Analýza EPS: úředníci nenesou odpovědnost za chybná rozhodnutí

Ekologický právní servis vydává analýzu „Klientelistický nebo právní stát? Příčiny nedostatečné odpovědnosti za nezákonné rozhodování úředníků" V ní na třiceti konkrétních případech ilustruje problém nedostatečné odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodování a jeho důsledky. 

Právníci EPS na základě svých dlouholetých zkušeností vynášejí na světlo dosud nediskutované souvislosti korupce a klientelismu.

Ekologický právní servis na základě žádostí o informace zjistil, že přímé náklady veřejných rozpočtů, související s úředními pochybeními, dosáhly jen v případech, o nichž rozhodly soudy v posledních třech letech, více než 120.000.000 Kč. (1) Z této částky bylo odpovědnými úředními osobami podle informací poskytnutých úřady uhrazeno 1.000(!) Kč. (2) Skutečnost, že úředníci za špatná rozhodnutí nenesou žádnou odpovědnost pak podle EPS nahrává korupci a klientelismu ve veřejné správě.

“Nezákonná rozhodnutí úřadů jsou jedním z typických projevů korupčního nebo klientelistického jednání. Je zajímavé, že se tímto zásadním problémem nezabývá žádný z programů politických stran, které jdou do voleb. Z mlčení politických stran vyplývá, že tomuto problému buď nerozumí, nebo ho vůbec neumí řešit,“ uvádí právník EPS Pavel Černý.

EPS navrhuje především důsledně využívat mechanismy, které umožňují vyvodit odpovědnost konkrétního úředníka za nezákonné rozhodnutí nebo úřední postup. Tyto mechanismy již v právním řádu existují4), měly by však být zpřesněny a zpřísněny. Nezbytný nový nástroj představuje zavedení povinnosti správních orgánů evidovat a důsledně zveřejňovat počet jimi vydaných rozhodnutí zrušených správními soudy a související náklady.

Jako další doporučení uvádí EPS také využití žaloby ve veřejném zájmu v případě nezákonného nakládání s majetkem územních samosprávných celků, posílení možností ochrany před nezákonnou úřední nečinností a zvýšení transparentnosti rozhodování, zejména o veřejných zakázkách.

“Nejlepší variantou by však bylo co nejdůslednější oddělení výkonu státní správy od samosprávy. Současný systém veřejné správy je nastaven tak, aby poskytoval bohaté příležitosti pro neprůhledné rozhodování úředníků pod tlakem politiků na místní i centrální úrovni,“ dodává Pavel Černý

Poznámky

Analýza je dostupná zde.

(1) Jde o součet částek vyplacených ministerstvy, krajskými úřady a magistráty úspěšným žalobcům na náhradách nákladů soudních řízení a náhradách škod způsobených jejich nezákonnými rozhodnutími. Údaje nejsou úplné, protože některé úřady informace neposkytly,resp. požadovaly za jejich vyhledání vysokou finanční částku. Naprostou většinu z této částky zaplatilo Ministerstvo financí (cca 121.375.873 Kč), dále pak Krajský úřad Jihomoravského kraje (754.827 Kč), Ministerstvo životního prostředí (732.000 Kč a , Krajský úřad Středočeského kraje (721.988 Kč).

(2) Šlo o jediný zjištěný případ, ve kterém Krajský úřad Pardubického kraje uplatnil právo na částečnou náhradu škody vůči úředníkovi odpovědnému za vydání nezákonného a soudem zrušeného rozhodnutí.

(3) Viz zejména § 16 - § 18 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.