Mohou na jednom místě probíhat dvě různá shromáždění?
Chtěli jsme uspořádat shromáždění, ale na úřadu nám sdělili, že ve stejný den je ve stejném čase už jedno shromáždění oznámeno. Svolavatel přitom shromáždění oznámil pro 15 dalších míst ve městě, v rozsahu celého týdne. Jak můžeme dosáhnout toho, aby se i naše shromáždění konalo?
Odpověď poradny
Příslušný obecní úřad by měl znát místní poměry a vyhodnotit situaci a zvažovat práva obou svolavatelů. Právo pokojně se shromažďovat může být omezeno jen ze zákonem vymezených důvodů. Úřad by se měl snažit o dosažení dohody mezi pořadateli kolidujících shromáždění. Pokud ke shodě nedojde, úřad má povinnost zakázat kolidující shromáždění (později ohlášené). Druhé shromáždění by však měl umožnit, pokud je dříve ohlášené shromáždění prokazatelně obstrukční s cílem blokovat pro daný prostor a čas jiná shromáždění.
Právo pokojně se shromažďovat a jeho limity
Právo pokojně se shromažďovat zaručuje Listina základních práv a svobod (1). Svolavatel je povinen plánované shromáždění písemně oznámit obecnímu úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Shromáždění nepodléhá povolení ze strany úřadu, avšak úřad jej může regulovat s ohledem na místní podmínky nebo veřejný pořádek (2).
Kolize shromáždění v místě a čase
Úřad má povinnost zakázat shromáždění, pokud se na stejném místě a ve stejnou dobu má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání (3). Zákon tak chrání shromažďovací právo obou v kolizi stojících svolavatelů a poskytuje nejdříve prostor pro to, aby mohlo dojít k dohodě, která by hrozící kolizi odstranila. Lze se domnívat, že právě úřad je povinen snažit se o dosažení dohody mezi pořadateli kolidujících shromáždění (4). V případě, že k takové dohodě nedojde, může úřad – s ohledem na místní podmínky nebo veřejný pořádek - navrhnout změnu místa či doby později oznámeného shromáždění.
Pokud by však změna místa vašeho shromáždění vedla k tomu, že takové shromáždění by pozbylo cíle druhého svolavatele, lze argumentovat rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu. (5) Předtím než příslušný úřad později ohlášené shromáždění zakáže pro místní a časovou kolizi se shromážděním ohlášeným dříve, musí na základě znalosti místních poměrů, tvrzení pozdějšího svolavatele či na základě jiných důvodných pochybností uvážit, zda dříve ohlášené shromáždění není koncipováno jen jako obstrukční s jediným cílem blokovat pro daný prostor a čas jiná shromáždění. Dospěje-li úřad k závěru, že jediným účelem shromáždění je blokace místa a času, jde o zneužití práva, jemuž nepřísluší právní ochrana. Později ohlášené shromáždění v takovém případě úřad nesmí zakázat podle zmíněného ustanovení.
Pokud by úřad v takovém případě později ohlášené shromáždění zakázal, můžete jeho rozhodnutí napadnout žalobou u správního soudu (6). Je vhodné argumentovat, proč je podle vašeho názoru již oznámené shromáždění obstrukční a tedy by nemělo zabránit konání vašeho shromáždění.
Poznámky
(1) čl. 19 usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod
(2) v § 10 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím
(3) § 10 odst. 2 písm. b) zákona o právu shromažďovacím
(4) Zákon o právu shromažďovacím. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 114.
(5) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29. listopadu 2013, sp. zn. 2 As 60/2013 – 26
(6) § 11 odst. 3 zákona o právu shromažďovacím
Rada vznikla za přispění stážistky Alexandry Mateáskové.