Evropské versus globální požadavky na ESG data. Jak se liší a co znamenají pro byznys?

*Rozdíly mezi evropskou a mezinárodní iniciativou a příležitostmi pro jejich vzájemnou spolupráci se zabýval Richard Howitt, seniorní poradce Frank Bold, bývalý europoslanec a CEO organizace IIRC, v článku, který publikovala zpravodajská agentura Reuters. Níže naleznete český překlad jeho první části.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi úsilím EU a ISSB je závaznost a rozsah působnosti připravovaných standardů. 

Evropské standardy jsou propojené s další legislativou EU, jako je Green Deal nebo taxonomie, a jsou přímo navázané na směrnici o reportingu o udržitelnosti (CSRD). Ta se bude vztahovat na více než 50 000 největších společností v EU, které budou mít povinnost zveřejňovat ESG informace podle závazných standardů. 

Naproti tomu globální standardy by měly být použitelné po celém světě a brát v potaz různorodost kulturních, obchodních, právních a regulačních prostředí jednotlivých zemí. Jejich zavádění proto bude záviset na uvážení národních regulačních orgánů. Jelikož standardy nebudou do rozhodnutí orgánů závazné, je otázkou, zda firmy budou mít v mezidobí vůli dobrovolné standardy implementovat.

EU se soustředí i na sociální oblast a řízení

Iniciativy se odlišují i co do obsahu připravovaných standardů. ISSB se zavázala v první řadě vytvořit standardy v oblasti klimatu, tedy části “E”. EFRAG naopak už od počátku usiluje o komplexnější přístup, který klade důraz na vzájemnou závislost mezi environmentálními a sociálními dopady a dopady na řízení, tedy plnou škálu ESG dat. 

Organizace se rozcházejí také v pohledu na hodnocení dopadů v oblasti udržitelnosti. Globální standardy se zaměřují pouze na to, jak otázky spojené s udržitelností ovlivňují finanční situaci a vyhlídky dané firmy. Evropské normy jsou naproti tomu vyvíjené na základě principu "dvojí významnosti". Podle tohoto principu je zásadní zveřejňovat informace nejen z hlediska finančního dopadu na firmu, ale také z hlediska dopadu firmy na společnost a životní prostředí. Organizace řeší vzájemnou koordinaci, teprve se uvidí, v jakém rozsahu se budou standardy vzájemně překrývat či doplňovat.

Obě organizace reagují na sílící požadavky firem a investorů

Zmíněné rozdíly by však neměly zastínit skutečnost, že obě iniciativy jsou reakcí na stejné rozsáhlé a trvalé požadavky firem, kapitálových trhů a dalších zúčastněných stran na jednotné standardy. Podle Richarda Howitta to nakonec budou hlavně firmy a investoři, kdo bude určovat, jak budou evropské a globální standardy fungovat dohromady. 

Například ve veřejném prohlášení z října 2021 vyjadřuje 57 společností a investorů (reprezentujících aktiva v hodnotě více než 8,5 bilionu EUR a zaměstnávajících více než 5 milionů lidí) podporu evropskému procesu vývoje standardů a dodává, že konstruktivní spolupráce mezi evropskými a mezinárodními iniciativami je nejlepší cestou vpřed. 

“Z pohledu firem a investorů je důležité si uvědomit nebývale rychlý pokrok, kterého je v oblasti ESG standardů dosahováno ve srovnání se všemi podobnými procesy v minulosti. Možná nejdůležitějším signálem pro obě organizace - ISSB a EU - je udržet a zintenzivnit tuto dynamiku,” říká Richard Howitt.

V Česku budou standardy povinné pro víc než 1000 firem

Ačkoliv by se některé společnosti mohly domnívat, že si budou moct vybírat standardy z obou iniciativ, takové chování by neodpovídalo strukturovanému reportingu a srovnatelnosti, kterou investoři vyžadují. Pro společnosti, na které se vztahují standardy EU, budou tyto standardy v každém případě povinné.

V České republice se bude povinnost týkat více než tisícovky firem. Půjde o všechny velké společnosti nad 250 zaměstnanců a pravděpodobně také o malé a střední podniky obchodované na burze, o jejichž zapojení nyní vyjednávají instituce EU a členské státy. Očekává se, že evropské společnosti začnou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti podle schválených standardů počínaje rokem 2024. Obsah standardů je pak důležitým vodítkem i pro menší firmy, kterých se povinnost přímo netýká. ESG data po nich totiž budou požadovat banky, investoři i korporace, pro které jsou dodavateli. Kvalitní ESG reporting jim tak umožní přístup k zelenému financování. Z toho důvodu vzniknou zjednodušené standardy i pro malé a střední podniky. (Více o reportingu malých a středních podniků v našem článku).

Background:

Evropská unie oznámila své rozhodnutí vytvořit reportovací standardy v lednu 2020. Jejich vývojem byl pověřený EFRAG, přidružený orgán Evropské komise, který za tímto účelem zřídil pracovní skupinu. Ta v říjnu 2021 představila první prototyp standardu pro reporting klimatických údajů.

Na začátku roku 2022 EFRAG zřídil speciální pilíř pro reporting o udržitelnosti, jehož součástí je těleso Sustainability Reporting Board, které bude nově zodpovídat za tvorbu standardů a veškerá doporučení Evropské komisi. Jedním z členů tohoto nového orgánu je i Filip Gregor z Frank Bold, který se podílel také na činnosti pracovní skupiny. EFRAG průběžně zveřejňuje pracovní návrhy reportovacích standardů pro všechny ESG oblasti. Návrh standardů od pracovní skupiny pro veřejnou konzultaci byl publikovaný na konci dubna, přijetí standardů se očekává v příštím roce. Evropské společnosti budou ze zákona shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti podle schválených standardů pravděpodobně počínaje rokem 2024. 

O vývoj globálních standardů se zasadila organizace IFRS (International Financial Reporting Standards), která tento záměr oznámila v říjnu 2020. Na klimatické konferenci v Glasgow pak IFRS založila radu ISSB (International Sustainability Standards Board), která sdružuje několik organizací a má na starost připravit standardy pro reporting udržitelnosti na mezinárodní úrovni. Dva první veřejné návrhy standardů - pro klima a obecný standard pro udržitelnost - jsou nyní ve veřejné konzultaci do konce července 2022.