Co je potřeba k zorganizování „protestního pochodu“?

Odpověď poradny

Hned na počátku je nutné uvést, že i na protestní pochod se bude vztahovat zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím ve znění novel, a to na základě § 1 odst. 3, kde se stanoví, že za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. Vzhledem k vyznění dotazu nepředpokládám, že by se mohlo jednat o výjimku z tohoto zákona vymezenou v § 2 tohoto zákona.

Při organizaci protestního pochodu je nutné vzít na vědomí, že ke shromáždění není sice potřeba souhlasu státního orgánu (§ 1 odst. 4), ale je nutné oznámit shromáždění státnímu orgánu, pokud se nejedná o výjimky vymezenou v zákoně (§ 4 odst. 1).

Shromáždění může svolat pouze osoba straší 18 let, popřípadě právnická osoba. Tento svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem, jinak se jedná o přestupek proti shromažďovacímu zákonu (§ 14), za který je možné udělit pokutu až do 5.000,-Kč.

Náležitosti tohoto oznámení stanoví zákon o právu shromažďovacím v § 5 odst. 3 a odst. 4.

Odst. 3 V oznámení musí svolavatel uvést:

a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení ; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d) má-li jít o pouliční průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e) jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele, u právnické osoby její název a sídlo a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem;
f) jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele.

Odst. 4:  Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

Zákon také dává dosti široká práva svolavateli, jedná se zejména o možnost činit všechna opatření ke svolání shromáždění, má právo účastníky na toto shromáždění zvát, nechat jej ve vhodném čase vyhlásit místním rozhlasem. Úřad je taktéž povinen podle možností a okolností poskytnout svolavateli pomoc (§ 6). Tato oprávnění zanikají v případě zákazu shromáždění.

Svolavatel má též oprávnění v případě existence důvodné obavy, že shromáždění bude rušeno, aby byla shromáždění poskytnuta ochrana, a to útvarem Policie ČR, popřípadě úřadem.

Zákon o právu shromažďovacím stanoví taktéž povinnosti svolavatele, které vymezuje v ustanovení § 6 odst. 5, kde se stanoví, že svolavatel je povinen:

a) poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;
c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
d) dávat závazné pokyny pořadatelům;
e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;
f) shromáždění ukončit.

Dále tento zákon ve svém ustanovení § 10 stanoví taxativní výčet důvodů, pro které lze shromáždění zakázat. V případě, že by se zakázané shromáždění přesto konalo, potom se jedná o přestupek proti shromažďovacímu zákonu. O zákazu shromáždění je úřad povinen rozhodnout bezodkladně, nejpozději do tří dnů ( § 11).

§ 10
(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.
(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
(4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3 , jestliže svolavatel přijal návrh národního výboru podle § 8 .

§ 8
Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.

Zákon nepředpokládá povinnost zajistit lékařskou péči a ani nečiní za přestupky účastníků proti tomuto zákonu osobu svolavatele odpovědnou.