Ekologický spolek jako žalobce – kdy se bránit u soudu?
ObsahVydal podle vás správní orgán povolení ke kácení dřevin, integrované povolení nebo jiné rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí, které je nezákonné, a vaše odvolání proti němu bylo neúspěšné? Nebo nesouhlasíte s obsahem nově přijatého územního plánu nebo jeho změny? Vy i váš ekologický spolek se můžete bránit pomocí správní žaloby. V tomto manuálu se dočtete, jaké podmínky musíte splnit, aby vaše žaloba byla u soudu přípustná a soud se jí musel věcně zabývat. To, zda vám soud vyhoví, pak bude záviset na konkrétních okolnostech a právní argumentaci v žalobě.
Možná zatím není čas na podávání žaloby a samotné rozhodnutí ještě můžete ovlivnit. Pokud se změna, která představuje výrazný zásah do životního prostředí, zatím pouze projednává, můžete se se svým spolkem do probíhajícího řízení zapojit a vyjádřit svůj pohled na věc. Pro více informací navštivte náš manuál Kterých řízení se může váš spolek účastnit? Totéž platí i pro územní plán a zásady územního rozvoje. Jak ovlivnit jeho obsah, pokud se ještě projednává, se dočtete v našem manuálu Jak se zapojit do územního plánování.
Podle toho, podle kterého zákona žalujete, se liší podmínky uplatnění žaloby
Aby mohl váš spolek podat správní žalobu, musí splňovat několik podmínek.
Ty se liší podle toho, který zákon se na danou situaci vztahuje. Existují dvě varianty právních režimů:
- Základem pro podání správní žaloby je obvykle obecná právní úprava obsažená v soudním řádu správním.
- Pokud záměr podléhal procesu posuzování vlivu na životní prostředí („EIA“) a chcete žalovat rozhodnutí vydané v řízením navazujícím na EIA, je třeba řídit se zvláštní úpravou v zákoně o EIA. Pro více informací o tom, které záměry je nutné podrobit posuzování EIA, navštivte náš manuál Co je to EIA?
Rozdíly mezi oběma právními režimy přehledně popisuje následující tabulka.
|
soudní řád správní |
zákon o EIA |
žalobu může podat |
Ten, kdo tvrdí, že jeho práva byla správním rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy (př. územní plán) zkrácena.[1] Zkrácení na právech je potřeba při podání žaloby doložit (viz níže). |
Dotčená veřejnost, tedy i spolek, který:
Spolky zkrácení na právech dokládat nemusí. Již ze zákona mají postavení těch, kdo jsou oprávnění hájit právo na příznivé životní prostředí.[3] |
soud rozhodne |
zákon nestanoví lhůtu, ve které má soud rozhodnout |
do 90 dnů od doručení žaloby soudu[4] |
Dotčení spolku na právech se posuzuje individuálně
Přístup ekologických spolků k soudům byl v minulosti o dost obtížnější, než je nyní. Soudy totiž dříve soudní řád správní vykládaly tak, že spolky mohou být zkráceny pouze na procesních právech (př. na nahlížení do spisu, vypořádání námitek). Tento výklad je ale již překonán. Spolky mohou být za stanovených podmínek dotčeny i na svých hmotných právech. Mohou tedy před soudem vznést i věcné argumenty, které se týkají například vlivů stavby na životní prostředí.
Významný vliv na tento posun v judikatuře mělo mezinárodní a evropské právo, zejména Aarhuská úmluva. Podrobnější informace o jejím dopadu najdete v našem manuálu Mohou spolky ve správních žalobách používat věcné argumenty? Manuál obsahuje i výňatky z nálezu Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy, které můžete využít při argumentaci, že Váš spolek je oprávněn žalobu podat.
Z aktuální judikatury vyplývá, že členové spolku se mohou prostřednictvím spolku domáhat svého práva na příznivé životní prostředí. Jako první tento závěr učinil Ústavní soud ve vztahu k žalobě proti územnímu plánu, který je opatřením obecné povahy.[5] Správní soudy následně názor Ústavního soudu převzaly také u žalob proti správním rozhodnutím.[6]
Soudy zároveň vymezily kritéria, která musí soud zohlednit, když posuzuje oprávnění spolku podat žalobu v konkrétních případech:
- Místní vztah spolku k lokalitě, které se napadané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy týká. Toto kritérium je bezpochyby naplněno, pokud má spolek na daném území sídlo nebo pokud jsou jeho členové vlastníky dotčených nemovitostí. Pro oprávnění spolku podat žalobu svědčí ale i to, když obvyklá činnost spolku má lokální opodstatnění – např. spolek pravidelně pořádá akce, jejichž účelem je ochrana rostlin a živočichů na území, kterého se žalobou napadené rozhodnutí nebo opatření týká.
