Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Kdy můžete dostat pokutu za urážlivé podání?

Uvedl jsem ve svém podání, že postup úřadu vzbuzuje podezření ze zneužití úřední moci a že se úřad snaží dle mého názoru bránit zjištění skutečného stavu věci, resp. že mám obavu, že se úřad bude snažit zmanipulovat výsledky měření. Úřad mi za to uložil pokutu za hrubě urážlivé podání. Domnívám se, že to byla ze strany úřadu přehnaná reakce. Má smysl podávat odvolání?

Tento dotaz byl vyřešen dne 17. 11. 2018. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Odvolání určitě doporučujeme podat. Nepovažujeme ani jeden z výroků, za který byla uložena pořádková pokuta, za hrubě urážlivé podání. Objektivně nedosahují míry intenzity hrubých urážek a představují pouze vaši osobní kritiku činnosti správních orgánů. 

Podle § 62 odst. 2. zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Účelem tohoto pořádkového deliktu je ochrana vážnosti a důstojnosti správních orgánů a jednotlivých úředních osob při výkonu veřejné správy před útoky ve formě hrubých urážek. Hrubě urážlivé podání je pouze takové, které zjevně a hrubě vybočuje z pravidel styku s orgány veřejné správy. Jde tak o hrubé vulgarismy či podání útočící na odbornost, vážnost a důstojnost úředních osob. Vždy se však musí jednat o hrubou urážku. Za hrubou urážku však nelze považovat oprávněnou či neoprávněnou kritiku činnosti správního orgánu, pokud součástí kritiky nejsou hrubé urážky. Zároveň je „hrubě urážlivé podání“ neurčitý právní pojem, jehož výklad však nezáleží na subjektivním pocitu úředníka. Za hrubě urážlivé podání nelze v žádném případě považovat např. pouhou kritiku činnosti správního orgánu, byť by šlo o kritiku arogantní a neoprávněnou.

Pokuta jen v závažných případech

Takto se vyjádřil také Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 23. 4. 2010 sp. zn./č. j.:5 As 76/2009-69: „ K ukládání pokut dle ustanovení § 62 správního řádu je třeba přistupovat velmi opatrně a zvažovat je lze pouze v případě, že byť i neoprávněná, přehnaná nebo i vulgární kritika nesměřuje pouze proti způsobu výkonu veřejné správy, ale je rovněž neospravedlnitelným osobním útokem, např. na soukromí úředníka, jeho rodinu, původ, apod.“

Ústavní soud se v rozhodnutí I. ÚS 211/99, vyjádřil k uložení pořádkové pokuty v občanském soudním řízení, kde § 53 občanského soudního řádu taktéž umožňuje sankcionovat hrubě urážlivé podání a věnuje se tak výkladu pojmu „hrubě urážlivé“. Podle názoru Ústavního soudu: „Pokud jde o uložení pořádkové pokuty za výroky stěžovatelů, je třeba uvážit, že zákonodárce vědomě volil termín "hrubě urážlivé“ v § 53 odst. 1 o. s. ř., aby naznačil, že právě jen ty výroky, které objektivně dosahují intenzity hrubých urážek, zakládají důvod pro pořádkovou pokutu. Činil tak u vědomí, že jak subjektivní pocity křivdy stěžovatelů, tak i subjektivní vnímání "uražených" soudců jsou exaltovány okolnostmi souvisejícími s meritem v dané věci. Institucím a orgánům, jež reprezentují veřejnou moc státu, a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí judikatura Evropského soudu pro lidská práva.“

Jak Nejvyšší správní soud, tak Ústavní soud tedy zastávají názor, že aby bylo možno podání považovat za hrubě urážlivé, musí dosahovat určité míry intenzity, která je tomto případě položena poměrně vysoko. V každém případě doporučujeme v podáních volit opatrnější výrazy, zejména se vyvarovat nařčení ze spáchání trestného činu, což by mohlo dle následujícího rozhodnutí NSS být považováno za hrubě urážlivé.:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu (ze dne 4. března 2011, č.j. 5 As 37/2010 – 71)

"Za hrubě urážlivé výroky a nedůvodný útok na dobrou pověst a čest úřední osoby považuje Nejvyšší správní soud opakované obvinění JUDr. K. z páchání trestné činnosti [„Chápu, že zločinecký úředník, který bere úplatky a provádí trestné činy se snaží maskovat a krýt svou zločinnost za zákony.“ „Doufám, že nastupující MD (ministr dopravy) bude požadovat odpovědnost po K. a i jiných úřednících za své zločiny a za finanční újmu dle rozsudku.“]. Stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody či skutečnosti, o které tato tvrzení opírá, z předmětných podání není zřejmé ani to, jak tato tvrzení souvisí s posuzovanou věcí. Tyto výroky stěžovatele neměly žádný vztah k činnosti žalovaného a úředních osob v souvislosti s posuzovanou věcí a jejich cílem bylo poškodit čest a dobrou pověst JUDr. K. a tudíž i snížit vážnost vedeného správního řízení. Byť se stěžovatel v obou podáních vyvaroval použití vulgárních výrazů na adresu žalovaného či úředních osob, následek jeho výroků je podle Nejvyššího správního soudu v daném případě závažnější. Použití urážlivých vulgarismů na adresu konkrétní osoby sice odporuje normám slušného společenského chování, samo o sobě však nevypovídá nic konkrétního o osobnosti nebo činnosti postižené osoby. Naproti tomu nepodložené obvinění ze spáchání trestné činnosti je způsobilé způsobit závažnou újmu na dobré pověsti postiženého tím, že může vyvolat v očích třetích osob neznalých poměrů dojem, že se tato osoba trestné činnosti skutečně dopouští, čímž se zároveň zpochybňuje i objektivita správního řízení, na jehož vedení se tato úřední osoba podílí."

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty