Jak se řeší střet různých zájmů při povolování těžby?

V tomto manuálu se dozvíte, jaké zájmy se mohou se zájmem těžební organizace střetnout a kdo tyto zájmy může hájit. Zjistíte také, v jakých fázích povolování těžby se střet zájmů řeší a jak vlastně celý proces probíhá.

Jestli se chcete dozvědět více o tom, jak se můžete do povolování těžby zapojit, přečtěte si naše manuály Jak se zapojit do povolování těžby? - 1. část a Jak se zapojit do povolování těžby - 2. část.

Jaké zájmy se mohou střetávat se zájmem na využití ložiska a kdo je hájí?

Střetem zájmů se rozumí rozpor zájmu těžební organizace na využití ložiska se zájmy chráněnými podle zvláštních právních předpisů, které jsou těžebními zájmy ohroženy.[1] Zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy se rozumí zájmy veřejné a zájmy soukromé. Veřejnými zájmy jsou např.:

• Zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, zejména ochrana druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ochrana vzácných či ohrožených druhů nebo dřevin rostoucích mimo les.
• Zájmy chráněné vodním zákonem, zejména ochrana povrchových a podzemních vody a ochrana vodního ekosystému.
• Zájmy chráněné zákonem o lesích, zejména ochrana lesů před poškozením.
• Zájmy chráněné zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, zejména ochrana před znečištěním půdy a erozí půdy.
• Zájmy chráněné zákonem o ochraně ovzduší, zejména ochrana ovzduší před znečištěním a emisemi z lomové a přepravní činnosti v lokalitě.

Zájmy chráněné zvláštními předpisy mohou být ale také vaše zájmy soukromé. Především půjde o zájem na ochraně vlastnického práva, kterého by se mohla těžba dotknout

Pokud střet zájmů nastane, jsou osoby, kterým přísluší tato práva hájit, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tento střet zájmů. Musí tak zejména navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska a zároveň zabezpečí nezbytnou ochranu uvedených objektů a zájmů.  Ochrana zájmů soukromých přísluší zpravidla jejich nositelům (např. vlastníkovi pozemku) a ochrana zájmů veřejných pak orgánům veřejné moci (např. zastupitelstvu obce nebo orgánu ochrany přírody a krajiny).  .  

Výsledkem řešení střetů zájmů může být někdy i  to, že výhradní ložisko se nevyužije, čímž dojde k zabezpečení ochrany zájmů jiných.

Těžební organizace má povinnost řešit střety zájmů v průběhu celé přípravy využívání ložiska. Nejpozději při podání žádosti o povolení otvírky, přípravy a dobývání je povinna doložit, že střety již byly vyřešeny.

Jak probíhá řešení střetu zájmů krok za krokem

1. Těžební organizace je povinna se dohodnout s orgány veřejné moci a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana odlišných zájmů, na tom, zda se ohrožený zájem má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu. Tohle musí učinit před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání.  

2. Dohodu těžební organizace předloží krajskému úřadu k zaujetí stanoviska.

3. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do 1 měsíce od jejího předložení nevyjádří s dohodou nesouhlas.

Pokud k dohodě nedošlo nebo pokud s ní krajský úřad nesouhlasí, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem. Rozhodnutí se vydává v součinnosti se všemi dotčenými orgány státní správy a  přihlíží se při něm ke stanovisku krajského úřadu.

Z povinnosti uzavřít dohodu zákon stanoví výjimky. Tato povinnost se nevztahuje zejména na případy, kdy střety zájmů byly již vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, popřípadě při projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu.