Šest setin sekundy na občana

Tak vypadá projednání připomínek a námitek ke krajskému územnímu plánu - Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Způsob veřejného projednání ZURky (1) odpovídá silovému přístupu kraje k projednávanému územnímu plánu. Po několikahodinové přednášce o tom jak byl ZUR ze strany zpracovatele koncipován, nastupuje fáze projednání připomínek. Zde ovšem platí tvrdší pravidla – tři minuty na osobu, po jejich uplynutí je vypnut mikrofon. 

Krajští radní v čele s hejtmanem jsou už dávno pryč, místo připomínek tisíců občanů a desítek obcí si vyslechli úvodní část sebeprezentace krajských úředníků. Tzv. zmocnění zástupci několika tisíc občanů byli po třech minutách utnuti (tomu odpovídá náš výpočet – zástupkyně tří tisíc občanů z Tuřan dostala 6 setin sekundy za každého. Výpočet pro další zástupce veřejnosti si provede laskavý čtenář sám. (2)

„Očekávali jsme, že kraj dá prostor pro diskuzi a pro vyjádření reakcí. Slušné by také bylo, kdyby kraj s těmi několika zmocněnými zástupci tisícovek občanů vedl skutečný dialog. Zákony to umožňují, jde jen o to chtít,“ komentuje průběh veřejného projednání právník EPS Martin Fadrný.

„Vadou tohoto návrhu ZÚR je především to, že se na svých tisíci stranách důsledně vyhýbá pojmenování a řešení některých důležitých problémů. ZURka například nepostavila vedle sebe několik variantních řešení sítě dálnic a rychlostních silnic v Jihomoravském kraji“ říká Fadrný.

Kraj totiž navzájem neposoudil krajem prosazovanou koncepci silniční sítě s alternativní koncepcí dle studie Ing. Strnada (2007), která předpokládá menší dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a rovněž úsporu finančních prostředků v řádech miliard.

Rovněž v ZÚR JMK nejsou navzájem porovnány varianty silničního spojení Brna s Vídní. Přitom právě kvůli tomu, že tento záměr nikdy nebyl posouzen co do svých variant v procesu SEA, byl mimo jiné v listopadu 2009 zrušen ÚP VÚC Břeclavsko, který silnici R52 původně obsahoval.

„Kraj nemusel udělat nic složitějšího, než tyto dvě varianty řešení konečně položit vedle sebe a srovnat. To se ale nestalo, na místo toho se za peníze daňových poplatníků posoudily vůči sobě dvě varianty na Mikulov a – ovšem odděleně – tři varianty trasy na Břeclav“ říká Fadrný. „Kraj tak ale nenapravil vadu, kvůli které na záměr nelze žádat evropské peníze,“ dodává.

Problematické je také umísťování silnic a průmyslových zón do území, které je již v současnosti zatíženo nadlimitními hodnotami hluku a imisí. Přestože Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (tzv. HIA) varovně upozorňovalo na lokality, ve kterých dochází ke kumulaci negativních vlivů z více záměrů, nebylo s tímto závěrem dále pracováno. (3)

Poznámky

(1) V úterý 19. 4. 2011 proběhlo v prostorech Brněnského výstaviště veřejné projednání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), tedy strategického územního plánu pro celý kraj. Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=160757&TypeID=2. 

(2) Informace o zástupcích veřejnosti viz zde. 

• Paní Janu Pálkovou z Brna-Bystrce zmocnilo 1280 občanů kraje. (R43)
• Paní Marii Špačkovou z Brna-Bosonoh zmocnilo 469 občanů města Brna. (R43)
• Pana starostu Josefa Hasníka z Dolních Dunajovic zmocnilo téměř 1000 občanů kraje. (R52, tangenty)
• Pana Františka Bařinu zmocnilo 190 občanů obce Dolní Dunajovice. (R52)
• Paní Michaelu Trněnou zmocnilo 363 občanů města Šlapanice. (průmyslová zón, Jihovýchodní tangenta)
• Pana Jana Toufara zmocnilo 849 občanů města Brna. (železniční uzel Brno)

(3) Jedná se o lokality Šlapanicko, Modřice a Ostopovice-Troubsko-Brno-Bosonohy.