Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Jak mohou občané používat registr smluv?

Aktualizováno k právnímu stavu 1. 1. 2018

1. července 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, který přinesl povinným subjektům povinnost aktivně zveřejňovat uzavřené smlouvy. Mezi povinné subjekty patří zejména stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státní podniky, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy nebo např. také zdravotní pojišťovny.

Povinnost zveřejňování smluv je v našem právním řádu novinkou. Proto jsme pro vás připravili souhrn toho nejdůležitějšího, co byste o registru smluv měli vědět.

Co mohou občané v registru smluv kontrolovat?

Občané mohou kontrolovat následující:

  • s jakým subjektem stát nebo obec uzavírá smlouvu,
  • co je jejím předmětem,
  • jaké jsou podmínky,
  • jaká je výška ceny, kterou bude muset povinný subjekt z veřejných peněz zaplatit.

Proč byl přijat zákon o registru smluv?

Podstatou celého zákona je zřízení elektronického registru smluv spravovaného Ministerstvem vnitra, který je bezplatně dostupný všem. (1) Občané nově nemusejí podávat žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu ohledně smluv, které uzavírá povinný subjekt. Jednoduše si smlouvu najdou v registru smluv

Veřejnost tím získala možnost kontrolovat výdaje státu a dalších povinných subjektů a hlídat šetrné nakládání s veřejnými prostředky.

Na které smlouvy se vztahuje povinnost uveřejnění?

Zákon přesně vymezuje smlouvy, které podléhají uveřejnění:

  • alespoň jednou ze stran smlouvy je jeden z povinných subjektů, např. stát, státní podnik, obec, kraj, státní/krajská/obecní firma, státní příspěvková organizace, zdravotní pojišťovna, atd. (2),
  • musí se jednat o soukromoprávní smlouvu, tedy povinný subjekt ji musí uzavřít jako právnická osoba soukromého práva, nebo o smlouvu o dotaci,
  • hodnota předmětu smlouvy musí být vyšší než 50 000 Kč bez DPH a
  • smlouva nespadá pod zákonem stanovené výjimky.

Zákon o registru smluv stanovuje řadu výjimek z povinnosti uveřejnění. Stejně jako podle zákona o svobodném přístupu k informacím nesmí povinný subjekt poskytovat některé informace, jako např. obchodní tajemství, citlivé osobní údaje nebo utajované informace. (3) Tyto informace nesmí být zveřejněné ani v registru smluv. Naopak v některých případech se povinný subjekt může sám rozhodnout, zda smlouvu uveřejní. Jedná se zejména o smlouvu uzavřenou mezi povinným subjektem a fyzickou osobou, která není podnikatelem. Nebo o smlouvu, která je uzavřená s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem. (4) Zde platí, že uveřejnění není povinností, ale pouze možností. Výjimku mají také všechny malé obce (5), a je pouze na nich, zda se rozhodnou smlouvy zveřejňovat či nikoli.

Jak dojde k uveřejnění smlouvy?

Vložit smlouvu, resp. její textový obsah, do registru smluv může kterákoliv smluvní strana. Která to nakonec bude, záleží na jejich dohodě. Vložení smlouvy je možné provést pouze za pomoci datové schránky. Smlouvu není možné uveřejnit jako naskenovaný obrázek, ale naopak musí být zveřejněna ve strojově čitelném formátu, který umožňuje fulltextové vyhledávání. (6) V registru smluv se uveřejní smlouva obsahově totožná se smlouvou, která byla uzavřená, ale zveřejní se pouze její textové vyhotovení bez podpisů, razítek, apod. (7)

Pokud by se uveřejněný obsah smlouvy lišil od obsahu skutečně uzavřené smlouvy, pak povinnost uveřejnění není splněna.  Pokud nedojde k nápravě ani dodatečně, bude taková smlouva neplatná. 

Jaké jsou následky neuveřejnění ?

Zákonodárce myslel i na sankce, které hrozí smluvním stranám v případě, pokud by nedodržely zákonem stanovený postup. Řádně uzavřená smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Kdyby povinný subjekt nebo druhá smluvní strana danou smlouvu neuveřejnily ani do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, byla by smlouva od počátku zrušena. (8) V praxi to znamená, že kdyby došlo k plnění ze smlouvy dříve než by byla uveřejněná (tj. než by byla účinná), jednalo by se o plnění z neúčinné smlouvy o jednání bez právního důvodu. Tím by došlo k bezdůvodnému obohacení a smluvní strany by byly povinny si provedená plnění vrátit.

Ustanovení týkající se sankce neplatnosti smlouvy nabývá účinnosti až 1. 7. 2017 Je zde tedy roční odklad oproti zbývajícím ustanovením zákona, což vytváří prostor pro vyzkoušení a zajištění správné praxe.

Co dělat, najdete-li nesrovnalosti?

Pokud občan najde v registru smluv nějaké nesrovnalosti, má možnost upozornit na tento nedostatek smluvní strany anebo orgán, který provádí finanční kontrolu. V krajním případě může dojít až ke zneplatnění špatně zveřejněné smlouvy. Pokud není zveřejněna cena smlouvy (např. u obchodních společností vlastněných obcí), pak si může občan zažádat o celou smlouvu na základě žádosti o informace. (9)

Čtěte náš kompletní průvodce právem na informace.

Poznámky

(1) § 4 zákona o registru smluv
(2) § 2 odst. 1 zákona o registru smluv
(3) § 9, 10 a 11 zákona o svobodném přístupu k informacím
(4) § 3 odst. 2 zákona o registru smluv
(5) obce, které nevykonávají rozšířenou působnost
(6) § 5 zákona o registru smluv
(7) Důvodová zpráva k návrhu zákona o registru smluv
(8) § 6 a 7 zákona o registru smluv
(9) Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Na zpracování tohoto manuálu se podílela stážistka Michaela Garajová.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta