Jak probíhá trestní řízení

Trestního řízení se vždy účastní orgány činné v trestním řízení (soud, státní zástupce, policie), obviněný a případně také jeho obhájce. Dále mohou v trestním řízení figurovat i další účastníci. Jedná se především o poškozeného, kterým je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, byla mu způsobena majetková škoda či nemajetková újma, nebo na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Dále se může jednat o zúčastněné osoby, kterým byla nebo má být zabrána v rámci řízení věc, a další osoby se zvláštními právy, jako jsou blízcí příbuzní obviněného. V neposlední řadě je nutné zde zmínit také svědky, znalce či tlumočníky.

Trestní řízení je rozděleno do několika fází.

Přípravné řízení

Jak napovídá již název, první stádium trestního řízení slouží k přípravě podkladů před zahájením samotného soudního řízení. Cílem je zjistit, zda je podezření ze spáchání trestného činu natolik odůvodněné, že je možné přistoupit k podání obžaloby k soudu. Zvláštní postavení zde má poškozený, který má jako jediný kromě obviněného právo podávat návrhy na doplnění dokazování. V rámci přípravného řízení má tedy možnost navrhovat provedení určitých důkazu policejnímu orgánu, který je může či nemusí akceptovat. Kromě toho má poškozený v rámci celého řízení právo nahlížet do spisů.[2]

Přípravné řízení se dělí na dvě fáze – prověřovací a vyšetřovací. Činnosti prověřování a vyšetřování má zpravidla na starost policejní orgán, nad kterým vykonává dozor státní zástupce. Státní zástupce následně také rozhoduje, zda dojde k podání obžaloby k soudu.

V tomto stádiu je rovněž možné sjednat mezi obviněným a státním zástupcem dohodu o vině a trestu, která je v českém právu stále poměrně novým institutem, jelikož byla zavedena teprve v roce 2012. Jedná se o možnost, jak celé trestní řízení urychlit, a to „smlouvou“, ve které obviněný přizná svou vinu, díky čemuž může státní zástupce navrhnout nižší trest. Sjednávání dohody se smí účastnit také poškozený. Vyhotovením návrhu dohody je ukončeno přípravné řízení, soud však ještě musí dohodu o vině a trestu schválit.

Fáze prověřování

Prověřování začíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem.[3] Samotné prověřování spočívá v objasňování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin - např. ohledání místa činu, obstarání znaleckých posudků, zajišťování otisků prstů nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů (př. výslech umírajícího svědka).

Závěrem prověřovací fáze je:

• Zahájení trestního stíhání, následuje tedy fáze vyšetřovací.
• Nezahájení trestního stíhání, a to z důvodu:
  • Postoupení věci příslušnému orgánu (např. k projednání přestupku nebo ke kárnému řízení).
  • Odložení věci pro nepřípustnost či neúčelnost stíhání, pro nezjištění skutečností, jež by opravňovaly zahájení trestního stíhání (proti usnesení se může poškozený bránit stížností).
  • Dočasného odložení věci, pokud je třeba další objasnění.

Fáze vyšetřování

Vyšetřování začíná usnesením o zahájení trestního stíhání[4] (v některých případech je rovněž nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním[5]). Policejní orgán následně vyhledává důkazy k objasnění trestného činu tím, že např. vyslýchá svědky, ohledává věci či obstarává znalecké posudky.

Fáze je zakončena tím, že na návrh policejního orgánu ze strany státního zástupce dojde k:

• Podání obžaloby k soudu, následuje tedy stádium řízení před soudem.
• Odklonění - např. zahájení jednání o dohodě o vině a trestu, podmíněné zastavení trestního stíhání apod.
• Postoupení věci jinému orgánu (např. k projednání přestupku nebo ke kárnému řízení).
• Zastavení trestního stíhání, např. pokud se neprokáže, že k trestnému činu došlo/ že ho spáchal obviněný, rovněž ale v případě nepřípustnosti stíhání pro úmrtí pachatele či nedostatek jeho věku.
• Přerušení trestního stíhání z jiných důvodů.

Za splnění určitých podmínek je rovněž možné provést tzv. zkrácené přípravné řízení, jehož cílem je postavit obžalovaného co možná nejdříve před soud a urychlit tak postih pachatelů méně závažných trestných činů. Může se jednat například o pachatele drobnějších krádeží, kdy není nutné širší vyšetřování a častým trestem jsou obecně prospěšné práce či náhrada škody.

Řízení před soudem

Soudní řízení může začínat předběžným projednáním obžaloby, které je zpravidla neveřejné.[6] Následné fáze soudního řízení, tj. hlavní líčení a případné opravné řízení, jsou pak vždy veřejné.

Hlavní líčení

Hlavní líčení je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, jelikož slouží k rozhodnutí hlavní otázky, tedy viny obžalovaného a jeho trestu (případně v jeho rámci může soud rozhodovat i o náhradě škody a dalších souvisejících otázkách). Z tohoto důvodu se jedná o povinné stádium, které je přístupné veřejnosti. Hlavní líčení nařídí předseda senátu soudu ve lhůtě tří týdnů od podání obžaloby případě řízení před okresním soudem v prvním stupni nebo ve lhůtě tří měsíců v případě řízení před krajským soudem v prvním stupni. Alternativně nařídí předběžné projednání obžaloby nebo učiní jiný úkon směřující k rozhodnutí věci. Tato lhůta může být ze závažných důvodů prodloužena.[7]

Průběh hlavního líčení je následující:

• Začátek hlavního líčení: informace k projednávané věci, zjištění přítomných osob, přednesení obžaloby, zjištění, zda poškozený navrhuje uložit pachateli povinnost k náhradě škody
• Dokazování: provádění důkazů (např. výslech obžalovaného, svědků, znalců,  předkládání posudků a věcných či listinných důkazů)
• Závěr hlavního líčení: poškozený má právo pronést závěrečnou řeč (může ji za něj však přednést také zmocněnec) a opět má, stejně jako obviněný, právo podat návrh na doplnění dokazování
• Rozhodnutí soudu:
  • Vrácení věci státnímu zástupci nastane, pokud výsledek hlavního líčení poukazuje na podstatnou změnu okolností případu, k jejichž objasnění je třeba dalšího šetření. Druhou možností je situace, kdy z hlavního líčení vyplývá, že se obžalovaný dopustil ještě dalšího trestného činu a státní zástupce požádá o jejich společné projednání.
  • Zastavení trestního stíhání nastává především v případech, kdy je trestní stíhání nepřípustné, např. je-li promlčeno nebo je vedeno proti osobě, která již zemřela nebo není trestně odpovědná kvůli nedostatku věku.[8]
  • Podmíněné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v případě, že se např. obviněný doznal či již nahradil způsobenou škodu.[9]
  • Schválení narovnání může být rovněž použito v případě, že se obviněný doznal a nahradil škodu, ovšem jedině pokud byl trestný čin pouze přečinem a byly splněny všechny podmínky dané zákonem.[10]
  • Přerušení trestního stíhání může nastat hned z několika důvodů. Jedná se např. o situace, kdy orgány činné v trestním řízení nemohou věc náležitě objasnit z důvodu nepřítomnosti obviněného nebo pokud byl obviněný vydán do ciziny/vyhoštěn.[11]
  • Rozhodnutí rozsudkem nastává, pokud nebyla využita žádná z předešlých možností. Soud rozhodne o vině a trestu obviněného rozsudkem.

Opravné řízení

Do této části řízení před soudem přechází trestní řízení pouze, pokud je rozhodnutí soudu prvního stupně napadeno opravným prostředkem.

Mezi řádné opravné prostředky (proti nepravomocnému rozhodnutí) se řadí:

• Odvolání (proti rozsudku)
• Stížnost (proti usnesení)
• Odpor (proti trestnímu příkazu)

Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně je třeba podat do 8 dnů od jeho doručení u soudu, proti jehož rozsudku směřuje. Ve prospěch obžalovaného jej může podat:

• Obžalovaný,
• státní zástupce,
• poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody,
• zúčastněná osoba proti výroku o zabrání věci,
• další osoby k tomu oprávněné (např. blízcí příbuzní obžalovaného).

V jeho neprospěch pak jedině státní zástupce či poškozený.[12]

Odvolacím soudem, který bude o odvolání rozhodovat, je vždy soud nadřízený soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Pokud se tedy odvoláváte proti rozsudku okresního soudu, rozhodovat bude soud krajský. Pokud krajský soud rozhodoval již v prvním stupni, rozhodne o odvolání nadřízený vrchní soud.

Odvolací soud poté odvolání buď vyhoví, nebo jej zamítne. Pokud vyhoví a věc vrátí k novému projednání u prvostupňového soudu, je tento již vázán právním názorem, který vyslovil odvolací soud.

Cílem opravného řízení je přezkoumat předcházející řízení i výsledné rozhodnutí, a to jak po stránce skutkové, tak po stránce právní, podle typu opravného prostředku.

Vykonávací řízení

Vykonávací řízení je posledním stádiem trestního řízení, které má za cíl realizovat obsah rozhodnutí. V případě vykonání pravomocného rozsudku se tedy jedná hlavně o výkon trestu (např. odnětí svobody, domácí vězení) či ochranného opatření (např. ochranná léčba).

K vykonávacímu řízení lze přistoupit, jakmile odsuzující rozsudek nabude právní moci. Výkon uskutečňuje, případně jej nařizuje, orgán, který rozhodnutí učinil a vydal.

Ne všechna zde zmíněná stadia trestního řízení musí v každém případě proběhnout – zcela nepovinné je např. předběžné projednání žaloby. I vykonávací řízení zcela závisí na obsahu konkrétního rozhodnutí. Průběh jednotlivých řízení se liší v závislosti na jejich předmětu a okolnostech, avšak hlavní kostra řízení, jak je výše nastíněna, je společná pro všechna trestní řízení.