Spolky mohou podávat hmotněprávní námitky

V červnu tohoto roku vydal český Nejvyšší správní soud přelomový rozsudek, podle nějž spolky zabývající se ochranou přírody a krajiny jsou aktivně legitimovány k podání nejen procesních, ale i hmotněprávních námitek v řízení před správními soudy.

Mohou tedy namítat nejen procesní pochybení (např. že jim nebylo umožněno nahlížet do spisu, že nebylo vydáno zákonem požadované stanovisko nebo že je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů), ale např. i to, že nejsou splněny požadavky nejlepších dostupných technik (v řízení o vydání či změně integrovaného povolení) nebo že bylo nesprávně provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Soud argumentoval zněním Aarhuské úmluvy, která, byť není přímo použitelnou mezinárodní smlouvou, takové právo spolkům zaručuje.

Podmínkou je přímý a nezprostředkovaný vztah spolku k určitému území, který je dán např. sídlem spolku, vlastnictvím nemovitosti v této lokalitě anebo aktivitou vyvíjenou v dané lokalitě. Tuto podmínku Frank Bold jako žalobce dle soudu v daném případu splnil, neboť prokazatelně (s ohledem na předchozí řízení, jichž se účastnil) vyvíjí činnost na celém území České republiky. Provoz elektrárny Prunéřov, jíž se řízení týkalo, přitom nepochybně zasahuje území celé České republiky. Právo podávat hmotněprávní námitky však nepřísluší spolkům chránícím životní prostředí automaticky, ale právě jen v případech, kdy má spolek přímý vztah k území, jehož se předmět řízení týká. Více viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 13/2015 – 295.