Poradna

Nadřazené kategorie: Korupce a transparentnost,

Jaké trestné činy mohou souviset s korupcí

Vytvořeno dne 18. 7. 2018.

Obsah

Dozvěděli jste se o jednání, které podle vás může být spojeno s korupcí, a chcete zjistit, zda se náhodou nejedná o trestný čin? Tento manuál vám pomůže zorientovat se v související zákonné úpravě a případně najít odpověď na vaši otázku. Pokud je Vaše podezření závažné a důvodné, můžete následně podat trestní oznámení a dát tak příslušným orgánům podnět k tomu, aby jednání prošetřily.

Základní pojmy

Úplatkem se obecně rozumí poskytnutí majetkového obohacení nebo jiného zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na které není nárok.

Úřední osobou je osoba vykonávající veřejnou moc v rámci § 127 trestního zákoníku[1] vyjmenovaných profesí. Při výkonu veřejné moci využívá pravomoci, které jí za tímto účelem byly svěřeny. V rámci problematiky trestných činů spojených s korupcí je množina úředních osob rozšířena o další osoby uvedené v § 334 odst. 2 trestního zákoníku.[2]  Úřední osobou je například o soudce, člen zastupitelstva nebo i strážník obecní policie.

Z trestního zákoníku vychází celý následující manuál. Tento zákon kromě definic konkrétních trestných činů navíc obsahuje sazby trestů, které se různí v závislosti na závažnost okolností jednání, které je s korupcí spjato. V mnoha případech se jedná o situace, ve kterých nějakým způsobem figuruje právě úřední osoba, ať už jako pachatel nebo například jako osoba, které byl úplatek nabídnut. Osoba zastávající veřejný úřad se totiž podílí na udržování veřejného pořádku, což jí na jednu poskytuje větší ochranu, ale také přináší vyšší míru odpovědnosti.

Při pronikání do podstaty trestných činů spojených s korupcí je možné setkat se s pojmy jako „nikoli malý“, „značný“, „větší“, „velkého rozsahu“ apod. (např. škoda velkého rozsahu). Tyto pojmy vyjadřují výši škody nebo prospěchu, která vznikne spácháním trestného činu.[3] Od výše škody nebo prospěchu se často odvíjí i přísnost postižení spáchání daného trestného činu, jinými slovy druh a výše trestu.

Klasické trestné činy související s korupcí

Na první pohled nejzřejmější trestné činy týkající se korupce jsou úplatkářství a trestné činy týkající se veřejné zakázky, veřejné soutěže a veřejné dražby.

Úplatkářství: přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství

Jedním z typických korupčních jednání je trestný čin přijetí úplatku[4]. Jedná se o situaci, kdy někdo buď v rámci obstarávání věcí obecného zájmu nebo v souvislosti se svým nebo i cizím podnikáním přijme nebo si dá slíbit úplatek, a to pro sebe nebo pro někoho jiného. Pokud se takového jednání dopustí úřední osoba nebo pokud tímto jednáním získá pachatel značný nebo velký prospěch, jde o zvlášť závažný zločin, který je trestán odnětím svobody na 5 až 12 let.

Trestného činu přijetí úplatku se dopustí např. zastupitel, který přijme určitou peněžní částku za to, že bude hlasovat určitým způsobem.

Naopak, ten, kdo úplatky nabízí nebo slibuje za stejných podmínek, se dopouští trestného činu podplacení.[5] Zde platí vyšší sazba trestu pro toho, kdo chce uplatit úřední osobu.

Vycházíme-li z předchozí modelové situace, trestného činu podplacení se dopustí ten, kdo zastupiteli navrhne, že mu v případě, že bude hlasovat určitým způsobem, dá určitou peněžní částku, či mu vydání této částky přímo slíbí.

Další formou korupčního jednání je nepřímé úplatkářství.[6] Zde jde o přijetí úplatku za to, že daný člověk bude ovlivňovat nebo již ovlivnil úřední osobu.

O nepřímé úplatkářství se tedy například jedná, pokud se ve výše popsané situaci vyskytne prostředník. Prostředník má zájem na tom, aby zastupitel rozhodl určitým způsobem.  Aby tohoto cíle dosáhl, poskytne finanční částku zastupitelovu známému, který pak pomocí svého vlivu přiměje zastupitele, aby hlasoval určitým způsobem.

Trestné činy týkající se veřejné zakázky, veřejné soutěže a veřejné dražby

V rámci těchto aktivit jsou rozlišovány dvě skupiny trestných činů: sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě[7] a tzv. pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži[8] nebo pletichy při veřejné dražbě[9].

Trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky se dopustí ten, kdo za účelem způsobení škody jinému nebo ve snaze zajistit prospěch sobě nebo jiné osobě sjedná některému z účastníků (nebo soutěžitelů nebo dodavatelů) přednost nebo výhodnější podmínky. Pokud je tato osoba členem hodnotící komise, vyhlašovatel, pořadatel, licitátor (dražitel) nebo člen organizované skupiny (tři a více osob, které se plánovaně podílejí na trestné činnosti), porušení zákona je o to závažnější, což se projeví i v přísnějším trestu.

Příkladem může být situace, kdy některý z uchazečů zaplatí za to, aby mu byly poskytnuty informace či předány jiné podklady o připravované veřejné zakázce, které nejsou veřejně přístupné. Trestného činu sjednání pletichy by se dopustila jak osoba, která by uchazeči neveřejné podklady na základě úplatku poskytla, tak uchazeč.

Jednání, které je označováno jako pletichy, může mít následující podoby. Trestný čin pletichy spáchá ten, kdo:

  • přiměje potenciálního účastníka pomocí lsti nebo pohrůžky k tomu, aby se neúčastnil zadávacího řízení nebo veřejné soutěže,
  • potenciálnímu účastníku poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže nebude účastnit,
  • žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se on sám zadávacího řízení nebo veřejné soutěže nebude účastnit,
  • pomocí spolupráce s jiným zájemcem nebo uchazečem se snaží zadat veřejnou zakázku za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu.

V praxi se tak může například stát, že jedna společnost nabídne určitou finanční částku druhé společnosti za to, že se tato druhá společnost nebude soutěže účastnit.

Závažnější formu trestného činu zde opět představuje situace, kdy se takového jednání dopouští úřední osoba nebo když se jedná o prospěch značného nebo velkého rozsahu.

Pletichy při veřejné dražbě jsou velmi podobnou kategorií jako pletichy v souvislosti s veřejnými zakázkami. Jednání postižitelné jako pletichy při veřejné dražbě směřuje k tomu, aby byla poškozená osoba odrazena od podávání návrhů ve veřejné dražbě. Závažnější variantou těchto trestných činů, kterou trestní zákoník postihuje přísněji, pak je, pokud se pletich dopustí úřední osoba nebo pletichy cílí na zajištění majetkového nebo jiného značného prospěchu pachateli nebo třetí osobě.

Pletichami při veřejné dražbě se rozumí například situace, kdy zájemce o předmět dražby (např. nemovitost) nabídne určitou finanční částku jinému zájemci o předmět dražby. Tento jiný zájemce se za poskytnutou protihodnotu dražby účastnit nebude, a zájemce tak bude mít větší šanci nemovitost získat.

Jednání úřední osoby

Další skupinou trestných činů, které mohou souviset s korupcí, jsou některá jednání úřední osoby v rámci výkonu jejího úřadu. Konkrétně se jedná o zneužití pravomoci úřední osoby[10] a maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.[11]

Zneužití pravomoci úřední osoby

Každá úřední osoba má svůj vymezený okruh pravomocí (otázky, kterým se může a musí věnovat, a prostředky, které ke své činnosti může využívat). Tyto pravomoci odpovídají jejímu postavení a svou činnost může vykonávat pouze v jejich rámci. Úřední osoba proto spáchá trestný čin, pokud:

  • svou pravomoc vykonává tak, že tím porušuje nějaký jiný právní předpis,
  • svou pravomoc překročí,
  • nesplní povinnost, která z její pravomoci vyplývá.

Zvlášť závažným se zneužití pravomoci stává v případech, kdy úřední osoba:

  • získá tímto způsobem značný prospěch (ať už pro sebe nebo pro jiného),
  • takto jedná z důvodu rasy, příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení nebo vyznání osoby, proti které je pravomoc zneužita,
  • způsobí svým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
  • způsobí svým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
  • zneužívá bezbrannost, závislost, tíseň, rozumovou slabost nebo nezkušenost jiného,
  • způsobí svým činem značnou nebo velkou škodu.

Příkladem může být situace, kdy starosta uzavře smlouvu o koupi nemovitosti bez souhlasu zastupitelstva, ačkoli tento souhlas potřebuje.

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti se dopouští ta úřední osoba, která v rámci své činnosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu. Závažnější formu tohoto jednání představují situace, kdy úřední osoba tímto svým jednáním:

  • způsobí vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
  • způsobí vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
  • způsobí značnou nebo velkou škodu,
  • zajistí jinému značný nebo velký prospěch.

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti může představovat případ, kdy úředník někam založí spisy, které jsou podkladem pro prošetřování přestupků. Tyto spisy následně není možné dohledat a důsledkem toho uplyne lhůta, během které mohou být přestupky projednány.[12]

Správa veřejného majetku a dotační podvody

Korupce se může týkat také správy veřejného majetku. Příkladem z této oblasti je trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku.[13] Zvláštní formou tohoto trestného činu je porušení této povinnosti z nedbalosti.[14] Do stejné kategorie spadají také dotační podvody.[15]

Porušení povinnosti při správě cizího majetku

Při porušení povinnosti při správě cizího majetku se vychází z předpokladu, že ten, kdo majetek spravuje nebo opatruje, musí dodržovat určité povinnosti. Tyto povinnosti může stanovit zákon nebo smlouva. Pokud správce majetku své povinnosti poruší, a způsobí tím jinému škodu nikoli malou, dopustí se trestného činu.

Závažnější formu tohoto jednání představují situace, kdy pachatel:

  • poruší svou povinnost jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného (př. osoba řídící investiční společnost, jejímž hlavním úkolem je správa majetku svěřeného jí třetími osobami a investování tohoto majetku),
  • způsobí svým jednáním škodu značnou nebo velkého rozsahu.

Je důležité, že o trestný čin se jedná i v případě, kdy dojde k porušení povinnosti z nedbalosti. Musí ale jít o tzv. hrubou nedbalost. Hrubou nedbalostí je přístup, který svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zákonem chráněným zájmům.

Výše uvedená ustanovení je možné aplikovat také na porušení povinnosti při správě obcí, krajů i státu – úředníky nebo např. obecními zastupiteli.

K porušení povinnosti při správě cizího majetku dojde například v případě, kdy zastupitel chce způsobit obci škodu a v hlasování o prodeji nemovitostí úmyslně hlasuje tak, aby nemovitost byl prodána za nevýhodnou cenu.

Dotační podvod

Dotačního podvodu se dopustí ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. O porušení zákona jde i v případě, kdy žadatel podstatné údaje zamlčí.[16] Další formou dotačního podvodu je využití prostředků získaných účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.[17] 

O závažnější formu trestného činu, se kterým se pojí i přísnější postih, se jedná v situacích, kdy pachatel:

  • byl za podobný čin odsouzen nebo potrestán v posledních třech letech (recidiva),
  • způsobí svým činem škodu (značnou, větší nebo velkého rozsahu),
  • spáchá čin jako člen organizované skupiny,
  • spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
  • spáchá čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru.               

Je důležité, že trestným činem je i pouhá příprava dotačního podvodu.

Dotační podvod tedy může představovat například využití dotace poskytnuté pro obec pro soukromé účely starosty nebo jiného člena vedení obce.

Korupce v soudnictví

Ani sféra justice se někdy nevyhne výskytu korupčních aktivit. Může zde dojít k zasahování do nezávislosti soudu,[18] podání křivé výpovědi,[19] nebo vydání nepravdivého znaleckého posudku.[20]

Zasahování do nezávislosti soudů

Do nezávislosti soudu zasahuje ten, kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem. V souvislosti s korupcí jde o působení prostřednictvím nabízení majetkového nebo jiného prospěchu.

Závažnější zásah do nezávislosti se pojí s úmyslem pachatele:

  • opatřit sobě nebo jinému značný prospěch,
  • způsobit značnou škodu, nebo
  • jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo mu způsobit jinou vážnou újmu.

Trestného činu zasahování do nezávislosti soudů se dopustí například obžalovaný, který by byl s největší pravděpodobností shledán vinným a který nabídne soudci úplatek za to, aby rozhodl o jeho nevinně, nebo mu alespoň uložil co nejmírnější trest.

Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek

Korupci mohou provázet také trestné činy křivé výpovědi nebo nepravdivého znaleckého posudku. Znalec se dopouští trestného činu, pokud podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek. Trestný čin spáchá také ten, kdo jako svědek nebo znalec v rámci jakéhokoliv řízení:

  • uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise,
  • takovou okolnost zamlčí.

Těžší formu opět představují situace, kdy někdo podáním křivé výpovědi nebo vydáním nepravdivého znaleckého posudku:

  • způsobí značnou škodu,
  • chce jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.

Trestného činu křivé výpovědi se dopustí například svědek, který ve své svědecké výpovědi záměrné zamlčí podstatnou informaci, přičemž za to, že si tuto informaci nechá pro sebe, dostane zaplaceno.

Ochrana hospodářské soutěže

Ochrana hospodářské soutěže je jedním ze základních způsobů zajištění efektivního a spravedlivého fungování trhu. V této oblasti však častokrát dochází k porušování zákona. Trestné činy, které cílí na to toto porušení potrestat, mohou být také někdy spjaty s korupcí. V rámci porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže může konkrétně dojít k porušení předpisů o nekalé soutěži, k uzavírání zakázaných dohod, porušení pravidel týkajících se zadávacího řízení nebo jiných pravidel souvisejících s podnikatelskou činností.[21]

Aby se jednalo o trestný čin, je však potřeba, aby konkrétní jednání způsobilo ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo aby mělo za cíl opatřit pachateli nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Předpisy o nekalé soutěži poruší ten, kdo se při účasti v hospodářské soutěži, tedy například v rámci svých obchodních aktivit, dopustí:

  • klamavé reklamy,
  • klamavého označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklamy,
  • porušování obchodního tajemství, nebo
  • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

Další skupina jednání proti hospodářské soutěži se týká uzavírání dohod s konkurentem. Trestného činu se dopustí ten, kdo uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž.

Typickým příkladem trestného činu podle § 248 může být situace, kdy dvě firmy mezi sebou uzavřou dohodu o cenách s cílem výrazně znevýhodnit další firmu, která působí ve stejném odvětví. Toto jednání může být s korupcí spojeno například tak, že firma, která uzavření této smlouvy navrhuje, nabídne za uzavření smlouvy druhé firmě určitou finanční částku.

Zákon poruší také ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení.

O trestný čin se jedná také v případě, kdy někdo poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti. Pravidla jsou dána různými předpisy. Obecně se jedná o předpisy upravující činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu, činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů.

Pro všechny výše uvedené trestné činy platí, že zákon upravuje situace, které závažnější porušení veřejného pořádku, a jsou tak postihovány přísnějším trestem. Jsou to situace, kdy pachatel:

  • spáchá čin jako člen organizované skupiny,
  • spáchá čin opětovně,
  • způsobí takovým činem značnou škodu nebo škodu velkého rozsahu,
  • získá takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu,
  • způsobí takovým činem jinému úpadek.

Pokud máte podezření, že byl spáchán některý z výše uvedených trestných činů, můžete podat trestní oznámení. Jak to udělat se můžete dozvědět v manuálu Jak podat trestní oznámení. Pro praktické kroky můžete využít také vzor trestního oznámení.


[3] Přesné finanční částky, které od sebe odlišují výši škody nebo majetkového prospěchu uvádí § 138 trestního zákoníku.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty