Poslanci chtějí rozšířit pravomoci NKÚ na státní firmy

Zástupci poslaneckých klubů na setkání přislíbili, že podpoří rozšíření kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu na státní firmy.

Ve čtvrtek 19. 5. se v poslanecké sněmovně uskutečnil seminář o možném rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na právnické osoby ovládané státem a samosprávami – tedy na firmy jako ČEZ, České dráhy nebo městské dopravní podniky.

Zástupci všech čtyř přítomných poslaneckých klubů (ODS se nezúčastnila) vyjádřili takovému rozšíření podporu. Vyšlo dokonce najevo, že má oporu v koaliční smlouvě, avšak do programového prohlášení vlády se již z nejasných důvodů nedostal, a návrh novely Ústavy a zákona o NKÚ předložený nyní vládou (1).  proto rozšiřuje pravomoci NKÚ pouze na samosprávu, vysoké školy a veřejnoprávní média. Rýsuje se tak možnost, že poslanci podají pozměňovací návrh, který by tuto mezeru ve vládním návrhu zaplnil.

Volně šiřitelný sestřih ze záznamu semináře naleznete zde.

Na semináři, který pro poslance uspořádali Ekologický právní servis a Respekt institut, promluvil mimo jiné ředitel právního odboru slovenského NKÚ Slavomír Mulica, ekonom a poradce premiéra Jan Pavel a člen NERV Miroslav Zámečník.  

Za poslance se semináře zúčastnila předsedkyně ústavně-právního Karolína Peake (VV), Viktor Paggio (VV), Lenka Andrýsová (VV), předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Stanislav Polčák (TOP09 a Starostové), Roman Sklenák (ČSSD) a Vladimír Koníček (KSČM) a asistenti dalších poslanců. Zástupci ODS se semináře nezúčastnili.

Právník Martin Fadrný prezentoval výsledky právní analýzy a mezinárodní komparace, kterou EPS k tomuto tématu zpracoval (2).

„Z naší analýzy vyplynulo, že kompetenci kontrolovat společnosti ovládané státem i samosprávou mají kontrolní instituce Polska, Slovenska, Německa i Rakouska. Návrh, který předložila vláda, navíc neodpovídá mezinárodnímu standardu pro práci nejvyšších kontrolních institucí, tzv. Limské deklaraci, a to navzdory tomu, že právě na tento dokument se odvolává důvodová zpráva vládního návrhu.“

„Rozšíření pravomocí NKÚ tímto směrem je jedna z oblastí, jak zlepšit úroveň správy společností s majetkovou účastí státu a zdůraznil bych i rozšíření kontrolních kompetencí na společnosti spoluovládané samosprávou,“ řekl k tématu Miroslav Zámečník a doplnil, že je pouze potřeba dbát na ochranu obchodního tajemství u společností pohybujících se na konkurečním trhu a nezveřejňovat kontrolní zprávy v plném znění. Naopak u přirozeně monopolních společností – např. dopravní podniků – je podle něj možné zveřejňovat kontrolní zprávy v plném znění.

Jan Pavel zdůraznil, že NKÚ by se měl zaměřit i na kontrolu výkonu vlastnických práv ze strany ministerstev, které jsou držiteli akcií v těchto firmách. „NKÚ má kontrolovat nakládání se státním majetkem, a tyto akcie nepochybně státním majetkem jsou. To například znamená, že by měl NKÚ u velkých investic těchto firem kontrolovat, zda si ministerstva vyžádala podklady, dokumenty, nechala si zpracovat alternativní možnosti, oponentské posudky atd.“

Ředitel právního odboru slovenského NKÚ Slavomír Mulica popsal právní úpravu slovenského NKÚ, který smí kontrolovat právnické osoby s majetkovou účastí státu i samospráv (stejně jako obdobné instituce v Polsku, Rakousku i Německu). Z jeho příspěvku také vyplynulo, že obavy premiéra Nečase, že by „hrozily arbitráže ze strany minoritních akcionářů,“ (3) nejsou opodstatněné.

„Tam, kde dochází k určitému prolínání soukromoprávního vztahu s veřejnoprávním charakterem těchto osob, lze si teoreticky představit určité kompetenční spory ohledně této pravomoci NKÚ, které by podle slovenské ústavy musel řešit ústavní soud. Naštěstí však nebylo tento problém za osmnáct let potřeba řešit v žádné oblasti, nejen v souvislosti s právnickými osobami s majetkovou účastí,“ řekl Mulica.

Stanislav Polčák upozornil na to, že v koaliční smlouvě je v odstavci o NKÚ věta „Navrhneme způsob kontroly nakládaní s majetkem právnických osob ovládaných státem nebo územními samosprávnými celky“, která však z programového prohlášení vlády vypadla. „Já musím říci, že za situace určitého nedostatku v programovém prohlášení vlády se cítím být zavázán koaliční smlouvou,“ dodal s tím, že toto rozšíření podpoří.

Stejný názor měla i Karolína Peake a dodala: „Jsem členem vyjednávacího týmu a jako taková mám možnost požádat pana premiéra o zařazení této otázky na vyjednávání K9.“

Rozšíření pravomocí NKÚ na právnické osoby podpořil i Roman Sklenák: „Sociální demokracie má kontinuální názor dlouhodobě, pokud jde o rozšíření pravomocí NKÚ.“ Dodal však, že si netroufne hovořit za senátory ČSSD, jejichž podpora je pro změnu Ústavy klíčová.

Vladimír Koníček řekl: „KSČM zcela jistě rozšíření podpoří, navrhovala jej již v minulém sněmovním období. Vzhledem k tomu, že ve sněmovně jsou už oba vládní návrhy na změnu Ústavy i zákona o NKÚ, tak je pouze otázka domluvy, ve kterém výboru to bude projednávané a v kterém výboru budou ty pozměňovací návrhy předloženy.“

Právník EPS Martin Fadrný k tomu dodal. „Reakcemi poslanců na semináři jsme byli určitě příjemně překvapeni, ale vyhráno samozřejmě nění. Ekologický právní servis bude dále usilovat o získání podpory pro pozměňovací návrh, a to i v Senátu, jehož podpora je pro změnu Ústavy klíčová. Od předsedy ústavně právního výboru Senátu Miroslava Antla má již přislíbenu možnost prezentovat mezinárodní komparaci kompatencí NKÚ a své návrhy na jednání výboru.“

Vládní návrh by měl být sněmovnou projednán v prvním čtení v červnu a na projednávání výborů by se měl dostat v září 2011.

Poznámky

(1) Jsou již ve sněmovně jako tisky 351 a 352.

(2) Celou analýzu naleznete zde. Shrnutí hlavních argumentů zde.

(3) Premiér to řekl na tiskové konferenci 27. 4. 2011 poté, co vláda schválila návrh změny Ústavy a zákona o NKÚ a odmítl tím výzvu EPS, aby vláda zohlednila i kontrolu právnických osob ovládaných státem a samosprávou.