na rozdíl od stížnosti Libereckého kraje má samotná ČR výrazně silnější pozici, jelikož délka řízení před Evropskou komisí se zde z několika let zkracuje na pouhé tři měsíce.
I přes dlouhodobé výzvy od Libereckého kraje, dotčených obcí, Frank Bold, místních občanů i neziskových organizací se však vláda ČR rozhodla využít tento nástroj až v návaznosti na usnesení Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z června tohoto roku, v němž ji poslanci k tomuto vyzvali a stanovili termín nejpozději do 30. září 2020
Poslanci výboru takto reagovali poté, co byli na svém jednání seznámeni se současným stavem této kauzy zástupci Libereckého kraje a Frank Bold, kteří informovali o probíhající nelegální těžbě a naléhali na bezodkladný postup ČR. Poslanci vedle výzvy k podání podnětu k Evropské komisi v usnesení dále vyzvali MŽP i k tomu, aby jim do stejného data předložilo vyčíslení nákladů, které budou v ČR v souvislosti s negativními dopady dolu Turów vynaloženy. To však poslanci zatím neobdrželi.
Důlní práce na prohloubení a přiblížení dolu na 70 metrů k české hranici v tuto chvíli probíhají a je s nimi spojeno také nezákonné odvodňování českého území, které ohrožuje zdroj pitné vody pro tisíce rodin v Libereckém kraji. Těžba se má nejvíce přiblížit české hranici již v roce 2023. Řada studní rodin žijících v pohraničí je však vlivem těžby vyschlá již dnes.
“Z českého území může odtékat až 40 litrů každou vteřinu, což jsou pro lepší představu tři kbelíky vody, nebo ještě jinak: každých pět minut po celých 24 hodin každý den odjíždí na polské území jedna autocisterna vody o objemu 9000 litrů. U těch nejstřízlivějších odhadů (odtok 11 litrů za vteřinu) by to znamenalo, že taková cisterna odjíždí na polské území „jen“ každých 15 minut,” dodává Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se vlivem odvodňování dolu Turów na české vody dlouhodobě zabývá.
Evropská komise má nyní tři měsíce na zaslání svého stanoviska k namítaným porušením unijního práva. Po uplynutí této lhůty pak bude možné se obrátit přímo na SDEU. "Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama," stojí v tiskové zprávě ministerstva životního prostředí.
"Podnět k Evropské komisi je důležitý, situaci ale sám o sobě nevyřeší. Od května se v dole Turów těží a na českém území hrozí nevratné vážné dopady," komentovala situaci právnička Frank Bold Petra Urbanová, která se případu dlouhodobě věnuje.
"Těžba se každý den přibližuje k české hranici a bez vody se můžou ocitnout tisíce libereckých rodin. Pokud do ledna příštího roku Polsko porušení unijního práva nenapraví, je nevyhnutelné, aby se Česko obrátilo na Soudní dvůr EU. Jen ten totiž může Polsku zjednání nápravy nařídit a území ČR ochránit," doplnila Urbanová.
“Proti postupu polských rypadel je postup ministerstva životního prostředí žalostně pomalý. Dotčené území u české hranice bude vytěženo v letech 2020-2025, právě v tomto období se bude odvodňování zhoršovat nejvíce a můžeme přijít o pitnou vodu. Nevidíme proto jiné řešení, než požadovat okamžité zastavení této nelegální těžby,” reagoval Milan Starec, místní občan, na prohlášení ministra Brabce, že jeho cílem není úplné zastavení těžby.
Plánovanému rozšíření polského dolu Turów u česko-polsko-německé hranice se brání hlavně obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje i Saska. Čechům vedle ztráty pitné vody hrozí také zvýšený hluk a prašnost. V Německu zase hrozí zejména klesání horninového podloží a s tím spojené škody na nemovitostech a narušení jejich stability, ale i ohrožení kvality vod.
Vice o místech, kde již dnes nemají rodiny v důsledku těžby žádnou pitnou vodu se dozvíte na vodanebouhli.cz