Kritika nefinančního reportingu míří mimo cíl

9. června 2016. Dne 31. května 2016 byl v Poslanecké sněmovně PČR poprvé projednán návrh novelizace zákona o účetnictví, jímž má být do českého práva transponována směrnice o nefinančním reportingu. Z vyjádření politiků a článků, které se na toto téma objevily v médiích, je zřejmé, že v České republice převládá nepochopení skutečného obsahu a smyslu dané legislativy. Podobné zjištění ukazuje i analýza již publikovaných nefinančních zpráv a zpráv o společenské odpovědnosti firem (CSR), kterou provedla společnost Frank Bold.

Cílem novelizace je, aby firmy publikovaly konkrétní informace o tom, jak vyhodnocují a řeší rizika negativních dopadů ve vztahu k životnímu prostředí a společnosti. „Směrnice v žádném případě nenutí firmy, aby konaly dobročinné aktivity a určitě není nastavena jako zbytečná byrokratická zátěž“, říká Filip Gregor za Alianci PR.Konektor a Frank Bold. Zákon se navíc bude týkat jen opravdu velkých korporací s významným dopadem na pracovní trh. Prostřednictvím dodavatelských řetězců však může mít vliv i na řadu dalších firem. Podrobnější informace o obsahu a smyslu směrnice, z níž český návrh vychází, vysvětluje článek Obsah a účel směrnice o nefinančním reportingu (také přílohou této TZ).

Korporace již nyní publikují řadu informací, jež po nich bude vyžadovat novelizovaný zákon, ve zprávách o společenské odpovědnosti (CSR) nebo nefinančních zprávách. Analýza těchto zpráv provedená společností Frank Bold nicméně odhalila, že jen 32 % firem publikujících nefinanční informace se ve svých reportech věnuje oblastem, v nichž lze očekávat nějaké negativní dopady vzhledem k jejich činnosti. Způsob pojetí CSR českými firmami svědčí o tom, že mezi nimi převládá konfliktní pohled na byznys a společnost - přesvědčení, že zájmy firmy jsou v konfliktu se zájmy společnosti, v níž působí. „Mnohé firmy, místo aby se snažily předcházet svým negativním dopadům, se je pouze snaží vyvážit svými dobročinnými aktivitami. Ty však často nijak nesouvisejí s jejich běžnou činností“, shrnuje Filip Gregor.

Podle provedené analýzy je nejslabším místem existujících nefinančních zpráv českých firem absence jasných cílů a strategií, opomíjení rizik korupce a porušování lidských práv samotnou firmou nebo jejími dodavateli včetně těch zahraničních. Naopak poměrně často mají firmy zpracované strategie v oblasti životního prostředí. Jestliže firma podniká v odvětví, které je pověstné nadstandardními vztahy se svými regulátory, pak by ve své nefinanční zprávě neměla opominout definovat, kde by mohla vyvstat korupční rizika a také informovat o tom, jak korupci předchází. Měla by popsat, jaké jsou její strategie ve vztahu k této oblasti a podle jakých kritérií vyhodnocuje, zda se těchto strategií drží. A v neposlední řadě by se firma měla zaměřit na své dodavatele a posoudit rizika i u nich.

Z hlediska korporací nemusí nefinanční reporting představovat nárůst zbytečné administrativy. Pokud korporace v dané oblasti nevidí žádná rizika, pak jen zdůvodní, proč nechává kapitolu prázdnou. Pokud naopak vážná rizika vnímá, je v souladu s péčí řádného hospodáře a jejími vlastními zájmy, aby je vyhodnotila a zvážila. V některých oblastech, např. ve vztahu ke korupčnímu jednání, tím i minimalizuje riziko případné právní odpovědnosti.

Nefinanční reporting má přispět k větší transparentnosti podnikání, což je zvláště v České republice velmi žádoucí přínos. „Věříme, že české firmy využijí příležitost, kterou jim nefinanční zpráva nabízí. A tou je otevřená komunikace se zákazníky, díky které získají jejich důvěru“, říká Marie Mališková z Aliance PR.Konektor a Frank Bold. Tvorba nefinančního reportu pak nebude „nutným zlem“, naopak, stane se konkurenční výhodou. Jak vyplývá z dostupných průzkumů, už nyní se řada společností rozhoduje pro své obchodní partnery na základě nefinančních informací. Stejně jako zákazníci, typicky hlavně miléniálové, dnes stále častěji při výběru produktů a služeb zohledňují také informace o ohleduplném a udržitelném chování firem. A dá se očekávat, že v obou případech jejich počet v budoucnu poroste.

Tabulka: Výsledky analýzy nefinančních zpráv a CSR reportů sta předních českých firem. Čísla v tabulce označují, kolik firem uvádí daný typ informací v každé ze čtyř tematických oblastí, které uvádí směrnice - dopady na životní prostředí, zaměstnanecké otázky, respekt k lidským právům a korupce. (Do analýzy jsme zahrnuli 101 firem, kterých se nová směrnice přímo týká. Jsou jimi korporace, jejichž akcie jsou obchodované na burzách, pojišťovny a úvěrové instituce. Dále jsme zahrnuli firmy, které do minulého roku byly v českém právu označeny jako tzv. subjekty veřejného zájmu, mezi které patří zejména velcí zaměstnavatelé. Těch se původně směrnice měla také týkat. Seznam jsme doplnili několika firmami, které dlouhodobě získávají pozitivní hodnocení v žebříčku Czech Top 100.)

O nefinančním reportingu:

Podle nové směrnice EU (Směrnice 2014/95/EU) by velké firmy od roku 2017 měly začít každoročně uveřejňovat informace týkající se environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Směrnice také vyžaduje uveřejnění informací o politice firem k diverzitě v rámci svých správních, řídících a dozorčích orgánů.

O Alianci PR.Konektor a Frank Bold

Agentura PR.Konektor a právní kancelář Frank Bold utvořily alianci v oblasti nefinančního reportingu. Aliance pomáhá firmám s identifikací a využitím přínosů spojených s integrací hodnot do řízení firmy a komunikací informací nefinanční povahy. Aktuálně připravuje pro firmy seminář na toto téma, který se uskuteční 22. června 2016 od 13.00 hod. do 18.00 hod. v prostorech Hospodářské komory hl. m. Prahy. Více o Alianci a nefinančním reportingu najdete na www.nefinancnireporting.eu.