Poradna

Nadřazené kategorie: Spolky a zapojení veřejnosti,

Jak uspořádat veřejnou sbírku?

Vytvořeno dne 1. 9. 2020 — Aktualizováno dne 25. 1. 2022.

Obsah

Chcete realizovat konkrétní veřejně prospěšný záměr (například zorganizovat vzdělávací či sportovní akci nebo zachránit nějakou kulturní památku) a potřebujete na něj sehnat peníze? Dozvěděli jste se o nešťastné události a chtěli byste jejím obětem pomoci finančními prostředky? Jednou z možností, jak finanční prostředky získat, je uspořádat veřejnou sbírku.

V tomto manuálu se dozvíte, co to veřejná sbírka je a za jakým účelem ji vy a váš spolek můžete uspořádat. Manuál také popisuje, jaké povinnosti se s konáním veřejné sbírky pojí a na co byste si měli dát pozor, pokud o konání veřejné sbírky uvažujete.

Co je veřejná sbírka a k čemu slouží?

Veřejnou sbírku upravuje zákon o veřejných sbírkách. Aby se jednalo o veřejnou sbírku, musí být finanční prostředky

  • shromažďovány pro veřejně prospěšný účel, který musíte předem stanovit,
  • od předem neurčeného okruhu přispěvatelů.

Veřejně prospěšný účel je zpravidla humanitární nebo charitativní povahy. Sbírku můžete uspořádat například:

  • k rozvoji vzdělání, tělovýchovy nebo sportu,
  • za účelem zajištění ochrany kulturních památek, tradic či životního prostředí,
  • v souvislosti s neočekávanou událostí, například s živelní pohromou, válečným konfliktem nebo individuální nešťastnou událostí.[1]

Pokud byste pořádali sbírku, se kterou byste se obraceli pouze na uzavřený okruh osob (př. své známé a spolupracovníky), o veřejnou sbírku by se nejednalo.

Kdo může veřejnou sbírku uspořádat?

Veřejnou sbírku může uspořádat:

  • obec,
  • kraj,
  • městská část Prahy, nebo
  • právnická osoba, která má na území České republiky sídlo (např. spolek, nadace, či obchodní společnost),

Všechny tyto subjekty můžeme pro účely manuálu označit jako pořadatele veřejné sbírky. Fyzická osoba veřejnou sbírku uspořádat nemůže.[2]

Pokud chcete veřejnou sbírku uspořádat jako právnická osoba (př. spolek), ověřte, že je sama právnická osoba a také fyzická osoba, která za právnickou jedná, bezúhonná. Za právnickou osobu jedná nejčastěji její statutární orgán, případně někdo jiný na základě plné moci.

Podrobnější informace k osobám oprávněným jednat za spolek si můžete přečíst v manuálu Jak jedná spolek navenek?

Za bezúhonné se považují osoby, které nebyly pravomocně odsouzené za zákonem stanovené trestné činy. [3] Bezúhonnost ověřuje krajský úřad sám z výpisu trestů. Nemusíte tedy o ní předkládat žádný doklad.

Konání veřejné sbírky musíte oznámit

Abyste mohli veřejnou sbírku uspořádat, budete potřebovat osvědčení o tom, že je možné sbírku konat. Který úřad osvědčení vydává, a na koho se tedy obrátit, shrnuje následující tabulka:

Kdo je pořadatelem?

Kdo vydává osvědčení?

Právnická osoba

Krajský úřad, ve kterém má sídlo právnická osoba. Pokud právnická osoba sídlí v Praze, pak Magistrát hl. m. Prahy.[4]

Kraj

Ministerstvo vnitra[5]

Pokud se chystáte uspořádat veřejnou sbírku, je potřeba to příslušnému úřadu oznámit tak, aby tento úřad obdržel oznámení včetně všech náležitostí nejpozději 30 dnů před zahájením sbírky. Úřad má pak 30denní lhůtu na to, aby vaše oznámení posoudil.[6] Pokud chcete sbírku vyhlásit v souvislosti neočekávanou událostí, např. živelní pohromou, neočekávaným válečným konfliktem či na pomoc obětem nešťastné události, je možné sbírku vyhlásit i rychleji.[7] 

V případě, že úřad nezjistí, že by sbírku nebylo možné konat (např. by byla v rozporu se zákonem), doručí vám jako pořadateli sbírky osvědčení do vlastních rukou. Sbírka se považuje za zahájenou den po dni doručení osvědčení. Dříve ji nesmíte provádět ani nijak propagovat.[8]

Co by mělo oznámení obsahovat?

K podání oznámení neexistuje žádný oficiální formulář, přestože některé krajské úřady na svých webových stránkách formuláře zveřejňují. Úplně tak postačí, když bude vaše oznámení obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti. Těmi jsou:[9]

  • Základní údaje o pořadateli: Všichni pořadatele musí uvést název a sídlo. Spolky a další právnické osoby musí uvést své IČO. Obce a kraje musí doložit své usnesení o souhlasu s konáním sbírky (nejdéle 6 měsíců staré). Toto usnesení obvykle vydává rada obce, kraje nebo hlavního města Prahy.[10]
  • Informace o osobě, která za pořadatele bude jednat: její jméno a příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu.

Za obec jedná starosta, za kraj hejtman a za právnickou osobu statutární orgán, resp. jeho členové. U spolku platí, že pokud stanovy neurčí jinak, může za spolek jednat každý člen statutárního orgánu samostatně (více informací v manuálu  Jak jedná spolek navenek?). Za pořadatele mohou také jednat jiné osoby, které pořadatel pověří plnou mocí.

  • Účel sbírky.
  • Území, na kterém se sbírka bude konat.
  • Datum zahájení a ukončení sbírky, případně informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou.
  • Způsob provádění sbírky (např. pomocí bankovního účtu, pokladniček či prodejem předmětů).
  • Specifické informace podle toho, jakým způsobem se sbírka koná (viz Jakými způsoby můžete veřejnou sbírku konat?)
  • Pokud se sbírka koná na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 1 rok, den, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování.

Které dokumenty k oznámení přiložit?

Pokud se chystáte uspořádat veřejnou sbírku, měli byste kromě oznámení krajskému úřadu předložit následující dokumenty:[11]

  • Potvrzení, která nejsou starší než 30 dnů, že váš spolek (nebo jiná právnická osoba, která pořádá sbírku) nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy ani Celní správy evidován nedoplatek.[12]
  • Čestné prohlášení o tom, že váš spolek (nebo jiná právnická osoba, která pořádá sbírku) nemá finanční obtíže. To zahrnuje, že není v likvidaci, ani v úpadku (neprobíhá insolvenční řízení) a že na něj nebyla vyhlášena nucená správa.
  • Čestné prohlášení o tom, zda se osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem Vašeho spolku (nebo jiné právnické osoby, která sbírku pořádá) v posledních 3 letech zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky.
  • Souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním sbírky, pokud má být výtěžku sbírky použito v zahraničí.

Jakými způsoby můžete sbírku konat?

Sbírku můžete konat transparentním způsobem, který schválí krajský úřad nebo Ministerstvo vnitra. Mezi zavedené způsoby, kterými sbírku můžete konat, patří:[13]

  • Shromažďování peněžních příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu.
  • Sběrací listiny.
  • Pokladničky.
  • Prodej předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně (např. výrobky chráněné dílny).
  • Prodej vstupenek na veřejně přístupné akce, zejména kulturní nebo sportovní povahy, pokud je finanční příspěvek zahrnut v ceně vstupenky. Jde například charitativní koncert či dobročinné fotbalové utkání.
  • Dárcovské SMS.
  • Složení hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.

Podle toho, kterým se způsobů se rozhodnete sbírku konat, musíte v oznámení krajskému úřadu uvést určité specifické informace, které přehledně shrnuje následující tabulka:

Způsob konání sbírky

Požadované informace

Shromažďování peněžních prostředků na bankovním účtu

  • Název a adresa banky nebo její pobočky, u které je zřízen bankovní účet,
  • číslo účtu.

Pokladničky

podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček

  • Prodej předmětů
  • Prodej vstupenek

výše příspěvku, který je zahrnut v ceně prodávaného předmětu nebo vstupenky

Sběrací listiny

Vzor sběrací listiny

Jak příspěvky evidovat?

Jako pořadatel sbírky máte povinnost zřídit si pro každou sbírku zvláštní bankovní účet, na který po skončení sbírky převedete hrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet pro vás neplatí, pokud pořádáte sbírku:

  • výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin,
  • po dobu maximálně 3 měsíců.

Jako pořadatel sbírky musíte také o výtěžku vést účetnictví, a to odděleně od svého ostatního účetního majetku a závazků.[14]

Jaké povinnosti máte po ukončení sbírky?

Další povinnosti nastávají po ukončení sbírky. Jako pořadatel sbírky musíte nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky předložit krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky byste měli uvést:

  • výši hrubého výtěžku sbírky,
  • výši skutečných nákladů spojených s konáním veřejné sbírky (ta však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku), 
  • výši čistého výtěžku sbírky, 
  • důkaz o tom, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek ke stanovenému účelu sbírky.

Dále byste měli odevzdat:

  • doklady o hrubém výtěžku a
  • doklady o nákladech spojených s konáním sbírky.

Doklady se mohou lišit podle toho, jakým způsobem jste sbírku prováděli – může jít například o:

  • bankovní výpisy.
  • potvrzení o rozpečetění pokladniček nebo
  • sběrací listiny a potvrzení krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra o počtu ověřených sběracích listin.[15]

Za jakým účelem můžete získané prostředky použít?

Veřejnou sbírku můžete konat pouze pro předem stanovený veřejně prospěšný účel. Tento účel pak zároveň určuje, jakým způsobem můžete získané prostředky využít.

Pouze výjimečně můžete výtěžek ze sbírky využít za jiným než stanoveným veřejně prospěšným účelem. Část hrubého výtěžku můžete využít na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky. Tímto způsobem však můžete použít maximálně 5 % z celkového hrubého výtěžku sbírky.[16]

Získané finanční prostředky nemůžete využít jiným způsobem. I kdyby účel, pro který jste veřejnou sbírku uspořádali, zanikl a vy jste sbírku ukončili, nemůžete nevyužitý výtěžek využít na financování činnosti vašeho spolku, který sbírku vyhlásil. Vy a váš spolek však můžete finanční prostředky na svou činnost získávat jiným způsobem – například prostřednictvím darů na základě darovacích smluv nebo prodejem benefičních předmětů na podporu činnosti spolku. S prodejem předmětů se pojí další povinnosti, zejména povinnost:

  • zařídit si živnostenské oprávnění,
  • evidovat tržby prostřednictvím EET,
  • odvádět DPH a
  • vést podvojné účetnictví.

Co když účel veřejné sbírky zanikne?

Může se stát, že účel sbírky v průběhu jejího konání zanikne. To nastane například, pokud je vybrána částka potřebná pro provedení nákladné operace osoby, která trpí vzácným onemocněním. Pokud účel sbírky zanikne, musíte se rozhodnout, jestli v konání sbírky chcete pokračovat pro nový účel nebo ne.

Chcete v konání sbírky pokračovat pro nový účel?

Co dělat?

Ano

  • Oznamte úřadu změnu účelu sbírky. Oznámení musí úřad obdržet nejpozději 30 dnů před datem, od kterého hodláte pokračovat v konání sbírky pro nový účel.[17]

Ne

  • Bez zbytečného odkladu ukončete konání sbírky.
  • Oznamte úřadu, že původní účel sbírky zanikl a ukončujete konání sbírky.
  • Oznamte úřadu, jakým způsobem hodláte vybrané prostředky využít. Dosud nepoužitý čistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek můžete využít pouze pro jiný účel, pro který lze konat sbírku podle zákona o veřejných sbírkách. Úřad vám musí změnu účelu odsouhlasit.
  • Informujte veřejnost srovnatelným způsobem, jakým jste sbírku propagovali o tím, pro jaký účel vybrané prostředky využijete.[18]

Příspěvky do veřejné sbírky nepodléhají EET

Příspěvky do veřejné sbírky nejsou evidovanou tržbou ve smyslu zákona o evidenci tržeb, protože se nejedná o příjem z podnikání. Zákon o evidenci tržeb se na příspěvky do veřejné sbírky proto neaplikuje.

 


[3] K tomu, kdy přesně se osoba považuje za bezúhonnou, viz § 5a zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách

[10]§ 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, § 59 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, § 68 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Pokud se v obci nevolí zastupitelstvo, rozhoduje starosta. Ve všech případech si věc může vyhradit zastupitelstvo. Pokud to udělá, bude usnesení vydávat ono.

[12] Výjimkou je nedoplatek, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení úhrady na splátky.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty