Postup při zjišťování vlivů na životní prostředí

Odpověď poradny

Podle ustanovení §10d odst.6 ve spojení s §16 a §3 písm.d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, měl orgán kraje zajistit zveřejnění závěru zjišťovacího řízení na úřední desce dotčené obce. Lze tedy říct, že nebyl dodržen zákonný postup. Otázkou ale je, nakolik bylo toto pochybení závažné, jaké způsobilo důsledky ve tomto konkrétním případě.

Pokud by bylo "územko" a "stavebko" napadeno odvoláním ve správním řízení, uplatnilo by se ustanovení §89 odst.2 správního řádku 500/2004 Sb., které mimo jiné stanoví:

"K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem."

Odvolání má tedy šanci být úspěšné pouze tehdy, pokud nezveřejnění na úřední desce obce ve vašem konkrétním případě mohlo nějakým způsobem ovlivnit výsledek procesu EIA (např. tím, že v důsledku nezveřejnění nebylo podáno vyjádření, které by jinak podáno bylo).

"Územko" a "stavebko" lze napadnout i u správního soudu podle §23 odst.10 zákona č. 100/2001 Sb.

"Občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou z důvodu porušení tohoto zákona domáhat zrušení navazujícího rozhodnutí vydaného v řízení podle zvláštních právních předpisů, postupem podle soudního řádu správního. Odkladný účinek žaloby je vyloučen."

I zde ale bude muset soud posoudit, nakolik bylo nezveřejněním v tomto konkrétním případě zasaženo do veřejných subjektivních práv. Z formálního hlediska to tedy je důvod pro napadení "územka" a "stavebka", ale pokud v důsledku nezveřejnění nebyla porušena Vaše práva v rámci celého procesu EIA, tak šance na úspěch nejsou příliš velké.

Pro ilustraci cituji rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2008, čj. 2 Aps 1/2008-77

"Jedním z výstupů procesu EIA je i zveřejnění dokumentace. Pokud není způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv (§ 2 s. ř. s.), pak proti němu nelze brojit ve správním soudnictví."

Jakékoliv odepření práva vyjádřit se k projednávané věci (v libovolné fázi) je potřeba hodnotit až ve vztahu k procesu jako celku. Možnost vyjádřit se může dotčená osoba dostat i dodatečně. Pokud by možnost vznést připomínky k různým fázím procesu EIA, plynoucí z řady ustanovení zákona o EIA, zůstala veřejnosti odepřena v průběhu tohoto procesu, byl by proces EIA zatížen vadou.

Každopádně ale doporučujeme tuto vadu zahrnout do námitek.

Pokud jde o Vaši druhou otázku, zda mohlo nějakou roli hrát přejmenování záměru, důležité je podle našeho názoru správné označení stanoviska EIA.

Domníváme se, že název záměru na věci nic nemění. Význam to může mít tehdy, pokud tato chyba v konkrétní věci ovlivní zákonnost a správnost správního rozhodnutí, např. pokud by to vedlo k záměně s jiným stanoviskem EIA.