Co je to SEA?

Koncepce tvoří nezbytný podklad pro to, aby investoři v budoucnu mohli realizovat svoje záměry. Některé, hlavně rozsáhlé koncepce mívají výrazný dopad na životní prostředí, který je potřeba zkoumat a vyhodnotit. U těchto koncepcí proto probíhá proces posouzení vlivů na životní prostředí neboli SEA (Strategic Enviromental Assessment).

Proces SEA provádí úřad předtím, než orgán veřejné správy koncepci schválí a začne ji realizovat. Během SEA úřad posuzuje, jaký způsobem koncepce ovlivní životní prostředí v okolí.

V tomto manuálu se dočtete o tom, jaké koncepce se v rámci procesu SEA hodnotí a jak celý proces probíhá. Manuál slouží jako základní přehled o procesu SEA. Tomu, jak můžete být sami v průběhu procesu aktivní, se věnujeme v manuálu Jak se zapojit do procesu SEA.

Pokud vás zajímá posuzování vlivů konkrétního záměru, př. stavby, na životní prostředí, podívejte se do našeho manuálu Co je to EIA.

V procesu SEA se posuzují koncepce

Koncepce jsou strategie, plány nebo programy, které zpracovává a schvaluje orgán veřejné správy.[1] Orgánem veřejné správy bývají nejčastěji obce, kraje, magistráty a ministerstva. Koncepce, které sice mohou mít dopad na životní prostředí, ale nevytvořily je orgány veřejné správy, se neposuzují. Procesu SEA tak nepodléhají například koncepce rozvoje energetických nebo těžařských společností.

Koncepce je podkladem pro budoucí rozvoj vymezené oblasti. Na základě koncepce si můžete udělat představu o tom, jak se bude území nebo oblast vyvíjet. Koncepcemi jsou např. územní plány obcí, krajské plány odpadového hospodářství, státní energetická koncepce nebo plán hlavních povodí České republiky.

K čemu proces SEA slouží?

V procesu SEA se posuzují koncepce, které mohou výrazně ovlivnit životní prostředí. Cílem SEA je najít co nejpřijatelnější řešení, které zohlední kvalitu životního prostředí v konkrétní oblasti, a zároveň umožní její ekonomický a sociální rozvoj.

V procesu SEA se zkoumají jak přímé, tak nepřímé vlivy koncepce na životní prostředí.[2] Zatímco přímý vliv se projeví bezprostředně po tom, co se koncepce realizuje, nepřímé vlivy mohou nastat až po určitém čase. Příkladem může být stavba dálnice, kvůli které stavitel vykácí část lesa (přímý vliv) a zároveň spotřebuje velké množství cementu, při jehož výrobě unikají do ovzduší škodlivé emise (nepřímý vliv).

Porovnávají se i rozdíly mezi tím, jak bude daná oblast vypadat po tom, co orgán veřejné správy koncepci zrealizuje, a jak by vypadala, kdyby koncepci neprovedl. Posouzení obsahuje i preventivní a nápravná opatření, která se snaží vyloučit nebo alespoň kompenzovat nepříznivé vlivy koncepce na životní prostředí. Úřad v procesu SEA vyhodnotí, jestli budou mít opatření předpokládané účinky.

Při hodnocení vlivů vychází úřad ze stavu, ve kterém se území nachází v době, kdy úřad zahájil proces SEA. Zároveň orgán, který proces SEA provádí, musí přihlížet i k ostatním koncepcím a záměrům, které se území týkají.[3]  

Kdo SEA provádí?

Proces SEA zajišťuje Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad. Pro zjednodušení tohoto manuálu budeme dále hovořit pouze o ,,úřadu“.

Ministerstvo životního prostředí provádí proces u koncepcí, které splňují alespoň jedno z uvedených kritérií:

• zasahují území více krajů,
• zasahují na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,
• mají celostátní rozměr,
• se týkají i okolních sousedních států a přesahují hranice České republiky.[4]

Krajský úřad naproti tomu rozhoduje v případech, ve kterých koncepce výrazně ovlivní jen území v obvodu kraje.[5]

Jaké koncepce procesu SEA podléhají?

V rámci procesu SEA se posuzují koncepce, které slouží jako podklad pro to, aby v budoucnu vznikl záměr, u kterého proběhne i proces EIA. Koncepcí může být např. územní plán obce, který počítá s tím, že obec zřídí skládku nebezpečného odpadu.

Koncepce zároveň musí zasahovat do jedné z oblastí, které konkrétně vyjmenovává § 10a odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V následující tabulce uvádíme příklady oblastí a koncepcí, které úřad v procesu posuzuje.[6]

Dotčená oblast	Příklad koncepce, která do oblasti zasahuje
Doprava	Koncepce rozvoje regionální železniční sítě
Odpadové hospodářství	Krajský plán odpadového hospodářství
Územní plánování	Územní plán obce
Regionální rozvoj	Strategický plán rozvoje města
Životní prostředí	Program zlepšování kvality ovzduší
Nakládání s vodami	Národní plán povodí Labe

Procesu SEA naopak nepodléhají:

• koncepce, které stát zpracoval za účelem obrany (např. Plán přípravy občanů k obraně státu),
• koncepce, které se týkají mimořádných událostí, kdy dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob (např. havarijní a povodňové plány),
• finanční a rozpočtové koncepce (např. návrh rozpočtu kraje).

Koncepce mohou ovlivňovat životní prostředí jak na malém, tak na rozsáhlém území. U místních koncepcí, které se týkají pouze jedné obce, nemusí být vždy účelné provádět celý proces SEA. Zákon proto rozlišuje koncepce, které podléhají plnému procesu a u kterých probíhá pouze zjišťovací řízení.

1. Které koncepce vždy podléhají úplnému procesu SEA?

Jedná se o koncepce, u kterých zákon předpokládá, že výrazně zasáhnou do životního prostředí. Patří sem koncepce, které závažně ovlivní území větší, než je území jedné obce - celostátní a krajské koncepce, ale i ty lokální, které dopadají do území více obcí.

Plnému procesu SEA vždy podléhají např. krajské plány odpadového hospodářství, Plán hlavních povodí České republiky, Státní surovinová politika  nebo Státní energetická koncepce.   

2. Některé koncepce podléhají pouze zjišťovacímu řízení

Koncepce, které se týkají prostorově menšího území, podléhají pouze zjišťovacímu řízení. Jeho účelem je rozhodnout, zda bude probíhat úplný proces SEA či nikoliv. Jedná se o koncepce, které ovlivní území pouze jedné obce. Do této kategorie patří např. územní plány obcí.

Orgán veřejné správy může koncepce měnit. To znamená, že změní původní koncepci namísto toho, aby zpracoval koncepci novou. Změny koncepcí, které se při vzniku posuzovaly v rámci SEA, podléhají rovněž pouze zjišťovacímu řízení.

3. U některých koncepcí orgán rozhodne, zda je z procesu SEA vyloučí

Proces SEA probíhá i u koncepcí, u kterých to stanoví zvláštní právní předpis. Jedná se o koncepce, které mohou výrazně narušit ochranu přírody nebo celistvost evropsky významné lokality a ptačí oblasti v rámci soustavy NATURA 2000. [7]  Lokality slouží k tomu, aby chránily nejvzácnější a nejohroženější druhy živočichů, rostlin a ptačích oblastí na území Evropské unie.

U těchto koncepcí může orgán ochrany přírody vyloučit, že by významně ovlivnily ochranu přírody nebo celistvost chráněné lokality. V takovém případě stanoví, že proces SEA u nich není potřebný. Pokud je ale z procesu SEA nevyloučí, úřad provede proces v úplné podobě.

Jak SEA probíhá?

Proces SEA má několik fází:

1. Předložení a oznámení koncepce

Proces SEA začíná tím, že předkladatel oznámí příslušnému úřadu, že hodlá zpracovat koncepci. Předkladatelem je orgán veřejné správy, který koncepci sám zpracuje nebo tento úkol zadá jiné osobě.

Koncepce v této fázi ještě nemá výslednou podobu. Ta se utváří až v průběhu procesu SEA. Koncepce ale musí být natolik rozpracovaná, aby mohl úřad, který SEA provádí, posoudit její případný dopad na životní prostředí.

Úřad musí předložené oznámení zaslat dalším obcím, krajům a správním úřadům, pokud zjistí, že se jich koncepce může týkat. Oznámení zašle do 10 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel.[8]

Informace o oznámení úřad zveřejní i na své úřední desce a v informačním systému SEA do 10 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel.[9] K oznámení se můžete vyjádřit, a to do 20 dnů ode dne, kdy úřad oznámení zveřejnil.[10] Pro to, abyste stihli vyjádření zaslat včas, postačí, když ho podáte na poštu nejpozději v poslední den této lhůty.

2. Zjišťovací řízení

Účel zjišťovací řízení se odvíjí od toho, jestli se jedná o koncepci, kterou úřad posuzuje vždy či nikoliv.

U povinných koncepcí úřad ve zjišťovacím řízení určí, které faktory koncepce mohou být pro životní prostředí rizikové a jaké jsou její hlavní problémové okruhy. Úřad se následně soustředí na vyhodnocení těchto faktorů. Zároveň může požádat předkladatele, aby zpracoval další varianty koncepce, které následně vyhodnotí odborník.  V případě koncepcí, které se týkají menšího území, úřad nejprve posoudí, jak závažně může koncepce ovlivnit životní prostředí. Na základě toho úřad určí, jestli u koncepce provede úplný proces SEA a jakým způsobem bude dále v procesu postupovat.

Úřad musí provést zjišťovací řízení nejpozději do 35 dnů ode dne, kdy zveřejnil oznámení koncepce. Zjišťovací řízení úřad ukončí tak, že o něm vydá závěr. Ten následně zveřejní na své úřední desce a v informačním systému SEA.[11]

3. Vyhodnocení vlivů

V dalším kroku předkladatel koncepce zadá vybranému odborníkovi, aby vyhodnotil vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení může zpracovat pouze odborník, který je držitelem požadované autorizace.

Předkladatel musí odborníkovi zadat práci do 30 dnů ode dne, kdy od úřadu obdržel jeho závěr ohledně zjišťovacího řízení. Informaci o tom, který odborník vlivy koncepce vyhodnotí, musí předkladatel oznámit úřadu, a to nejpozději do chvíle, kdy odevzdá výsledný návrh koncepce. Úřad tuto informaci neprodleně zveřejní v informačním systému SEA.[12]

4. Návrh koncepce

Předkladatel zpracuje vyhodnocení vlivů koncepce do svého návrhu. Ten následně předloží úřadu. Návrh koncepce má listinnou i elektronickou podobu. Úřad posoudí, jestli vyhodnocení vlivů splňuje všechny náležitosti, které vyžaduje zákonná úprava. Pokud úřad shledá, že vyhodnocení neobsahuje všechny podstatné náležitosti, vrátí ho předkladateli k doplnění.

Pokud vyhodnocení obsahuje všechny potřebné náležitosti, úřad zveřejní všechny dokumenty, které od předkladatele obdržel, na své úřední desce a v informačním systému SEA. Musí tak učinit do 10 dnů ode dne, kdy mu předkladatel dokumenty doručil.[13]

Úřad zároveň rozešle dokumenty obcím, krajům a správním úřadům, kterých se koncepce může dotknout. Ty se mohou k dokumentaci následně vyjádřit.

5. Veřejné projednání

Předkladatel koncepce následně uspořádá veřejné projednání, na kterém se kdokoliv může vyjádřit k návrhu koncepce. Projednání se nesmí konat dříve, než uplyne 30 dnů ode dne, kdy předkladatel zaslal úřadu návrh koncepce. V určitých případech může úřad na základě návrhu koncepce rozhodnout, že od veřejného projednání upouští.[14]

Informace o místě a času veřejného projednání musí předkladatel zveřejnit na své úřední desce nejméně 10 dní předtím, než se bude konat.[15] Současně o tom musí informovat i úřad, který proces SEA provádí.

Předkladatel provádí během veřejného projednání zápis, který následně zveřejní v informačním systému SEA. Musí tak učinit do pěti dnů ode dne, kdy projednání proběhlo. Současně předkladatel zašle zápis z projednání úřadu, který proces SEA provádí.

6. Stanovisko

Poslední slovo v procesu SEA má úřad, který proces provádí. Na základě návrhu koncepce, všech obdržených vyjádření a veřejného projednání vydá svoje stanovisko.

Existuje několik variant, jak může úřad stanovisko koncipovat:

-          Může  vydat nesouhlasné stanovisko, pokud podle něj koncepce negativně ovlivní životní prostředí.

-          Může souhlasit s celým návrhem koncepce.

-          Může navrhnout předkladateli, aby koncepci doplnil. Může předkladatele vyzvat i k tomu, aby zajistil kompenzační opatření. Například u koncepcí, které mohou negativně ovlivnit soustavu NATURA 2000, je hlavním účelem kompenzačních opatření, aby vznikla nová chráněná lokalita, která nahradí původní dotčenou lokalitu.

-          Může navrhnout, aby předkladatel průběžně sledoval, jak koncepce ovlivňuje životní prostředí.

Úřad vydává stanovisko do 20 dnů ode dne, kdy obdržel návrh koncepce, který předkladatel upravil po veřejném projednání návrhu. Stanovisko následně zveřejní na své úřední desce a v informačním systému SEA.[16]

Po vydání stanoviska následuje postup, ve kterém příslušný orgán veřejné správy[17] koncepci schvaluje. Bez stanoviska nemůže schvalovatel koncepci schválit. Může ji však schválit i navzdory nesouhlasnému stanovisku SEA.  Nesouhlasné stanovisko ale poukazuje na to, že některé aspekty koncepce pravděpodobně schválením neprojdou. Pokud se schvalovatel od stanoviska úřadu odkloní, musí to řádně odůvodnit.[18]

Poté, co schvalovatel koncepci schválí, musí ji zveřejnit. Schválenou koncepci zveřejňuje předkladatel na své úřední desce a v informačním systému SEA.[19]

Současně s koncepcí zveřejňuje předkladatel prohlášení, ze kterého musí být zřejmé, jakým způsobem schvalovatel stanovisko SEA zohlednil. Pokud schvalovatel vybíral z více variant koncepcí, musí v prohlášení náležitě odůvodnit, proč se rozhodl, že schválí vybranou variantu.

Předkladatel musí o tom, že zveřejnil prohlášení, informovat úřad, který proces SEA provedl. Předkladatel tak musí učinit do sedmi pracovních dnů. Zároveň o tom, že zveřejnil prohlášení, vyrozumí i okolní obce, kraje a správní úřady, kterých se koncepce týká.[20]

Proces SEA můžete ovlivnit

Informace o procesu se dozvíte z úřední desky a z informačního systému SEA

Jedním ze základních principů procesu SEA je jeho transparentnost. Úřad zveřejňuje všechny potřebné informace na své úřední desce a v informačním systému SEA. Na obou místech se zveřejňuje:

• oznámení koncepce,
• závěr zjišťovacího řízení,
• návrh koncepce,
• stanovisko ke koncepci.[21]

Informace o tom, kdy a kde se bude konat veřejné projednání, se nezveřejňuje na úřední desce úřadu, který provádí SEA, ale na úřední desce předkladatele. Zároveň ji, stejně jako zápis z veřejného projednání naleznete v informačním systému SEA.[22]

Do procesu SEA se můžete zapojit

V procesu SEA se můžete vyjadřovat, a to hned několikrát. Kdokoliv se může písemně vyjádřit k oznámení, návrhu koncepce a k vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Vyjádření veřejnosti sice nejsou pro úřad závazná, ale můžou ovlivnit závěrečnou podobu koncepce. Kromě toho se můžete i účastnit veřejného projednání.

Bližší informace o tom, jak se můžete zapojit do procesu SEA, naleznete v našem manuálu Jak se zapojit do procesu SEA.