Energetické komunity - společenství ve středu zájmu energetické transformace

Co musíme udělat pro to, aby se energetická společenství stala plnohodnotným hráčem na energetickém trhu? Právě proběhlý webinář BOLD FUTURE s názvem Energetická společenství jako nový účastník trhu s energiemi na tuto otázku uceleně odpověděl.

Webinář, tematicky rozdělený do tří bloků, zahájil profesor Jens Lowitszch z Univerzity Viadrina ve Frankfurtu úvodem do energetického systému zítřka. Právní prostředí se s ním musí vyrovnat, čím dříve, tím lépe. Heterogenita aktérů a jejich činností, obousměrný informační tok a vhodné nové byznys modely pro energetická společenství představují výzvy, které mají zásadní vliv na legislativní úpravu i praktickou podobu fungování komunit. Prof. Lowitszch zdůraznil, že pro energetická společenství neexistuje jedno správné a univerzální řešení, ale musí se přizpůsobovat svým konkrétním a často specifickým podmínkám a možnostem. 

Na úvodní představení tématu navázal s problematikou veřejné podpory Richard Maliniak z Nedelka Kubáč advokáti. Téma slučitelnosti veřejné podpory pro energetické komunity je velmi palčivé, protože v praxi pro ně přináší řadu překážek a znevýhodnění. Evropská legislativa (směrnice RED II, čl. 22 odst. 7) přitom klade důraz na to, aby členské státy ve svých prováděcích předpisech v režimech podpory zohlednily zvláštnosti energetických společenství a usnadnily jim fungování na trhu s velkými hráči.

K irskému programu RESS (Renewable Electricity Support Scheme) nevystoupil nikdo jiný než jeho hlavní autor Enda Gallagher z Ministerstva životního prostředí, klimatu a komunikace. Zdůraznil, že s Evropskou komisí intenzivně komunikovali toto schéma, než jej schválila. V rámci RESS vznikla preferenční kategorie pro energetická společenství. V této kategorii soutěžila společenství mezi sebou o podporu v podobě alokace 30MW výkonu a 2% z celkového rozpočtu programu.Výsledkem prvního kola je 7 komunit, ale Irsko míří mnohem výš, ročně chce vyhlásit nejméně jedno kolo výzev schématu a do roku 2030 mít nejméně 100 komunit.

Nová energetika nebo energetický systém zítřka je výzvou nejen pro zákonodárce, ale i pro přenosovou soustavu. Na téma, jestli a jak je možné zapojit energetická společenství do trhu služeb výkonové rovnováhy, vystoupil Ing. Pavel Šolc z ČEPS. Dle něj bude nutné, aby komunity byly schopné poskytovat kvalitní regulační produkt o výkonu 1 MW a nabízet jej po dobu nejméně 15 minut. Zafunkční model považuje variantu zapojení společenství prostřednictvím agregátora.

František Vašek z Nano Green s.r.o. navázal praktickou zkušeností obchodníka s energiemi. Podle předpokladů zaznamenává obrovský nárůst poptávky po OZE mj. díky tomu, že návratnost hlavně fotovoltaických instalací se rychle snižuje a vyplatí se i bez dotací. Jako velmi limitující faktor pro rozvoj energetických společenství označil tarifní strukturu, která jim není vůbec přizpůsobena. Snad se upravené tarifní struktury dočkáme kolem roku 2024 s novým energetickým zákonem.

Poslední blok uvedla Tzeni Varfi, právní ředitelka E.DSO s tím, že z pohledu distributorů se rozhodně snaží o úspěšné zapojení energetických komunit. Za největší výzvu považuje výměnu informací, resp. jejich oboustranný tok, kyberbezpečnost a legislativu. Ta není plně implementována a energetické komunity se zatím nezapojují ve velkých počtech. V Evropě již ale lze nalézt příklady dobré praxe, kdy probíhají efektivní výměny informací a komunikace mezi komunitami a distributorem, lídrem je v tomto ohledu Nizozemí.

Martin Chytra z EG.D přiblížil situaci v Česku. V současnosti evidují razantní nárůst poptávky developerů, kteří chtějí potenciál OZE využít naplno, ale z hlediska distributora to představuje  poměrně velkou výzvu. Schází legislativa, která by motivovala provozovatele distribuční soustavy spolupracovat s komunitami a napomáhala jim se sdílením přes stávající distribuční sítě. Přesto zdůraznil, že se rozhodně považují za spojence energetických komunit a s energetickou transformací chtějí pomoci.

O závěr se s případovými studiemi energetické koncepce v bytových jednotkách postaral Jiří Beranovský z EkoWATT. Představil projekt firmy NOHO v Královéhradeckém kraji, který funguje na menším území jako společenství v pasivně energetickém standardu s centrálním energetickým hospodářstvím. Jako druhou studii představil srovnání úspor bytového domu o 100 jednotkách při přesunutí do LDS.

Příští akce:

V příštím webináři BOLD FUTURE 25. 10. 2021 se zaměříme na energetická společenství z čistě praktického pohledu. Dozvíte se, jak je to s realizací energetických komunit od A do Z, od studie proveditelnosti po energetickou soběstačnost obce. Těšit se můžete například na Zuzanu Šolcovou z Asociace energetických manažerů, Jiřího Krista z NS MAS, Kateřinu Vosičkovou, energetickou manažerku statutárního města Prostějov, či Jiřího Borkovce, výkonného ředitele České technologické platformy Smart Grid.

REGISTRUJTE SE