Tak tomu bylo i v případě žaloby Frank Bold, která se týkala rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro provoz elektrárny Prunéřov. Nejvyšší správní soud zde potvrdil, že Frank Bold je oprávněn žalobu podat. Jeho vztah k území byl dán tím, že prokazatelně (s ohledem na předchozí řízení, jichž se účastnil) vyvíjí činnost související s ochranou přírody a krajiny na celém území České republiky. Provoz elektrárny Prunéřov přitom nepochybně území celé České republiky zasahuje.[7]
- Předmět činnosti spolku. Aby mohly spolky hájit před soudem příznivé životní prostředí, mělo by se jednat o spolky, které vyvíjejí činnost v oblasti ochrany životního prostředí. V některých případech může ale jít i o spolky, které nejsou ze své povahy ekologické. Ústavní soud zmiňuje například spolek složený z občanů dané obce, který bude vystupovat proti záměru zastavění rekreační zóny v obci, kde členové spolku tráví svůj volný čas.
- Délka časového působení spolku. Obecně platí, že dlouhodobé působení spolku působí při zkoumání naplnění podmínky zkrácení na právech věrohodněji. Ústavní soud však nevyloučil ani založení spolku pro účely jednoho konkrétního záměru.
Obecně však platí, že soudy musí kritéria posuzovat vždy individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti a skutkové odlišnosti případu.
Mohou spolky podat žalobu, i když se neúčastnily předchozího řízení?
Nebyl váš spolek účastníkem správního řízení nebo nepodal námitky či připomínky při přijímání územního plánu (nebo jiného opatření obecné povahy)? I v takovém případě by se soudy vaší žalobou měly zabývat.
Opatření obecné povahy můžete napadnout žalobou i v případě, že jste proti němu během jeho přípravy neuplatnili námitky či připomínky. Jelikož námitky ani připomínky nejsou řádnými opravnými prostředky, jejich vyčerpání nemůže být podmínkou pro přístupu spolku k soudní ochraně. Pokud je však v řízení neuplatníte, může to mít za následek, že vaše žaloba bude u soudu neúspěšná.
Správní rozhodnutí můžete zažalovat i tehdy, aniž byste se účastnili řízení, které jeho vydání předcházelo. Podmínkou ale je, že jste se objektivně daného řízení jako účastník účastnit nemohli (zákon s vámi jako s účastníkem nepočítal). [8] Obecně platí, že žalobu je možné podat pouze, pokud vyčerpáte řádné opravné prostředky (proti rozhodnutí se odvoláte). Tato podmínka na vás ale dopadá pouze, pokud jste byli nebo mohli být účastníkem řízení.
Váš spolek tedy může žalovat vydané územní nebo stavební rozhodnutí i v případě, že se ho účastnit jako účastník řízení nemohl (např. proto, že záměr nepodléhal EIA). V takovém případě postačí, pokud spolek splňuje obecné podmínky pro podání žaloby.
Nejedná se ale o příliš efektivní obranu. Doporučujeme proto i v případech, že se Váš spolek řízení jako účastník účastnit nemůže, navázat spolupráci s některým z dotčených vlastníků, prostřednictvím kterého budete moci uplatnit své námitky již v průběhu řízení. Čím dříve se ve věci začnete angažovat, tím je větší pravděpodobnost, že se vám záměr podaří ovlivnit.
Jaké další podmínky musíte splnit, aby byla žaloba přípustná?
Aby byla vaše žaloba přípustná, je třeba splnit i další základní podmínky. Které to jsou?
Musíte dodržet lhůtu pro podání žaloby. Žalobu proti nezákonnému správnímu rozhodnutí můžete podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.[9] V případě, že váš záměr podléhá režimu liniového zákona (jde např. o stavbu silnice či jiné stavby dopravní infrastruktury), zkracuje se lhůta na jeden měsíc od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.[10] Pokud jde o opatření obecné povahy, máte na podání žaloby jeden rok od nabytí jeho účinnosti.[11]
Pokud chcete podat žalobu proti správnímu rozhodnutí, musíte vyčerpat řádné opravné prostředky, tedy podat proti rozhodnutí do 15 dnů odvolání.[12]
Pokud se rozhodnete žalobu podat, doporučujeme obrátit se na advokáta. Advokáta si můžete vybrat podle specializace i sídla advokátní kanceláře na stránkách České advokátní komory.
[2] Kompletní podmínky naleznete v § 3 písm. i) bod 2. zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí