Registr smluv: kontrolujte nakládání s veřejnými prostředky

Podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv mají subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky, povinnost aktivně zveřejňovat uzavřené smlouvy. Smlouvy, které uzavřel stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státní podniky, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy nebo např. také zdravotní pojišťovny najdete v elektronickém registru smluv. Registr smluv je bezplatně dostupný všem. Máte tak možnost kontrolovat výdaje státu a dalších subjektů a hlídat šetrné nakládání s veřejnými prostředky.

V tomto manuálu se dočtete, jaké smlouvy musí být v registru uveřejňovány, jak můžete kontrolovat hospodaření s veřejnými penězi, a jaké kroky můžete podniknout, pokud se vaše podezření potvrdí.

Co můžete v registru smluv kontrolovat?

V registru smluv můžete kontrolovat:

• s kým stát nebo obec (nebo jiný povinný subjekt) uzavírá smlouvu,
• co je předmětem smlouvy,
• jaké jsou její podmínky,
• jaká je výše ceny, kterou bude muset povinný subjekt z veřejných peněz zaplatit.

Které smlouvy se musí zveřejnit?

Zákon přesně vymezuje smlouvy, které podléhají uveřejnění.

Alespoň jednou ze smluvních stran musí být v zákoně vyjmenovaný subjekt

Povinnost smlouvu zveřejnit v registru smluv ukládá zákon o registru smluv vyjmenovaným subjektům. Pro zjednodušení jim v tomto manuálu budeme říkat povinné subjekty. Povinnými subjekty jsou:[1]

• Stát a územní samosprávné celky (kraje, obce s rozšířenou působností, městské části, městské obvody, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti).
• Příspěvkové organizace a státní fondy, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, obecně prospěšné společnosti a ústavy.
• Státní a národní podniky (zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize apod.).
• Právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast (např. Dopravní podnik hl. m. Prahy, ČEPRO a.s. aj.).

Musí jít o soukromoprávní smlouvu nebo smlouvu o dotaci

Zadruhé se musí jednat o soukromoprávní smlouvu nebo o smlouvu o dotaci. [2]  Soukromoprávní smlouvou je taková smlouva, kde povinné subjekty vystupují jako osoby soukromého práva. To znamená, že uzavírají smlouvu, jejíž předmět se netýká výkonu veřejné správy -  např. smlouvu o koupi, smlouvu o dílo, o poskytování služeb apod. Jde tak například o nákup kancelářských potřeb nebo výpočetní techniky pro obec nebo o smlouvu o vymalování obecních prostor.

Opakem soukromoprávní smlouvy je smlouva veřejnoprávní, tedy smlouva, která dopadá na práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Jedná se například o smlouvu mezi obcemi, na základě které obecní policie jedné obce může působit i na území obce druhé. Veřejnoprávní smlouvy v registru smluv nenajdete.

Výše hodnoty plnění musí přesahovat 50 000 Kč

Zatřetí musí být hodnota předmětu smlouvy vyšší než 50 000 Kč bez DPH.[3]

Pokud obec s rozšířenou působností uzavře kupní smlouvu s nábytkovou firmou o nákupu nábytku v hodnotě 25 000 Kč, smlouva se nezveřejní. Pokud stejná obec nakoupí od IT firmy počítače v hodnotě 200 000 Kč, smlouvu musí uveřejnit.

Podstatné je, že nejedná o sjednanou cenu, ale o hodnotu plnění. Tím zákon zabraňuje obcházení pravidel v podobě uzavírání smluv za „symbolickou cenu.“

Ze zveřejnění smluv v registru existují výjimky.

Pokud jsou tři výše uvedené podmínky splněny, smluvní strany musí smlouvu uveřejnit v registru smluv. Zákon však stanoví dvě kategorie výjimek.

První kategorii výjimek tvoří informace, které zveřejněné smlouvy nesmí obsahovat. U smluv, které obsahují informace, jež se neposkytují podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím, musí povinné subjekty před zveřejněním smlouvy v registru smluv nejprve chráněné informace vyloučit.[4]  Předpisy upravujícími svobodný přístup k informacím se rozumí informační zákon, zákon o právu na informace o životním prostředí a některé další zákony. Chráněnými informace podle informačního zákona jsou například obchodní tajemství, citlivé osobní údaje nebo utajované informace. V praxi toto pravidlo znamená, že smlouva se zveřejní, ale chráněné informace se z ní odstraní, např. začerněním osobních údajů.[5]

O tom, jaké informace nezískáte prostřednictvím žádosti o informace, a potažmo je také nenajdete ve smlouvě v registru smluv, se více dočtete v našem manuálu Obvyklé důvody neposkytnutí informací a Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí.

Druhou kategorii výjimek představují situace, kdy se povinný subjekt může sám rozhodnout, zda smlouvu uveřejní.

Pokud povinný subjekt uzavřel smlouvu s fyzickou osobou, která není podnikatelem, uveřejnit jí může, ale nemusí. Jde například o pracovní smlouvy nebo o smlouvy s jednotlivými nájemníky obecních nemovitostí. Pokud ale obec s rozšířenou působností převádí vlastnické právo k nemovitosti, kterou vlastní, smlouvu uveřejnit musí.

Totéž platí například pro smlouvu, kterou povinný subjekt uzavřel s autorem nebo výkonným umělcem a týká se autorského díla nebo uměleckého výkonu. Obec tak například nemusí zveřejnit smlouvu, kterou uzavřela se zpěvákem ohledně jeho vystoupení na obecní akci.

Výjimku mají také všechny obce, které nevykonávají rozšířenou působnost. Je pouze na nich, zda se rozhodnou smlouvy zveřejňovat či nikoli.[6]

Jak má uveřejněná smlouva vypadat?

Smluvní strany se dohodnou, která z nich smlouvu do registru vloží. Smlouvu musí povinný subjekt vložit výhradně prostřednictvím datové schránky. Smlouvu nemůže uveřejnit jako naskenovaný obrázek, musí ji zveřejnit ve strojově čitelném formátu, který umožňuje fulltextové vyhledávání.[7] Uveřejněná smlouva musí být obsahově totožná se smlouvou, kterou strany uzavřely. Zveřejní se ale pouze její textové vyhotovení bez podpisů a razítek.[8]

Pokud by se uveřejněný obsah smlouvy lišil od obsahu skutečně uzavřené smlouvy, pak povinnost uveřejnění není splněna. Pokud nedojde k nápravě ani dodatečně, tedy povinný subjekt nezveřejní smlouvu v zákonem požadované formě do 3 měsíců od doby, kdy byla uzavřena, bude taková smlouva absolutně neplatná.[9] 

Co když smlouva není zveřejněna?

Řádně uzavřená smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv.[10] Pokud ani jedna ze smluvních stran smlouvu neuveřejní do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, je smlouva od počátku zrušena.[11] 

V praxi to znamená, že kdyby došlo k plnění ze smlouvy před jejím uveřejněním, jednalo by se o plnění z neúčinné smlouvy, tedy o jednání bez právního důvodu. Tím by došlo k bezdůvodnému obohacení a smluvní strany by si musely provedená plnění vrátit. Například pokud by obec nakoupila zboží od firmy, musela by obec firmě zboží vrátit a firma by naopak musela obci vrátit zaplacenou kupní cenu.

Co dělat, pokud najdete nesrovnalosti?

Zažádejte o poskytnutí smlouvy

Pokud ve smlouvě chybí důležité údaje (např. cena smlouvy), můžete zažádat o poskytnutí celé smlouvy na základě žádosti o informace. To vám umožní zkontrolovat, jestli povinný subjekt v daném případě se svými prostředky nakládal hospodárně či nikoliv.

K podání žádosti můžete použít náš vzor. K právu na informace se dozvíte více v našem Kompletním průvodci právem na informace.

Na nesrovnalosti upozorněte povinný subjekt, jeho kontrolní orgán nebo média

Pokud najdete chybně uveřejněné údaje, můžete na to upozornit smluvní strany, např. dopisem přes podatelnu povinného subjektu. To bude ideálním prvním krokem.

Můžete také podat podnět k zahájení správního řízení k orgánu, který kontroluje hospodaření povinného subjektu.

Pokud jde o smlouvu uzavřenou státem, je kontrolním orgánem Nejvyšší kontrolní úřad. U smluv uzavřených územně samosprávnými celky, se obraťte na orgán, který má na starosti přezkum jejich hospodaření. Pokud jde o obec, je tímto orgánem příslušný krajský úřad.  Pokud jde o kraj nebo hlavní město Prahu, přezkoumávajícím orgánem je Ministerstvo financí.[12]

Správní orgán podnět přezkoumá, ale řízení nemusí zahájit, záleží to na jeho posouzení. Pokud budete podnět podávat, požádejte, aby vás orgán informoval, jak s podnětem naložil. Správní orgán vám bude muset do 30 dnů sdělit, že řízení zahájil nebo že neshledal důvody k jeho zahájení, případně že podnět postoupil jinému správnímu orgánu, který je ve věci příslušný.[13]

Více k podnětům se dozvíte v našem manuálu Podávání podnětu správním orgánům. K podání podnětu můžete využít náš vzor podnětu k zahájení správního řízení.

Nebojte se také informovat média.

Požádejte zastupitelstvo o projednání

Můžete také podniknout kroky k tomu, aby věc řešilo samo zastupitelstvo a podalo žalobu na zrušení smlouvy, určení neplatnosti právního jednání nebo na náhradu škody. Toho můžete dosáhnout tak, že jako občan obce nebo kraje navrhnete bod jednání zastupitelstva. Když zastupitelstvu předložíte žádost podepsanou nejméně 0,5 % občany obce, zastupitelstvo musí danou záležitost nejpozději do 90 dnů projednat.[14]

Více o tom, jaká máte jako občan obce nebo kraje práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů. Můžete také sepsat petici nebo podat návrh na vyhlášení místního referenda.

Podejte trestní oznámení

Může se také stát, že v registru objevíte jednostranně nevýhodnou smlouvu, např. když vámi kontrolovaná obec zaplatila za poskytnutí stejné služby mnohonásobně více než obec sousední. V takovém případě je možné, že osoba, která jednala jménem povinného subjektu, porušila povinnosti při správě cizího majetku (majetku povinného subjektu) a spáchala tak trestný čin.

O tom, v jakých případech dojde ke spáchání tohoto trestného činu, se více dočtete v našem manuálu Jaké existují trestné činy související s korupcí? Pokud máte podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, můžete podat trestní oznámení. Jak na to, se dočtete v našem manuálu Jak podat trestní oznámení? K podání trestního oznámení můžete využít náš vzor trestního oznámení.

Jak si můžete kontrolování zjednodušit?

Smlouvy můžete kontrolovat také prostřednictvím Hlídače smluv. Jde o webovou aplikaci, která je součástí webového serveru Hlídač státu. Propojuje údaje z registru smluv s databází firem a s informacemi o politicích, sponzorech politických stran a o osobách navázaných na politiky. Najdete v něm tak navíc přehled chyb ve smlouvě, informace o utajovaných smluvních partnerech a cenách ve smlouvách nebo porovnání smluv, které uzavřely obdobné úřady v různých regionech.

Další informace o tom, jak pracovat s registrem smluv a jak můžete postupovat, pokud narazíte při jeho prohlížení na nedostatky, najdete také v manuálu Rekonstrukce státu Naučte se sledovat, kam jdou vaše peníze.  Aktuální informace o registru smluv se dočtete na webu Rekonstrukce státu, která se tímto zákonem dlouhodobě zabývá.