Frank Bold vyzývá českého premiéra, aby ochránil českou půdu a občany před lacinou dohodou v kauze Turów. ČR má žádat o sankce pro Polsko

Ačkoliv před dvěma týdny Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozhodl v kauze nelegální těžby v polském dole Turów o jejím okamžitém přerušení, rypadla se stále přibližují k česko-polské hranici. Obyvatelům žijícím v těsné blízkosti dolu tak hrozí další úbytek pitné vody, které mají už nyní vinou pokračující těžby kritický nedostatek. Zároveň ze strany Ministra životního prostředí Richarda Brabce zaznívá, že dohoda, která má vést k stáhnutí žaloby je již připravena. A to i přesto, že MŽP chybí řada klíčových informací i dat. Experti Frank Bold proto vyzývají českého premiéra Andreje Babiše k bezodkladné žádosti SDEU o vynucení předběžného opatření, k čemuž vyzvala ČR také Evropská komise. Zároveň žádají o tvorbu takové dohody, která českou vodu i krajinu skutečně ochrání.

Polsko se podle veřejných vyjádření svých představitelů odmítá podřídit předběžnému opatření i přes jasné konstatování soudu, že v důsledku nelegální těžby hrozí v blízké době nevratné a nenahraditelné škody na životním prostředí a zdraví českých občanů. Těžba tak do dnešního dne nebyla přerušena. „V tuto chvíli je proto nezbytné, aby česká vláda ochránila zájmy českých občanů a bezodkladně se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie s žádostí o vynucení rozhodnutí prostřednictvím udělení pokut za neuposlechnutí soudního rozhodnutí,” uvádí právnička Frank Bold Petra Urbanová, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

Situace je natolik vážná, že Polsko opakovaně vyzvala k uposlechnutí soudního rozhodnutí i Evropská komise (EK). Její podpora je pro Českou republiku zcela zásadní. Proto by ČR měla Komisi požádat, aby se k ní v soudním řízení připojila. Čas na toto připojení je do 10. června.

„Je s podivem, že Česká republika nemluví o tom, že požádá o uvalení sankcí na Polsko, které přes zákaz vydaný Evropským soudním dvorem dál pokračuje v těžbě. Na místo efektivní ochrany práv českých občanů a české země, je zde podivná přeochota českých zástupců se s Polskem dohodnout. Věříme, že pokud český premiér tweetuje, že nechce sdílet českou zemi, rozhodně to bude platit pro případ Turów,” říká ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Téměř ihned po vydání soudního rozhodnutí začalo také jednání mezi polským a českým premiérem ohledně možného řešení sporu dohodou. Její podobu má vláda představit příští týden. „Pokud má být žaloba vzata zpět a předběžné opatření v podobě přerušení těžby zrušeno, může to být pouze na základě takové dohody, která je způsobilá pitnou vodu místních obyvatel před negativním vlivem těžby ochránit a vznik bezprostředně hrozících škod odvrátit. Jakákoliv jiná dohoda by byla v tuto chvíli v přímém rozporu s českými zájmy,” dodává Urbanová.

Při případném vzniku mezinárodní dohody není možné vycházet z dokumentace, kterou předkládá polská strana. Od skutečného stavu se liší například tvrzením, že za dosavadních 24 let těžby měl být odliv pitné vody v podzemních vrstvách 3 až 4 metry a v hlubších vrstvách maximálně 15 metrů. Realita je daleko horší. Od roku 2015, kdy uvedená polská předpověď vznikla, klesla hladina vody o téměř 35 metrů. Ve vrstvě, z níž místní obyvatelé čerpají pitnou vodu, klesá její hladina o 1 metr ročně. Lidé v obcích na česko-polských hranicích tak musí volit mezi sprchou nebo mytím nádobí. Někteří dokonce museli vybít část svých hospodářských zvířat, protože zvířata by neměla co pít. Konkrétní příběhy čtěte na www.vodanebouhli.cz.

Kontext

• Předběžné opatření k okamžitému přerušení těžby vydal Soudní dvůr Evropské unie 21. května 2021. Informoval o něm v tiskové zprávě.

• Z předběžného opatření: „Tato těžební činnost totiž způsobuje nepřetržitý odtok značného objemu vody z českého území na území polské, v důsledku čehož dochází k nepochybnému zhoršování stavu hladiny podzemních vod na českém území, jež může ohrozit dodávky pitné vody pro obyvatele závislé na dotčených vodních útvarech.  Místopředsedkyně dovodila, že taková újma je újmou vážnou. (…) Místopředsedkyně dále připomněla, že újma na životním prostředí a lidském zdraví je v zásadě nevratná, neboť porušení takovýchto zájmů nejčastěji nelze vzhledem k jejich povaze zpětně odstranit. Tak tomu je podle všeho i v projednávané věci, neboť jakmile dojde ke zhoršení stavu hladiny podzemních vod a nastanou četné důsledky spojené s absencí dodávek pitné vody pro dotčené obyvatele, nebude je již možné později napravit, a to ani v případě, že by žalobě České republiky ve věci samé bylo vyhověno."