Kde se na ministerstvu dopravy ztrácejí miliardy?

Dvacet let nekoncepčnosti, iracionálního snění o finančních možnostech státu a plýtvání veřejnými prostředky na často nepřesvědčivě odůvodněné projekty. Analýza rozebírá klíčové problémy v oblasti plánování a financování dopravní infrastruktury v ČR. 

Je čas, aby ministerstvo dopravy zpracovalo seriózní analýzu priorit v údržbě a budování dopravní infrastruktury. Uvádí to dnes zveřejněná analýza „Kde se ztrácejí miliardy?“, která vznikla ve spolupráci Ekologického právního servisu, Hnutí DUHA a Dopravní federace v rámci iniciativy Cena dálnic. Existence koncepce s několika jasně definovanými prioritami pak musí být základní podmínkou pro rozhodnutí, kam nasměrovat finanční prostředky, kterých je ve veřejném sektoru z podstaty věci vždy nedostatek.

Analýza rozebírá klíčové problémy v oblasti plánování a financování dopravní infrastruktury v ČR. Problémy, které vedou k plýtvání finančními prostředky, ohrožení financování projektů  a k neplnění základních očekávání, která veřejnost vůči rezortu právem má (kvalitní dopravní obslužnost, racionální nakládání s veřejnými prostředky, odpovědný přístup ke zdraví občanů a životnímu prostředí).

Obsahuje i konkrétní návrhy opatření, jak opakovaným problémům předcházet, ušetřit, stavět rozumně a s ohledem na potřeby lidí a ochranu jejich životního prostředí (1).

„Analýza ukazuje, proč je výstavba silnic chaotická a neefektivní. Celých dvacet let po revoluci nevznikl v rezortu strategický plán a nedošlo k závaznému určení priorit pro výstavbu. Kdyby tyto věci existovaly, předešlo by se jak zbytečně rozestavěným úsekům silnic na straně jedné, tak nedostatku financí na potřebné stavby na straně druhé.“ (2) uvedl jeden z autorů analýzy, Martin Fadrný z Ekologického právního servisu. 

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA k tomu uvádí: „Rozhodnutí vlády o modelu financování v sektoru musí následovat až po ukončení debaty o potřebnosti a prioritách na úrovni strategie. Není možné zapřahat vůz před koně. Nejprve je třeba vědět, co a proč chceme stavět, a teprve potom je možné strategicky rozhodovat o modelu financování nebo o výši rozpočtu pro rezort.“

Pavel Doucha z Dopravní federace doplňuje: „Předražování a netransparentní tvorba rozpočtů jednotlivých projektů i rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, miliardové položky  na tzv. globální určení, plýtvání ve veřejných tendrech, znevažování nálezů kontrolních mechanismů – to všechno jsou fakta, která by měla zajímat daňového poplatníka i politiky.“ (3)

Čtyřstránkové shrnutí základních informací je ke stažení zde.

Poznámky

(1) Analýza považuje za nezbytné:

• Vytvoření strategie rezortu dopravy, identifikování prioritních opatření a projektů a závaznou alokaci  finančních zdrojů pouze na tyto priority.
• Zkvalitnění tvorby cenových odhadů jednotlivých projektů a redukování tzv. globálních položek rozpočtu SFDI na minimum.
• Dokončení auditu financování jednotlivých projektů a zavedení povinné expertní oponentury technického řešení projektů tak, aby nemohlo dojít k jejich předražování.
• Na pilotních případech vyzkoušet, jaké úspory by rezortu přineslo rozdělení zakázek do menších tendrů, přístupných i malým firmám.

(2) Viz kapitola 2 analýzy

(3) Viz kapitola 4 analýzy