V Evropě je 40 % distribučních sítí starších než 40 let, přitom jsou klíčem pro energetickou transformaci. Evropská komise má plán pro jejich modernizaci

V návaznosti na plánovaný zásadní rozvoj obnovitelných zdrojů se musí evropská elektrizační soustava rychle rozšiřovat a modernizovat. Posílení a přizpůsobení elektrizační soustavy EU je nutnou podmínkou přechodu k digitalizovanějšímu, decentralizovanějšímu a flexibilnějšímu systému, který budou tvořit miliony střešních solárních panelů, tepelná čerpadla a místní energetické komunity sdílející své zdroje. Proto v minulém týdnu Evropská komise zveřejnila nový Akční plán EU pro urychlení rozvoje elektrizačních soustav, který má  tyto sítě připravit na budoucí vyšší nároky. 

Očekává se totiž, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny v EU přibližně o 60 %, konkrétně výroba větrné a sluneční energie vzroste hned několikanásobně. Z toho důvodu je nutné, aby se při transformaci evropské energetiky nezapomínalo ani na otázku kapacity a využívání elektrických přenosových a distribučních soustav.

Plán počítá s tím, že na projekty rozvoje elektrizačních soustav bude nutné vynaložit 584 miliard eur (z toho 375 - 425 miliard eur do distribuční sítě). Zdůrazňuje přitom, že v současnosti je 40 % distribučních sítí v Evropě starších než čtyřicet let a modernizace a posilování kapacity je tedy nutné. 

Kromě zásadního nárůstu spotřeby elektřiny je podle Akčního plánu nutné počítat také s obecně větší zátěží sítí, protože například výroba elektřina z větrných a solárních zdrojů obvykle dosahuje špičkových výkonů v různých časech. S tím souvisí i potřeba „chytrých” sítí, tedy digitalizace, která umožní monitorovat soustavu v reálném čase a dálkově ji kontrolovat. Pomoci můžou i systémy pro ukládání energie jako jsou baterie či další nástroje flexibility.

Akční plán uvádí konkrétní opatření, která by měly pomoci posílit kapacity evropské elektrizační soustavy, a to zejména tato:

• zlepšení dlouhodobého plánování soustav (včetně koordinace mezi jejich provozovateli a národními regulačními orgány)

• motivace k lepšímu využívání sítí prostřednictvím zvýšení transparentnosti dat (podpora inovativních řešení) a úprav síťových sazeb

• zlepšení přístupu k financování pro modernizaci sítí

• identifikovat a upřednostnit projekty společného zájmu (přeshraniční projekty); včetně sdílení nákladů, zejména u projektů OZE na moři

• podpora rychlejších povolovacích procesů zavádění sítí prostřednictvím technické podpory státním orgánům a jednotným pokynům pro lepší zapojení zúčastněných stran a energetických komunit

• zefektivnění dodavatelských řetězců sítí a jejich zabezpečení (např. skrze harmonizací požadavků na průmyslovou výrobu)

„Uvedený plán rozvoje elektrizačních soustav se mimo jiné zabývá projekty přeshraniční energetické infrastruktury, které posílí možnost přesunu elektřiny z obnovitelných zdrojů mezi jednotlivými evropskými státy. Díky tomu se budou moci přebytky zelené energie přesouvat z jednoho státu do druhého a nepřijdou vniveč. Dle Komise bude nutné v příštích 7 letech zdvojnásobit naši přeshraniční přenosovou soustavu. Investujeme-li potřebné prostředky máme dle odhadů Komise příležitost snížit náklady na výrobu elektrické energie o 9 miliard eur ročně do roku 2040,” říká právník Frank Bold Jan Bakule.

Akční plán je proto doprovázen i návrhem 166 přeshraničních energetických projektů, které mají podpořit energetickou transformaci. Cílem aktuálně představeného Akčního plánu pro sítě je mimo jiné i zvýšení kybernetické bezpečnosti sítí v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Nutnost posilování kapacit elektrizační soustavy vnímá i ČR. V současnosti například probíhá revize programů financovaných z Modernizačního fondu, která počítá i s podporou modernizace distribuční a přenosové soustavy. Tzv. program „Elegrid” by měl do konce roku 2030 tuto činnost podpořit částkou ve výši až 20 miliard Kč.

 Mimo to by měli provozovatelé distribučních a přenosových soustav dostat do rukou i další (legislativní) nástroje, které mohou řešit vyčerpání kapacity sítí pro připojení nových zdrojů. Dle návrhu novely energetického zákona (lex OZE II) by mělo být nově možné připojovat nové obnovitelné zdroje s výhradou možného omezení využití rezervovaného výkonu, a to bez finanční náhrady, jestliže hrozí přetížení v elektrizační soustavě. Cesta k připojování obnovitelných zdrojů by tak i v ČR měla být usnadněna.