Co je podstatou přehledu nefinančních informací?

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2014/95/EU (dostupná zde) mění směrnici 2013/34/EU o ročních účetních uzávěrkách. Velké podniky, které překročí k rozhodnému dni kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců a jsou subjekty veřejného zájmu (1), budou povinny činit přehled tzv. nefinančních informací.

Je třeba uvádět informace, které ukážou vývoj a výkonnost podniku a dopad jeho činnosti. Jedná se o informace, které se týkají environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, a obsahují:

• obchodní model podniku,
• popis politik, jež podnik ve vztahu k těmto otázkám sleduje, a zda uplatňuje postup náležité péče,
• výsledky těchto politik,
• hlavní rizika související s těmito otázkami, v případě relevance a přiměřenosti i obchodní vztahy, produkty nebo služby, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsob, jakým podnik tato rizika řídí,
• nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Pokud podnik tyto otázky nesleduje, je třeba odůvodnit, proč tak nečiní.

Dále je třeba uvádět v přehledu informace o tzv. politice rozmanitosti (politika uplatňovaná na správní, řídící a dozorčí orgány podniku s ohledem na kritéria jako jsou věk, vzdělání, pohlaví nebo profesní zkušenosti). Pokud ji podnik neaplikuje (a její výsledky a popis tudíž nejsou součástí výkazu o správě a řízení podniku), je třeba ve výkazu vysvětlit, proč tomu tak je.

Odkdy budou muset podniky vypracovávat přehled?

ČR musí vydat příslušné prováděcí předpisy nejpozději do 6. 12. 2016 a tyto předpisy budou použitelné na všechny podniky pro účetní období počínající dne 1. 1. 2017 nebo v průběhu roku 2017.

Účel směrnice o nefinančním reportingu

Směrnice posílí transparentnost korporací a zároveň zvýší konzistentnost, spolehlivost a porovnatelnost informací nefinančního charakteru pro přibližně 6000 velkých Evropských společností. Zbývá ovšem potřeba poskytnout návod členským státům, který by definoval klíčový koncept a objasnil požadovaný rozsah zveřejňování. Z tohoto důvodu Komise provádí výše zmíněný konzultační proces, který vyústí v nezávazný návod na metodologii pro uvádění informací.

Směrnice může mít doplňkový efekt na vztah mezi veřejnými korporacemi a investory. Je však v rozporu s celkovou strukturou regulace vedení společností v EU, která je implicitně budována na maximalizaci hodnoty akciového podílu, měřeného prostřednictvím krátkodobé návratnosti a ceny podílu. Existující regulační rámec podporuje tlak kapitálového trhu na maximální návratnost investice za co nejkratší možný čas. Tento systém se zdá být vyčerpaný, a proto si občanská společnost, akademická obec a dokonce i komerční iniciativy začaly uvědomovat nutnost reformovat systém vedení společností – od objasnění povinností při správě cizího majetku a reformace smyslu korporací až k umožnění přístupu ke kapitálu udržitelným společnostem.

Poznámky: