Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Korupce a transparentnost,

Trestní odpovědnost právnických osob

Vytvořeno dne 23. 1. 2017 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Nachází se ve vašem okolí továrna, která do vody v řece vypouští chemikálie a kvůli tomu tam hynou ryby a další živočichové? Chtěli byste, aby byl pachatel náležitě potrestán, ale nevíte, jak postupovat, když továrnu vlastní obchodní společnost (firma) a ne člověk?

I právnická osoba může za své jednání být trestně odpovědná. Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim („TOPO“). Tento zákon umožňuje stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin. Pokud TOPO nestanoví jinak, použije se na trestní odpovědnost právnických osob trestní zákoník[1] a při řízení proti nim trestní řád.[2] 

Obecné informace o trestním řízení si můžete přečíst v našem manuálu Jak probíhá trestní řízení.

V tomto manuálu se dozvíte základní informace o trestní odpovědnosti právnických osob – kdy je právnická osoba za své jednání odpovědná, jaké tresty lze právnické osobě uložit a jak docílit, že se trestnou činností budou odpovědné orgány zabývat. Upozorníme také na odchylky od trestního stíhání a trestní odpovědnosti fyzických osob.

Kdo je právnická osoba?

Podle občanského zákoníku je právnická osoba „organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.“[3]  Může se jednat o uskupení majetku nebo osob. Typickým příkladem právnické osoby jsou obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost), družstva nebo spolky. Právnické osoby mají název, sídlo a IČO (identifikační číslo osoby), tyto údaje se zpravidla zapisují do veřejných rejstříků, např. do obchodního nebo spolkového rejstříku a jsou veřejně dostupné.

Obce a kraje jsou také právnické osoby, TOPO se na ně však nevztahuje, pokud vykonávají veřejnou moc. Stejně tak nelze TOPO použít ani na Českou republiku.[4] 

TOPO nelze použít na subjekty, které nejsou právnickými osobami – např. svěřenské fondy, správní úřady (tyto subjekty vůbec nejsou trestně odpovědné), nebo na fyzické osoby podnikající – živnostníky, advokáty (tyto osoby jsou trestně odpovědné jako fyzické osoby dle trestního zákoníku).

Kdy je právnická osoba za své jednání odpovědná?

Jednání musí být právnické osobě přičitatelné

Protože právnická osoba je právní konstrukt a nikoli živý člověk, nemůže se sama přímo dopustit protiprávního jednání. Přesto však může být za trestné činy odpovědná, pokud jsou této právnické osobě přičitatelné. Přičitatelnost je podmínka trestní odpovědnosti právnických osob. V trestním řízení je nutné ji prokázat, jinak v něm nelze pokračovat.

Právnická osobě je přičitatelné jednání

  1. statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, nebo jiné osoby oprávněné jménem právnické osoby jednat (př. jednatel společnosti s ručením omezeným, předseda spolku nebo představenstva akciové společnosti)
  2. osoby ve vedoucím postavení, která v právnické osobě vykonává dozorčí nebo kontrolní činnost (př. člen kontrolní komise spolku, dozorčí rady akciové společnosti)
  3. toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby (př. výkonný ředitel, manažer, vedoucí zaměstnanec obchodní společnosti, člen členské schůze družstva), nebo
  4. zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, a to ve dvou situacích
  • na podkladě schválení nebo pokynů vedoucích osob uvedených v bodech 1, 2, 3 nebo
  • pokud tyto vedoucí osoby nepřijaly opatření, která lze po nich spravedlivě požadovat, aby takové činnosti zaměstnance předešly (jedná se zejména o vnitřní etické kodexy a compliance programy).[5] 

Posledním předpokladem přičitatelnosti je, že k tomuto jednání dochází v rámci činnosti právnické osoby nebo v jejím zájmu.[6]  Tato podmínka má zabránit tomu, aby byla právnická osoba odpovědná za excesy osob, které za ni jednají. Její odpovědnost nelze dovodit např. v případě, že si zaměstnanec nechá dát úplatek za to, že vedení nepostoupí stížnost klienta na závadný obsah výrobků společnosti. Za toto jednání bude odpovědný zaměstnanec sám jako fyzická osoba, a to podle trestního zákoníku.

Pácháním trestného činu v rámci činnosti právnické osoby se rozumí spáchání trestného činu v rámci provozu této právnické osoby. Pokud např. právnická osoba jako svou hlavní činnost prodává automobily, trestný čin může být spáchán nejen při samotném prodeji automobilů, ale i při uzavírání smluv souvisejících se zajišťováním výrobních dílů nebo vedení pojistné, personální a jiné dokumentace.

Trestný čin je páchán v zájmu právnické osoby, má-li z něho právnická osoba majetkový nebo jakýkoli nehmotný prospěch, či jakoukoliv výhodu. U trestných činů proti životnímu prostředí může prospěch spočívat např. v tom, že právnická osoba nemusí investovat prostředky do nákladných ekologických opatření nebo nemusí hradit likvidaci odpadů.

Právnickou osobu lze postihnout zá spáchání pouze některých trestných činů

Právnické osoby, na rozdíl od osob fyzických, nejsou odpovědné za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku. TOPO vyjmenovává trestné činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit (např. dvojí manželství, nebezpečné pronásledování, rvačka, vzpoura vězňů).[7] Zpravidla se jedná o trestné činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit již z logiky věci. Za trestné činy, které nejsou vyjmenované v § 7 TOPO, mohou být právnické osoby trestně odpovědné.

Právnické osoby jsou často postihovány za trestné činy spojené s korupcí (např. uplácení, dotační podvod, porušení povinnosti při správě cizího majetku). Právnické osoby také mohou být odpovědné za všechny trestné činy proti životnímu prostředí (např. neoprávněné nakládání s odpady, poškození lesa, poškození vodního zdroje, týrání zvířat). Mezi další typické trestné činy, kterých se právnické osoby dopouštějí, patří podvod, neodvedení a zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, vydírání či úvěrový podvod.

O trestných činech spojených s korupcí se více dočtete v manuálu Jaké trestné činy mohou souviset s korupcí?.

Trestní odpovědnost musí trvat

Právnická osoba bude za jednání, které je jí přičitatelné, odpovědná pouze v případě, že se své trestní odpovědnosti nějak nezbavila. Odpovědná tedy nebude, pokud se trestní odpovědnosti zprostila nebo její trestní odpovědnost zanikla.

Právnická osoba se zprostí odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.[8]  Tato možnost zproštění odpovědnosti se vztahuje na trestné činy spáchané kteroukoli z osob, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné. Aby se právnická osoba tímto způsobem zbavila trestní odpovědnosti, musí prokázat, že přijala skutečná a efektivní opatření pro předcházení trestné činnosti. Pokud za tímto účelem zavádí například zmiňované compliance programy, musí zabezpečit, aby s nimi byli všichni zaměstnanci skutečně seznámeni.

Trestní odpovědnost právnické osoby může zaniknout díky účinné lítosti. O účinnou lítost právnické osoby se jedná, pokud začala páchat trestný čin, ale dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a

  • odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo
  • škodlivému následku zamezila, nebo
  • škodlivý následek napravila, nebo
  • učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.[9]

Účinnou lítostí však nemůže zaniknout trestní odpovědnost právnické osoby za některé vyjmenované trestné činy. Jde například o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přijetí úplatku, podplacení, nebo nepřímého úplatkářství.[10] 

U fyzických osob platí, že trestní odpovědnost zanikne smrtí pachatele. U právnických osob tento důvod logicky nepřipadá v úvahu. Naopak platí, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na její právní nástupce. To znamená, že pokud se právnická osoba dopustí trestného činu a poté se rozdělí na dva jiné subjekty, lze oba tyto subjekty trestně stíhat. Soud potom při stanovení trestu přihlédne k tomu, v jaké míře přešly výnosy z trestné činnosti na kterou z nových právnických osob. Soud také může přihlédnout k tomu, která z nástupnických právnických osob pokračuje v činnosti, při které došlo k trestnému činu.[11]

Co když je za trestný čin odpovědná konkrétní osoba?

TOPO je založen na zásadě souběžné a nezávislé odpovědnosti fyzických a právnických osob. Pokud je za určité jednání odpovědná právnická osoba, nebrání to odpovědnosti fyzické osoby, která se tohoto jednání dopustila, a naopak.[12]

V praxi to znamená, že pokud se trestného činu dopustí například ředitel obchodní společnosti (statutární orgán) při činnosti této společnosti, lze trestně stíhat a odsoudit jak ředitele, tak společnost. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, ani pokud se nepodaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba se dopustila trestného činu, který je právnické osobě přičitatelný.

Jaké tresty lze uložit právnické osobě?

Pokud orgány činné v trestním řízení dojdou k závěru, že trestný čin byl spáchán, soud rozhodne o trestu. Právnické osobě lze uložit tyto tresty:

  • zrušení právnické osoby,
  • propadnutí majetku,
  • peněžitý trest,
  • propadnutí věci,
  • zákaz činnosti,
  • zákaz držení a chovu zvířat
  • zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
  • zákaz přijímání dotací a subvencí,
  • uveřejnění rozsudku.[13] 

Lze uložit také ochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku.[14] 

Naopak nelze právnické osobě uložit některé tresty, které se ukládají fyzickým osobám. Jde konkrétně o tresty odnětí svobody, domácího vězení, obecně prospěšných prací, zákazu pobytu, zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti a vyhoštění.[15]

Nejčastěji ukládaným trestem u právnických osob je trest zákazu činnosti (32,4 % ze všech pravomocně uložených hlavních trestů), peněžitý trest (27,5 %), trest zrušení právnické osoby (18,5 %) a trest uveřejnění rozsudku (7,6 %).[16]  Nejpřísnějším trestem je zrušení právnické osoby, které lze uložit, pokud činnost právnické osoby spočívala zcela nebo úplně v páchání trestných činů.[17] 

Pokud víte o trestném činu, podejte oznámení

Pokud máte podezření, že se právnická osoba ve vašem okolí dopustila nebo dopouští trestného činu, podejte na ni trestní oznámení. Trestní oznámení lze podat na kterékoli oddělení Policie ČR nebo na státní zastupitelství.

Bližší informace o tom, jak postupovat, se dozvíte v našem manuálu Jak podat trestní oznámení. Využít můžete také náš vzor.

Na trestní řízení proti právnickým osobám se použije TOPO. V oblastech, které TOPO neupravuje, se použije trestní řád.[18] Informace o průběhu trestního řízení podle trestního řádu, si můžete přečíst v našem manuálu Jak probíhá trestní řízení.

[5] Compliance programy představují soubor opatření, která mají za cíl zamezit porušování právních předpisů i etických norem ze strany obchodních společností a jejich zaměstnanců.

[6] § 8 TOPO

[7] § 7 TOPO

[15] § 15 odst. 1 TOPO obsahuje úplný výčet trestů, které lze právnické osobě uložit. Tyto tresty neobsahuje, tudíž je právnické osobě není možné uložit.

[16] Údaje jsou z let 2016-2019. Statistiky uložených trestů jsou dostupné z veřejného portálu statistiky a výkaznictví Ministerstva spravedlnosti ČR: https://cslav.justice.cz/InfoData/prehledy-statistickych-listu.html

[17] § 16 TOPO

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty