Spolky měly právo na účast v řízení o prodloužení životnosti teplárny. Soud dal za pravdu žalobě Frank Bold

Nejvyšší správní soud dal za pravdu žalobě spolku Frank Bold Society, když ve svém nedávném rozsudku uvedl, že i “pouhé” prodloužení povolení vypouštět z velkého spalovacího zařízení stejné množství znečišťujících látek může mít významně negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Proto musí úřady umožnit spolkům, aby se takových řízení mohly účastnit. Jedná se o důležitý precedent, který má potenciál v budoucnu zajistit širší účast veřejnosti v řízeních o změnách integrovaných povolení.

Případ se týkal faktického prodloužení životnosti ostravské teplárny TAMEH, jednoho z největších průmyslových znečišťovatelů ovzduší v Moravskoslezském kraji. Od roku 2016 do poloviny roku 2020 byla teplárna zařazena do takzvaného Přechodného národního plánu. Jedná se o výjimkový režim, který jí umožňoval plnit nižší standardy ochrany lidského zdraví a životního prostředí, než je zákonem o ochraně ovzduší obecně vyžadováno. 

NSS potvrdil, že i prodloužení povolení vypouštět z velkého spalovacího zařízení stejné množství znečišťujících látek může mít významně negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Ilustrační foto.

Podstatná změna provozu teplárny může spočívat i v prodloužení stávajících podmínek provozu

Na základě této výjimky mohl krajský úřad Moravskoslezského kraje prodloužit teplárně TAMEH emisní limity látek znečišťujících ovzduší platné k 30. 12. 2015 až do poloviny roku 2020, ačkoli se na provozovatele velkých spalovacích zařízení od 1. 1. 2016 obecně vztahovala povinnost plnit přísnější emisní limity. Krajský úřad tak učinil v režimu takzvané nepodstatné změny integrovaného povolení, který na rozdíl od režimu podstatně změny z řízení vylučuje účast veřejnosti. 

Změna provozu zařízení v režimu nepodstatné změny přitom může být provedena pouze v případě, kdy je vyloučen její potenciálně významně negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Spolek Frank Bold Society se tomuto procesnímu postupu bránil s poukazem na skutečnost, že zařízení je provozováno v lokalitě s nadlimitně znečištěným ovzduším. I “pouhé” zachování stávajícího stavu, které spočívá v prodloužení podmínek provozu, je proto nutné  s ohledem na okolnosti považovat způsob, jak významně negativně ovlivnit životní prostředí. 

“Nejvyšší správní soud dal naší argumentaci za pravdu a rozhodnutí krajského úřadu zrušil. Přestože ve věcí výjimky pro teplárnu TAMEH, která platila pouze do poloviny roku 2020, jeho rozhodnutí de facto už nic nezmění, do budoucna se jedná o důležitý precedent. Krajské úřady totiž obvykle chápou změnu s potenciálem významně negativně ovlivnit životní prostředí pouze jako změnu, která musí být ještě horší než dosavadní stav. Nejvyšší správní soud však jasně uvedl, že i pouhé zakonzervování stávajících podmínek provozu velkých spalovacích zařízení může lidské zdraví a životní prostředí negativně ovlivnit. Tím otevřel veřejnosti dveře k širší účasti na těchto řízeních,” uvedla právnička Eliška Beranová.