Trh s elektřinou se změní. Když se to povede, vydělají spotřebitelé i výrobci

Evropský parlament 11. dubna schválil reformu evropského trhu s elektřinou. V Česku nyní finišujeme opožděné zavádění předešlé vlny energetické legislativy. Na jaké další změny bychom se do roku 2026 měli připravit? Někteří komentátoři tvrdí, že podstatou reformy je posílení státní podpory pro obnovitelné zdroje, ale opak je pravdou. Tři hlavní pilíře reformy trhu jsou: sdílení elektřiny, posílení postavení zákazníků a tržní nástroje, jako jsou dlouhodobé kontrakty o dodávce (takzvané PPA). 

Sdílení elektřiny bude pro každého

Už v druhé polovině roku by mohli zákazníci v České republice sdílet elektřinu. Tuto možnost přinesla přelomová novela energetického zákona Lex OZE 2, která aktuálně získala ocenění Zákon roku. Sdílení elektřiny nabízí využití pro domácnosti, bytové domy, obce i velké spotřebitele. Sdílet bude možné v menších skupinách i větších energetických společenstvích. Výhody sdílení jsou nejen ekonomické - sdílení elektřiny také umožňuje smysluplně investovat nebo získat záruky zeleného původu elektřiny, které jsou důležité pro podniky kvůli snížení jejich uhlíkové stopy. Sdílení elektřiny je klíčovým prvkem energetického trhu také podle nově schválené reformy. Pokud se nám podaří různé modely sdílení odstartovat včas, můžeme být průkopníky i na úrovni EU.

Zákazníci získají v energetice větší vliv

Postavení zákazníků bude v energetice dále posilovat - budou se účastnit sdílení, sami se často stanou výrobci, budou mít přístup k chytrému měření a budou moci za peníze poskytovat vlastní flexibilitu, a pomáhat tak síti. Design trhu s elektřinou klade důraz na nediskriminační přístup zákazníků - k síti, k trhu s flexibilitou (třeba prostřednictvím agregátora). 

Trh bude hlavním motorem rozvoje obnovitelných zdrojů

Tržní nástroje budou pro rozvoj obnovitelných zdrojů klíčové. V současnosti máme k dispozici dotace například z Modernizačního fondu, ale i dotovaný projekt zpravidla potřebuje získat komerční úvěr nebo podporu ze strany investora. Zejména u solárních elektráren se setkáváme s tím, že vyrábějí elektřinu hlavně v době, kdy jsou na trhu velmi nízké nebo záporné ceny. Jejich provozovatelé se tak v tržním prostředí musí pojistit - buď zajistit, že elektřinu z výrobny spotřebují přímo v místě výroby („on site”), anebo si musí zajistit dlouhodobého odběratele například skrz dlouhodobý kontrakt (někdy také „power purchase agreements” - PPA). Tyto kontrakty jsou vhodnou zárukou pro banky, že má projekt zajištěný odbyt elektřiny. Spotřebitel díky dlouhodobé smlouvě získá stabilitu cen elektřiny a navíc i záruku jejího „zeleného” původu, kterou může snížit svou uhlíkovou stopu v hodnocení ESG a vůči odběratelům. 

Právě tržní nástroje jako PPA mají být podle nově přijaté evropské legislativy jedním z hlavních hnacích motorů rozvoje obnovitelných zdrojů. Již v současnosti vzniká řada projektů založených na dlouhodobých kontraktech a v následujících letech lze čekat jejich další rozvoj.