Poradna

Kdy a jak požadovat náhradu škody za chyby úředníků?

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Stalo se vám, že úřad nebo soud vydal nezákonné rozhodnutí, v důsledku čehož vám vznikla škoda? Nebo vám škoda vznikla kvůli jejich nečinnosti? Obě tyto situace řeší zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále pouze „zákon“).

Pokud stát, kraj nebo obec způsobí škodu jako účastník soukromoprávních vztahů (např. poruší obchodní smlouvu uzavřenou se soukromým podnikatelem), odpovídá za ni obdobně jako ostatní osoby podle občanského zákoníku.[1] Jestliže škoda vznikne v důsledku nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, lze její náhradu požadovat dle zákona. Odpovědnosti za škodu podle zákona se nelze zprostit, např. s tvrzením, že ji nikdo nezavinil nebo že k ní došlo v důsledku živelné události – stát nebo obce a kraje odpovídají vždy, pokud škoda vznikla.[2]

Kdy můžete požadovat náhradu škody?

Bylo vydáno nezákonné rozhodnutí nebo došlo k nesprávnému úřednímu postupu

Zákon umožňuje nahradit škodu ve dvou situacích. Jak již bylo řečeno, jedná se o situace, kdy vám vznikla škoda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. [3]

Náhradu škody za vydání nezákonného rozhodnutí můžete požadovat, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (odvolací orgán nebo soud).[4] Zákon obsahuje speciální úpravu pro rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření.[5]

Příklad: Finanční úřad vám jako živnostníkovi uložil likvidační pokutu za spáchání přestupku spočívajícího v neodvedení daně, kterého jste se nedopustili. Podali jste neúspěšné odvolání k nadřízenému orgánu. Až správní soud vám dal za pravdu a nezákonné rozhodnutí finančního úřadu zrušil. V důsledku uložení pokuty jste byli nuceni své podnikání ukončit.

Jiným nesprávným postupem úřadu jsou např. průtahy v řízení nebo nečinnost.

Zákon vyjmenovává orgány, za jejichž nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup můžete postupem podle zákona získat náhradu škody. Jedná se o:

  • obecní nebo krajský úřad (např. stavební úřad),
  • obec nebo kraj jako samosprávu,
  • orgán státu (např. policie, soud, ministerstva).[6]

Ve vztahu k nezákonnému rozhodnutí zákon stanoví ještě jednu podmínku úspěšného uplatnění náhrady škody po státu. Pokud nejde o případy zvláštního zřetele hodné, poškozený musí v zákonem stanovených lhůtách vyčerpat všechny opravné prostředky proti nezákonnému rozhodnutí (odvolání nebo rozklad a dovolání nebo kasační stížnost).[7] To, zda jde o případ zvláštního zřetele hodný, se posuzuje dle konkrétní situace. Mělo by se jednat o výjimečné situace spočívající např. v tom, že poškozenému v uplatnění opravného prostředku zabránil jeho zdravotní stav.

Nacházíte se v požadovaném procesním postavení a byla vám způsobena škoda

Právo na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Oprávněnou osobou je dále také ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.[8] Právo na náhradu škody tak máte například v případě, že jste byli neoprávněně odsouzeni soudem za spáchání trestného činu, který jste nespáchali, či vám byla správním orgánem uložena povinnost v rozporu se zákonem-

Pokud správní orgán porušil povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě, jedná se o nečinnost úřadu, a tedy nesprávný úřední postup.

Právo na náhradu škody za nesprávný úřední postup má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.[9]  V praxi jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností správních orgánů než rozhodovací.[10] Příkladem by mohla být situace, kdy katastrální úřad provede vklad vlastnického práva na základě padělané, a tudíž neplatné, kupní smlouvy.

Váš nárok není promlčen

Pokud nárok neuplatníte ve stanovené lhůtě, dojde k jeho promlčení. To znamená, že příslušný úřad ani soud vám nebude muset náhradu škody nebo nemajetkové újmy přiznat. Konkrétní lhůty jsou přehledně zpracovány v níže uvedené tabulce.[11]

 

Škoda (majetková újma)

Nemajetková újma

Subjektivní lhůta – počítá se od doby, kdy jste se dozvěděli o škodě nebo nemajetkové újmě a o tom, kdo je za ni odpovědný (př. doručení rozhodnutí o zrušení nezákonného rozhodnutí)

3 roky[12]

6 měsíců[13]

Objektivní lhůta – do kdy nejpozději lze nárok uplatnit

10 let ode dne doručení nezákonného rozhodnutí, kterým vám byla způsobena škoda (tato lhůta neplatí u škody na zdraví)[14]

10 let od doby, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen

&

6 měsíců od skončení řízení, ve kterém došlo k nezákonnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí nebo neučinění úkonu ve lhůtě[15]

O pravidlech počítání lhůt se více dozvíte v našem manuálu Lhůty v jednání s úřady a soudy a Jak nezmeškat lhůtu?.

Jaká škoda se nahrazuje?

V rámci náhrady škody podle zákona se nahrazuje:

  • skutečná škoda
  • ušlý zisk (jeho výši je potřeba prokázat,[16] což bývá komplikované)
  • náklady řízení účelně vynaložené poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu (podmínkou je, že náklady řízení nebyly přiznány v rámci již proběhlých řízení), vč. účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení[17]
  • nemajetková újma

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu se poskytuje v penězích, jestliže ji není možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva není dostačující. Náhrada nemajetkové újmy se stanoví vždy individuálně dle závažnosti újmy a dalších okolností. Bližší ukazatele pro posouzení výše přiměřeného zadostiučinění zákon stanoví u náhrady nemajetkové újmy za průtahy v řízení. Jedná se celkovou délku řízení, jeho složitost, jakou měrou poškozený k průtahům přispěl apod.[18] 

Příklad: Provozujete restauraci. Na kontrolu k vám přišla Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ačkoliv shledala pouze drobná pochybení (nejednoznačné uvedené alergeny u některých pokrmů) a inspektor vám na místě řekl, že vše vyřeší domluvou, po několika dnech vám přišlo rozhodnutí o uzavření provozu z důvodu závažného porušení hygienických předpisů. Vaše odvolání nebylo úspěšné, jelikož nadřízený orgán vycházel pouze ze smyšlených informací uvedených v prvostupňovém rozhodnutí. Provoz restaurace jste tedy byli nuceni uzavřít.

V uvedeném modelovém příkladu byste měli mít právo na:

-          Skutečnou škodu spočívají v nákladech na platy zaměstnanců, které jste museli platit, ačkoliv nemohli pracovat a za nakoupené potraviny, které jste nemohli spotřebovat

-          Ušlý zisk spočívající v peněžních částkách, které jste kvůli uzavření restaurace nezískali od firmy, která si u vás na příští víkend závazně, jako každý rok, rezervovala prostory pro účely teambuildingu

Příklad: Byli jste neprávem odsouzeni za spáchání trestného činu. Potom, co jste strávili 5 let ve vězení, vyšlo v rámci obnoveného řízení najevo, že jste trestný čin skutečně nespáchali.

V uvedeném modelovém příkladu byste měli mít právo na:

-          Účelně vynaložené náklady na zastoupení obhájcem ve věci,

-          Přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou stresem, psychickým vypětím, nezákonným nuceným omezením svobody a všemi souvisejícími důsledky na váš osobní a rodinný život.

Jak postupovat krok po kroku?

  1. Určete, kdo je příslušným úřadem k uplatnění škody. To se odvíjí od toho, kdo vám škodu způsobil. Na pomoc si vezměte následující tabulku.[19]

Orgán, který způsobil škodu

Příslušný úřad

  • soud v občanském nebo trestním řízení
  • správní soud rozhodující o žalobě proti rozhodnutí obce nebo kraje v samostatné působnosti
  • notář
  • soudní exekutor

Ministerstvo spravedlnosti[20]

  • správní úřad
  • soud ve správním soudnictvím, který rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního úřadu

Příklady:

  1. stavební úřad / krajský úřad – stavební odbor jako odvolací orgán
  2. katastrální pracoviště katastrálního úřadu / katastrální úřad jako odvolací orgán
  3. obvodní báňský úřad
  4. správní soud rozhodující o žalobě proti rozhodnutí
  • stavebního úřadu
  • katastrálního úřadu
  • obvodního báňského úřadu

 

Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jehož působnosti správní úřad spadá[21]

Příklady:

  1. Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. Český úřad zeměměřičský a katastrální
  3. Český báňský úřad
  4. Viz výše uvedené úřady, tj:
  • Ministerstvo pro místní rozvoj
  • Český úřad zeměměřičský a katastrální
  • Český báňský úřad

 

Obec nebo kraj v samostatné působnosti

Obec nebo kraj

 

Ministerstvo financí, pokud nelze příslušný orgán určit podle výše uvedených pravidel[22]

Česká národní banka

Česká národní banka[23]

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad[24]

  1. U příslušného úřadu uplatněte nárok. Stáhněte si náš  vzor uplatnění nároku na náhradu škody. Pokud nárok omylem uplatníte u nesprávného úřadu, není třeba panikařit. Tento úřad musí vaši žádost postoupit příslušnému úřadu. Účinky podání žádosti zůstávají zachovány. To znamená, že pokud by v mezidobí uplynula promlčecí lhůta, váš nárok se nepromlčel. Důležité je, že jste nárok uplatnili včas, i když u nesprávného úřadu.[25]
  2. Příslušný úřad rozhodne, zda váš nárok na náhradu škody přizná či nikoliv. K vyplacení náhrady škody zákon stanoví lhůtu 6 měsíců od uplatnění nároku.[26]
  3. Pokud příslušný úřad vaší žádosti ve lhůtě 6 měsíců nevyhoví a zároveň vám nevyplatí celou požadovanou částku, můžete podat žalobu k soudu. S podáním žaloby je nutno vyčkat 6 měsíců od uplatnění nároku i v případě, že by vám příslušný úřad již dříve sdělil, že váš nárok nepřizná.

[10] Vojtek, Petr. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář k § 13. C. H. Beck: Praha. 2012, 3. vydání.

[11] Speciální pravidla platí pro promlčení nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. Tato se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, ze kterého plyne nezákonnost rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření. Viz § 35 zákona.

[19] Při určení příslušného úřadu by vám mohl pomoci zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon), který obsahuje popis působnosti jednotlivých ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty