První rok Modernizačního fondu, je za co se pochválit?

1. 2. 2022 Aktuálně

Před rokem se otevřely ostré výzvy Modernizačního fondu, jehož cílem urychlení přechodu na čisté zdroje energie a snížení vypouštění škodlivých emisí do ovzduší. Jak se tyto cíle daří naplňovat, jak se díky fondu daří komunitní energetice a kde vidíme příležitost ke zlepšení?

Máme na čem stavět

První rok Modernizačního fondu v Česku odstartoval v porovnání s dalšími zeměmi docela velkolepě. Z hlediska rychlosti schvalování programů a čerpání financí patříme mezi premianty. Otázkou je, jak vysoko v tomto směru leží pomyslná laťka - příjemci prostředků z Modernizačního fondu jsou totiž pouze státy střední a východní Evropy s nižším HDP. Vzhledem k tomu, že objem peněz v Modernizačním fondu roste úměrně ceně emisních povolenek, které jej kryjí, je jejich rychlé čerpání jistě chvályhodné.

„Modernizační fond uvolnil celkem 898,43 mil. eur osmi členským zemím EU na 26 programů. Česko s 320 mil. eur předběhlo jen Polsko, kterému na celých deset let náleží násobně vyšší alokace - za poslední rok čerpalo 346,4 mil. €.” Zdroj

Růst ceny povolenek také znamená, že nominálně roste i objem financí pro program RES+, který je zaměřený na budování nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) a podařilo se pro něj vyjednat vysokou alokaci 37,8 % Modernizačního fondu. Podle našich informací navíc čerpání programu RES+ probíhá podle plánu a Státní fond životního prostředí (SFŽP) neočekává, že by ve financování projektů mělo nastat zpoždění či jiný problém.

Pro přípravu a fungování Modernizačního fondu si Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přizvalo řadu organizací, se kterými průběžně komunikuje. Jedná se dobrou praxi, pokud se mají finance vynaložit včas a smysluplně. A v neposlední řadě kvitujeme, že pro komunitní energetiku se po tlaku veřejnosti a obcí nakonec otevřely další tři programy Modernizačního fondu. Občanům se tak rozšířily možnosti, jak se na současném turbulentním trhu s energiemi aspoň částečně osamostatnit.

* Počet předložených projektů k 29. 11. 2021.

** Počet schválených projektů k 8. 11. 2022.

A co zlepšit? Přestaňme už zvýhodňovat znečišťovatele

Ve druhém roce Modernizačního fondu by ale MŽP a SFŽP mohly řadu jeho aspektů upravit. Námětů ke zlepšení máme několik. Za naprosto zásadní vadu, kterou artikulujeme od počátků příprav fondu, považujeme zvýhodnění těch největších znečišťovatelů, tzv. subjektů 10c. Tyto subjekty od roku 2013 již čerpaly bezplatné emisní povolenky a k dekarbonizaci jejich provozů docházelo pomaleji než ve státech, které povolenky zdarma energetickému sektoru nerozdávaly.

V září 2020 jsme napsali, že bezplatně udělované povolenky zkritizoval i Evropský účetní dvůr, který zjistil, že místo toho, aby finance putovaly na přechod na jiná paliva, posloužily často k prodloužení životnosti stávajících hnědouhelných a černouhelných elektráren. A Modernizační fond bohužel představuje další takový „penězovod”, kterým znečišťovatelé finanční ekvivalent ceny emisních povolenek dostávají přednostně zpět. Jejich transformaci tak platíme již poněkolikáté.

Do dalšího roku si přejeme rozjezd komunitní energetiky a otevřenější výzvy pro obnovitelné zdroje

Poradní orgán Platforma pro Modernizační fond měl dobrý start, kdy skutečně přípravy jednotlivých programů konzultoval průběžně. V současnosti ale slouží hlavně jako kanál jednosměrné komunikace, kdy se organizace vyjadřují až k téměř finální podobě pravidel. Chceme proto, aby se v druhém roce členové Platformy pravidelně zapojovali do celého procesu změn a mohli se k nim vyjadřovat.

Zároveň nepovažujeme za šťastné, aby se projekty povinně musely hlásit do předregistračních výzev, aby mohly následně žádat o podporu z těch ostrých. Nevýhodou předregistrační výzvy u programu RES+ také bylo, že žadatelé předem nedostali jednoznačné informace, zda se do nich musejí zapojit, pokud chtějí žádat v ostré výzvě. Podmínky předregistrační a ostré výzvy se navíc lišily, takže se na některé žadatele nakonec nedostalo.

Předregistrační výzvy jsou dobrým indikátorem zájmu o projekty, ale nikoliv jako povinná podmínka vstupu do těch ostrých. Od začátku by mělo být také jasné, jaké subjekty a projekty budou způsobilé žádat o dotace. Tento problém ale bude v další výzvě RES+ dle našich informací alespoň částečně odstraněn.

Poslední zásadní výtka se týká komunitní energetiky. Kvitujeme, že se nakonec tři z programů otevřely projektům energetických společenství (HEAT, RES+ a KOMUNERG), ale znepokojuje nás prakticky neexistující stupeň příprav a ohlášení startu programu č. 8 KOMUNERG na rok 2023. Za Frank Bold jsme připraveni spolupracovat na přípravě veškerých aspektů týkajících se programů pro komunitní energetiku a urychlit tak jejich spuštění.

Bilance závěrem

„Obecně vidíme snahy se z vývoje poučit a věříme, že konstruktivní kritika je přínosem pro všechny strany, včetně občanů. Doporučujeme programy Modernizačního fondu otevřít i úplně novým projektům, například modernizaci a rozšíření distribučních soustav vázaných k OZE projektům, vyzkoušet si v praxi agrivoltaiku nebo uvolnit průběžné financování pro malé projekty OZE v programu RES+,” hodnotí Anna Michalčáková, analytička Frank Bold.

„Prioritou je pro nás nyní program KOMUNERG a doufáme v jeho rychlé spuštění. V Česku poptávka po komunitní energetice velmi rychle roste a současná situace na energetickém trhu a celkový růst cenové hladiny jí jen nahrává. Energetické společenství je reálná šance pro všechny občany, jak si snížit účty za energie a stát se méně závislými na centrálním dodavateli,” doplňuje Michalčáková.

Modernizační fond v číslech

Předpokládaná alokace Modernizačního fondu mezi jeho 9 programů a harmonogram čerpání schválený vládou

Aktuálně pracujeme s celkovou alokací 280 mld. Kč do roku 2030. Objem prostředků v Modernizačním fondu ale může být i vyšší.

Výsledky předregistrační výzvy RES+ - počet přihlášených projektů v jednotlivých programech

Zdroj: Informace poskytnuté na žádost Státním fondem životního prostředí

Další informace v článku Frank Bold

Předběžné výsledky výzvy RES+ pro FVE do 1 MW

Výzva byla otevřena od 12. 7. do 15. 11., následně byla pro nedočerpání prodloužena do 28. 2. 2022.
K 29. 11. 2021 bylo předložených 153 projektů a z toho 130 aktivních, počet schválených projektů byl k 8. 11. 2021 20 projektů.
Přihlášené projekty k 29. 11. 2021 podle SFŽP naplňují 80 % kapacity výzvy.
Instalovaný výkon prvních dvaceti schválených projektů činí 15,65 MW a celkové náklady jednotlivých projektů pak 398 417 799 Kč s požadovanou dotací ve výši 116 468 762 Kč = asi 29 %.
Alokace výzvy ve výši 1 mld. Kč by měla podpořit přibližně 150 projektů.
SFŽP hodnotí čerpání programu následovně: „Příjem žádostí naplňuje očekávání a je pravděpodobné, že alokace bude po aktuálně prodlouženém termínu ukončení výzvy (konec února 2022) vyčerpána. Momentálně evidujeme rezervaci prostředků ve výši více než 80 % alokace. Pokud by k vyčerpání nedošlo, budou volné prostředky převedeny do následné výzvy. Program je navržený na celých 10 let trvání Modernizačního fondu a problémy s vyčerpáním prostředků na FVE projekty nepředpokládáme.”

Zdroj: Sdělení Státního fondu životního prostředí, prosinec 2021

Předběžné výsledky výzvy RES+ nad 1 MW

Výzva probíhala od 12. 7. do 29. 10. 2021, alokace výzvy byla 3,5 mld. Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o soutěžní výzvu, nebylo možné zveřejňovat průběžně informace o žádostech.
Výzva se v současnosti vyhodnocuje.
Podle informací poskytnutých Státním fondem životního prostředí byly do výzvy předloženy žádosti o podporu ve výši asi 6,4 mld. Kč, jejichž celkové investice přesahují 24 mld.
Podpořeny budou projekty s celkovou dotací max. 3,5 mld. Kč, přičemž nejdříve bude 60 % prostředků alokováno tzv. subjektům 10c, tedy velkým znečišťovatelům ze sektoru ETS.