Musí katastr nemovitostí poskytovat informace?

Odpověď poradny

Subjekty povinné k poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím vymezuje zákon v § 2:

• státní orgány (např. ministerstva, Český úřad zeměměřický a katastrální, Veřejný ochránce práv, finanční, stavební a katastrální úřady..),
• územní samosprávné celky a jejich orgány (např. obecní či městské úřady..),
• veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (např. Česká televize, Akademie věd..)
• subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech (např. notáři, Všeobecná zdravotní pojišťovna..).

Katastrální úřad, správce katastru nemovitostí, je územním orgánem státní správy (je tedy státním orgánem), a proto se na něj povinnosti plynoucí ze  zákona o svobodném přístupu k informacím vztahují.

Právo žádat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím může každá fyzická i právnická osoba, a to i na základě plné moci.

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací povinným subjektem. Povinné subjekty podle  ustanovení § 2 zákona poskytují informace, které se vztahují k jejich působnosti.

„Okruh informací, z něhož povinné subjekty musejí poskytovat informace, je úplný, musí poskytovat ze všeho, co mají nebo by měly mít. Přístup principu k informacím znamená možnost podívat se na údaje, které na úřadě „leží“, s nimiž úřad pracuje. Informací se míní to, co v okamžiku dotazu je, anebo býti má, v úřadu k dispozici.“ (rozsudek krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 179/2002  ze dne 3.12.2002).

Povinné subjekty nemohou poskytovat osobní údaje (např. rodné číslo, trvalé bydliště) a informace podle zvláštních právních  předpisů (např. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zákon  č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí atd.). Zákon vymezuje případy, ve kterých subjekt poskytující informace podle § 7 a násl. zákona poskytnutí informace odepře. Jedná se např. o:

• utajované skutečnosti podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (seznam zpracovává Národní bezpečnostní úřad a formou nařízení vydává vláda),
• obchodní tajemství splňující podmínky § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
• majetkových poměrech osoby, která není subjektem povinným poskytovat informace, pokud byly získány např. na základě zákonů o daních, zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení (např. informace z daňového přiznání osoby samostatně výdělečně činné),
• informaci poskytnutou povinnému subjektu osobou, která nemá povinnost takovou informaci poskytnout, pokud neudělila souhlas s poskytnutím (např. informace předané v rámci stížností, petic..) a další.

Subjekt povinný k poskytování informací může omezit poskytnutí informace podle § 11 zákona (např. výlučně vnitřní pokyny a personální předpisy povinného subjektu jako pokyny nadřízeného úřadu apod.).

Pokud žadatel požádá o informaci, kde součástí je i informace, jejíž poskytnutí může být nebo bude odepřeno (osobní údaje jako jméno, příjmení, rodné číslo atp.), musí být poskytnuta ta část informace, která odepřena nebude (např. v poskytnuté listině bude začerněno jméno, příjmení, rodné číslo a další osobní údaje).

Povinné subjekty musí některé údaje zveřejňovat. Jedná se např. o důvod a způsob založení povinného subjektu, informace o způsobu podávání opravných prostředků, informace o žádaných  a poskytnutých informacích podle zákona o svobodném přístupu k informacím, sazebník úhrad za poskytování informací atd. 

Informace jsou poskytovány ústně, písemně, telefonicky či elektronicky. Náležitosti žádosti stanoví zákon v § 14.

Pokud povinný subjekt nerozhodne o odmítnutí žádosti (např. z důvodu nevyhovění žádosti byť i jen z části, z důvodu žádání informací o majetkových poměrech osoby), informaci poskytne do 15 dnů (kalendářních, ne pracovních) od doručení žádosti. To znamená, že v této lhůtě musí být odpověď povinného subjektu doručena. Proti rozhodnutí povinného lze podat odvolání (§ 16  zákona).

Proti postupu povinného při vyřizování žádosti lze podat stížnost podle § 16a zákona, např. je-li povinný subjekt nečinný. Proti nečinnosti se lze bránit postupem podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Poskytnutí informace může být zpoplatněno. Hrazení nákladů upravuje zákon v ustanovení § 17. Sazebník úhrad každý povinný subjekt musí podle § 5 zákona zveřejnit. Před poskytnutím informace musí být žadatel vyrozuměn o výši poplatku. Pokud nebude poplatek uhrazen ve lhůtě, informace nebude poskytnuta. Domáhá-li se žadatel (např. občanské sdružení) poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím (např. o výpis z katastru nemovitostí), pak bude úhrada za poskytnutí stanovena podle tohoto zákona, resp. ceníku úhrad vytvořeného v souladu se zásadami stanovenými nařízením vlády. Při tomto postupu nemůže být žadatel osvobozen od úhrady vyměřených nákladů a nevztahuje se na něj zákon o správních poplatcích.

Určitou variantou k přístupu k údajům a listinám (např. výpisu z katastru nemovitostí) je postup dle samotného zákona o katastru nemovitostí (z.č. 344/1992 Sb.). Vyměřování a vybírání poplatků za podání a žádosti činěné u správních úřadů,  za výpisy a kopie vydané těmito orgány by se pak řídilo podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Postupem v souladu s tímto předpisem je možné osvobodit od poplatků např. občanská sdružení a církve.

Přílohou zákona o správních poplatcích je Sazebník, jehož ČÁST X stanoví jako položku č. 119 mj. vydání výpisu nebo opisu z katastru nemovitostí (písm. a), vydání katastrální mapy (písm. b), vydání ověřeného opisu nebo kopie listin ze sbírky listin katastru nemovitostí (písm. g), a od těchto osvobozuje mj. občanská sdružení. Sazebník v ČÁSTI II stanoví položku č. 3 písm. a) vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu  a od těchto osvobozuje kromě jiných i občanská sdružení založená k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí a dalších.