Zamítnutí návrhu na vyhlášení místního referenda
Krajský soud zamítl návrh na vyhlášení místního referenda v naší obci s poukazem na smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou mezi obcí a investorem. Podle soudu je v takovém případě naplněn § 7 písm. d) zákona o místním referendu, podle kterého nelze konat místní referendum, jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Dá se proti tomu ještě nějak bránit?
Odpověď poradny
Krajský soud tvrdí, že sporné ustanovení lze vykládat tak, že otázka položená v místním referendu je v rozporu s právními předpisy i tehdy (a tedy místní referendum s takovou otázkou nelze vyhlásit), jestliže by výsledek místního referenda mohl stát v cestě plnění závazků obce ze soukromoprávních smluv, tedy že by výsledek referenda mohl obec zavazovat k porušení práva (např. že by výsledek referenda znějící „ano“ obci zakazoval prodej určitých pozemků konkrétnímu investorovi, ačkoliv je obec k uzavření takové kupní smlouvy již tomuto investorovi zavázána smlouvou o smlouvě budoucí).
Krajský soud tím v podstatě zastával názor, že orgán obce může uzavřením určitých soukromoprávních smluv zabránit tomu, aby se k závažným otázkám veřejného zájmu mohli občané obce vyjádřit v referendu.
Takový výklad vyloučil svým nálezem III. ÚS 263/09 Ústavní soud. Podle Ústavního soudu je možné konat referendum i přesto, že obec předtím uzavřela smlouvu, která může být na základě výsledku referenda porušena.
ÚS prohlásil tento extenzivní výklad § 7 písm. d) ZMR za zcela v rozporu s jeho smyslem a účelem, jímž je umožnit občanům přímou správu věcí náležejících do samostatné působnosti obce, a tedy dovodil, že referendum lze konat i o otázce, která může obec zavázat neplnit závazek z již uzavřené soukromoprávní smlouvy.
Dále ÚS uvedl, že z rozhodování v místním referendu nevznikají ani nezanikají bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy, a tedy výsledek referenda nemůže žádným způsobem porušit právní normy ve smyslu § 7 písm. d) ZMR. Výsledek referenda je nutno interpretovat tak, že orgány obce jsou jím zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim právní řád dává k dispozici, a tedy nelze dojít k závěru, k jakému došel při výkladu sporného ustanovení „Váš“ krajský soud.
Proti rozhodnutí krajského soudu je možné podat kasační stížnost (§ 102 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).
Čtěte další zajímavá rozhodnutí ve věcech místního referenda.
Michal Kuk
