Nahlédnutí do vývoje evropských standardů: Jaká data budou firmy reportovat o klimatu?

1. 12. 2021 Aktuálně

Evropská unie připravuje pro firmy nová pravidla pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Nová legislativa v podobě směrnice CSRD a návazných reportovacích standardů se bude v České republice týkat více než tisícovky podniků, účinná by měla být od roku 2023. Je důležité, aby firmy věnovaly změnám pozornost a dokázaly se na ně včas připravit. V září zveřejnila unijní pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting o otázkách klimatu, který poskytuje důležité informace o tom, jak budou finální standardy vypadat. Z obsahu prototypu vyplývá, že umožní podnikům reportovat relevantnější a lépe srovnatelné údaje a zároveň sníží jejich administrativní zátěž a náklady.

Jak ukázaly výsledky letošního výzkumu Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold, české podniky stále zaostávají v reportování klíčových ESG dat, což ohrožuje jejich budoucí konkurenceschopnost. Podniky by na smysluplné a relevantní informace měly nasměrovat standardy pro reporting o udržitelnosti, které z pověření Evropské komise připravuje pracovní skupina v rámci EFRAG.

Skupina čítající desítky odborníků z různých oborů, včetně expertů z Frank Bold, vyvíjí standardy pro všechny ESG oblasti - tedy environmentální a sociální otázky i oblast řízení (governance). V prvním kvartálu příštího roku předá návrh kompletního souboru standardů stálé struktuře EFRAG, která se momentálně zřizuje. Na jaře 2022 by měl EFRAG zahájit veřejnou konzultaci a následně předložit Evropské komisi finální technické doporučení pro první soubor standardů. Přijetí klíčového souboru standardů se očekává na podzim 2022, od roku 2023 pak evropské společnosti začnou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti v souladu se schválenými standardy.

*Časovou osu naleznete v plném rozlišení zde.

Návrh klimatických indikátorů omezí greenwashing

V září publikovala pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting klimatických údajů, jako jsou firemní klimatické cíle nebo emise skleníkových plynů. Ačkoli nejde o finální standard, ale “work in progress”, prototyp dobře naznačuje směr, jakým se budou standardy ubírat, a proto by se o něj měly společnosti zajímat.

Prototyp má tři úrovně:

Reportování strategií, rizik, příležitostí, dopadů a řízení

Firmy budou v této části vysvětlovat, jaká je jejich strategie v oblasti klimatu, jak hodnotí rizika a dopady spojené s klimatickou změnou, jak ovlivňují jejich obchodní model, a jaká zavedly opatření pro řízení záležitostí souvisejících s udržitelností. Reportovací standardy poskytnou kritéria pro transparentnost podniků v těchto oblastech, ale nebudou předepisovat přijetí žádných konkrétních opatření.

Reportování implementace firemních strategií

Reporting informací o implementaci se týká transparentnosti v oblasti firemních politik, a to včetně měřitelných cílů, akčních plánů a zdrojů. Klimatický prototyp specifikuje, co by měly firmy zveřejňovat o svých cílech v oblasti zmírňování změny klimatu. Podniků se to však týká jen v případě, že takové cíle přijaly (například pokud uvádí, že budou do roku 2030 klimaticky neutrální). Účelem standardu je zajistit plnou transparentnost a srovnatelnost, která v současnosti chybí.

Prototyp dává firmám jasný signál, že budou reportovat své cíle v jednotném formátu, který ulehčí investorům a bankám práci s reporty i porovnávání firem mezi sebou. Standard totiž zajistí, že reportovaná data budou vycházet ze stejných měřítek a metodik a pokrývat veškeré emise firem.

Reportování klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs)

Jádro klimatického prototypu se týká metrik a KPIs. Zatímco v oblasti strategie, řízení, politik a cílů mají firmy volnost, na úrovni měření výkonnosti budou reportovat soubor povinných údajů.

Povinné údaje zahrnují informace o tom, kolik energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix, včetně podílu obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku na celkové spotřebě energie. A dále také data o celkových emisích skleníkových plynů, které podnik vyprodukuje pro kategorie emisí Scope 1, 2 i 3 (přímé emise, nepřímé emise z energie a další nepřímé emise).

*Seznam povinných KPIs naleznete v plném rozlišení zde.

Vykazování emisí Scope 3 může být výzvou, ale podniky budou muset tyto údaje stejně poskytovat svým investorům, bankám, pojišťovnám a stále častěji také orgánům veřejné správy. Cílem prototypu je proto poskytnout firmám jednotný rámec a jasnou metodiku.

Standardy reporting zjednoduší a zlevní

Celkově má navrhovaný prototyp tři hlavní rysy:

U klimatických cílů a cílů dosažení nulových emisí skleníkových plynů (net-zero) objasňuje, jaké informace jsou podstatné a v jaké formě je mají firmy reportovat, když se rozhodnou takové cíle přijmout.
Poskytuje ucelenou strukturu pro prezentaci informací týkajících se klimatu, což investorům usnadní posuzování a porovnávání firem. Tyto požadavky jsou však ze své podstaty flexibilní, protože většina z nich se týká transparentnosti v oblasti firemních strategií, hodnocení rizik, příležitostí a řízení. V konečném důsledku je na konkrétním podniku, aby si o těchto záležitostech sám rozhodl, a následně na trhu, aby stanovil laťku.
Opírá se o soubor povinných údajů, který je pevně daný, ale také není obtížné jej splnit:

Jaké množství energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix?
Kolik přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podnik vyprodukuje?
Jaké cíle společnost přijala - pokud nějaké - a jakého pokroku dosahuje?

Prototyp ukazuje, že EU standardy pomůžou odstranit současné zmatky, kdy firmy nedokážou identifikovat podstatné informace o klimatu, a zajistí lépe porovnatelné a komplexnější reporty. Zároveň omezí greenwashing, protože o “zelenosti” firem bude rozhodovat jasně daný standardizovaný set dat a celý proces reportingu také výrazně usnadní a sníží náklady firem.

Návrh standardu bude v prvním čtvrtletí roku 2022 předán nové struktuře EFRAG, která poskytne platformu pro zapojení odborníků, členských států a veřejnou konzultaci. Frank Bold považuje za zásadní, aby finální návrh klimatického standardu doplnil zatím chybějící návod pro výpočet emisí Scope 3 a vyjasnil některé definice a pojmy jako například net-zero cíle (cíle dosažení nulových emisí skleníkových plynů; více v originálním článku).

Přijetí prvního souboru finálních standardů se očekává na podzim 2022. Pro firmy to znamená, že už od roku 2023 budou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti v souladu se schválenými standardy. Je proto nezbytné, aby už nyní sledovaly vývoj standardů a na změny v ESG reportingu se včas připravily.

Původní článek v nezkrácené verzi v angličtině pod názvem “First peek into climate indicators for companies to report under the European Sustainability Reporting Standards” připravil Frank Bold jako součást pravidelného měsíčního seriálu o reportingu udržitelnosti. Více zde.

České verze článků seriálu Frank Bold o reportování o udržitelnosti (nefinančním reportingu):

První díl zmiňuje hlavní témata plánované reformy směrnice o nefinančním reportingu.
Druhý díl se věnuje strategickému přístupu k udržitelnosti ve firmách a souvisejícímu reportingu.
Třetí díl se zaměřuje na spojitost Taxonomie, a legislativy pro investory (SFDR) a firmy (CSRD) a vysvětluje, že standardy pro firmy jsou nezbytným chybějícím článkem skládanky.
Čtvrtý díl se týká plánů přechodu firem na klimaticky neutrální ekonomiku.
Pátý díl se věnuje roli malých a středních podniků v nadcházejícíh legislativních změnách reportingu o udržitelnosti.
Šestý díl vysvětluje, co je to systém due diligence, proč je pro firmy důležitý a jaké změny chystá EU.
Sedmý díl prezentuje výsledky nových studií, které ukazují benefity ESG reportingu.
Osmý díl vysvětluje proces tvroby standardů pro reporting o udržitelnosti a popisuje obsah prvního prototypu pro reporting klimatických údajů.