iRozhlas: Smlouva o gigafactory - Vyjednali jsme maximum možného, neměli jsme v rukou nic

Vyšlo 12. dubna 2024 na zpravodajském portálu iRozhlas.

Plán na výstavbu gigafactory u Dolní Lutyně naráží nejen na odpor okolních obcí, ale i na ekologické bariéry. Ty částečně řeší uzavřená dohoda mezi ochranářskými organizacemi a státem, která umožňuje na pozemcích alespoň zahájit průzkumné práce, což stále kritizují někteří ochranáři. Pavel Franc z organizace Frank Bold v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz přiblížil, jak probíhalo vyjednávání a co dohoda podle něj pro chráněné území znamená.

Pole s výhledem na Věřňovice, kam by mohla zasahovat plánovaná gigafactory. | Foto: Klára Filipová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kdy jste se dozvěděli o záměru na výstavbu průmyslového parku – gigafactory – na území mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi?

Informace jsme dostali na konci loňského roku, protože jsme už věděli z jiných kuloárních informací, že investor, se kterým se jedná, nebude chtít jít do brownfieldů typu „zóna nad Barborou“ (mezi silnicí první třídy a dolem Barbora v Karviné – pozn. red.), který se pro tento účel intenzivně připravoval. 

A to bylo v prosinci, listopadu 2023?

Na konci roku, poslední prosincové dny. Šlo o neformální informace. Volali mi a říkali, že budeme zřejmě muset řešit tu Dolní Lutyni.

Kdo vás konkrétně oslovil?

CzechInvest. Oslovili nás s tím, že by o tom s námi rádi jednali, protože ta hlavní jednání ohledně původní Deklarace porozumění (dohodě, která měla zabránit výstavbě průmyslového závodu v Dolní Lutyni – pozn. red.) jsme z devadesáti procent odmakali s kolegou Jiřím Nezhybou. Proto se na nás z CzechInvestu obrátili s tím, jestli máme kontakt na další spolky a jestli jsme s nimi schopní nějak v tomto směru jednat. A my jsme řekli: „Dobře, co navrhujete? Protože pro nás je to samozřejmě citlivé, v Dolní Lutyni je ptačí oblast, takže se pojďme bavit o tom, co s ní uděláte?“

Řekli jsme, ať si kontaktují někoho z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), kdo se o to území stará, protože sami nejsme odborníky na ptačí oblasti. A aby nám takový odborník dal stanovisko, co v této oblasti je, nebo není citlivé. V momentě, kdy už ta dohoda měla nějaký základní půdorys, jsme oslovili postupně i jednotlivé signatářské spolky a diskutovali jsme to s nimi. Samotné uzavírání smlouvy už bylo na ministerstvu průmyslu a obchodu s CzechInvestem.

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak jste oslovili ty spolky a každý z nich vstupoval do dohody s vlastním stanoviskem? Nebo jste s nimi dohodli nějaký společný postup ohledně nové smlouvy?

Rozumějme si, přece jenom jsme primárně právnická organizace a máme tedy odbornou kompetenci to s protistranou nějak hrát. Ty ostatní spolky tuto výbavu nemají. Tedy my jsme se s nimi (dalšími spolky – pozn. red.) bavili až v momentě, kdy už ta smlouva byla v nějakém stavu.

Vy se třeba ptáte: proč jediný Beskydčan (jeden ze signatářských spolků – pozn. red.) má ve smlouvě výhradu vůči zastavování volné půdy? Ale to má několik úrovní. Zaprvé, principiální problém se zastavováním volných ploch má Frank Bold taky a to, že se mají primárně využívat plochy brownfieldů je pro nás důležité. Ostatně je to i řešeno právě Deklarací porozumění.

... pokračování rozhovoru na webu iRozhlas.cz.

AKTUALIZACE DEKLARACE POROZUMĚNÍ

Před osmnácti lety se právní organizace Frank Bold postavila proti výstavbě továrny Hyundai na zemědělské půdě. V čele s Pavlem Francem a Jiřím Nezhybou poukazovala na možnost využití opuštěných průmyslových areálů, takzvaných brownfieldů. Organizaci se podařilo v roce 2006 společně se státem, krajem a dalšími spolky uzavřít takzvanou Deklaraci porozumění, která měla mimo jiné trvale zastavit přípravy průmyslové zóny v Dolní Lutyni.

Později organizace poukazovala na nedodržování dohody ze strany jihokorejského investora a vedla s ním proto soudní spory. V roce 2014 ale padlo definitivní rozhodnutí Ústavního soudu – z uzavřené deklarace neplynou reálně žádné závazky.

O deset let později vyjednal stát s ochranářskými spolky aktualizaci deklarace a uzavřel s nimi novou smlouvu. Ta má být i podle Pavla France z organizace Frank Bold závaznější a více chránit ptačí oblast, v jejíž blízkosti by mohla vzniknout gigafactory. Organizace tvrdí, že smlouva nabízí pouze možnost prozkoumat umístění průmyslové stavby v blízkosti chráněného území tak, aby s ním mohla koexistovat.