Certifikáty autorizovaných inspektorů

Kdo je autorizovaný inspektor?

Autorizovaný inspektor není správním orgánem. Je to soukromá osoba, fyzická nebo právnická, která vydává certifikáty na základě soukromoprávní smlouvy se stavebníkem[1]. Autorizované inspektory jmenuje ministr pro místní rozvoj po splnění zákonných podmínek, mimo jiné ukončené magisterské vzdělání architektonického nebo stavebního zaměření, být již autorizovanou osobou dle zvláštního předpisu, alespoň 15 let praxe v projektové činnosti nebo odborném vedení provádění staveb a prokázání právních a odborných znalostí a zkušeností potřebných pro výkon funkce autorizovaného inspektora při zkoušce před odbornou komisí. Tuto činnost provádí za úplatu od stavebníka, ve svém vlastním podnikatelském zájmu a je za ni sám odpovědný (za tuto činnost tedy neodpovídá stát).

Certifikát není rozhodnutím

Inspektor vydává certifikát na základě smlouvy se stavebníkem, ve které se dohodnou na provedení kontroly projektové dokumentace pro danou stavbu. Uzavření takové smlouvy musí autorizovaný inspektor bez zbytečného odkladu oznámit stavebnímu úřadu. Certifikát tedy není rozhodnutím správního orgánu[2], ale plněním ze soukromoprávní smlouvy.

Autorizovaný inspektor certifikátem osvědčuje, že jsou splněny všechny zákonné požadavky a stavba může být provedena v souladu s právními předpisy. Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který projektovou dokumentaci stavby posoudil[3].

Co musí udělat inspektor před vydáním certifikátu?

Autorizovaný inspektor je na základě smlouvy se stavebníkem a stavebního zákona[4] povinen:

• Prověřit projektovou dokumentaci a přezkoumat, zda je možné stavbu provést, a to z následujících hledisek[5]:

a) zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, regulačním plánem, územním rozhodnutím, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem,

b) zda je projektová dokumentace úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,

c) zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

d) zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány a

e) jaké budou účinky budoucího užívání stavby.

• Obstarat souhlasná závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů (např. orgánu ochrany přírody, krajské hygienické stanice atp.) nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy.
• Obstarat souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení (např. sousedů) s oznamovaným stavebním záměrem. Informace o tom, kdo by byl účastníkem řízení, na požádání sdělí stavební úřad.
• Obstarat souhlas vlastníků veřejné a dopraní infrastruktury k možnostem a způsobu napojení stavby.
• Připojit návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.

Stavební zákon vylučuje možnost nahrazení klasického stavebního povolení certifikátem v případech, kdy se jedná o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případech významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem, anebo pro kterou je vyžadováno závazné stanovisko v rámci posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Je třeba podotknout, že takový zvláštní právní předpis, který by vylučoval stavby se závažným dopadem na životní prostředí nebo s velkým okruhem dotčených osob, doposud vydaný nebyl. V současnosti jsou zákonem vyloučena pouze některá vodní díla podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách[6] a některé stavby lomů a dolů dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)[7].

Ochrana práv dotčených osob a principu účasti veřejnosti

Jak bylo řečeno výše, autorizovaný inspektor je povinen obstarat souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Tento okruh osob je vymezen v ustanovení § 109 stavebního zákona a patří sem:

• stavebník,
• vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
• vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
• vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
• vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno (tím není pouze vlastník „mezujícího“, těsně souvisejícího pozemku, ale i vlastník vzdálenějšího pozemku nebo stavby na něm, pokud na něj může mít stavba vliv – toto bylo opakovaně potvrzeno soudy[8],
• ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.

Autorizovaný inspektor není v současnosti povinen opatřovat souhlas environmentálních spolků s oznamovaným stavebním záměrem.

Obrana proti certifikátu

Poté, co je certifikát oznámen na stavebním úřadě, musí stavební úřad do 5 dnů od obdržení vyvěsit oznámení stavebního záměru na úřední desce, a to po dobu nejméně 15 dnů. Osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, musí umožnit nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru, včetně certifikátu.

Ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky, a to pouze ze dvou důvodů:

• certifikát neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo
• jejich souhlas nebyl vůbec opatřen.

K jiným námitkám stavební úřad nepřihlíží.

Ve stejné lhůtě mohou uplatnit výhrady dotčené orgány (např. orgán ochrany přírody, krajská hygienická stanice) nebo stavební úřad sám, opět z přesně stanovených důvodů (např. se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem).

Podání námitek nebo výhrad má odkladný účinek, což znamená, že stavebníkovi nevznikne právo stavby až do rozhodnutí nadřízeného stavebního úřadu o uplatněných námitkách a výhradách dotčených orgánů. Nadřízený orgán na základě námitek rozhodne o tom, jestli vzniklo právo stavět podle oznámení (certifikátu) – do jeho rozhodnutí nelze stavbu realizovat. Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a osobám, které podaly námitky. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat, je však možné podat žalobu ke správnímu soudu.

V případě, že nejsou žádné námitky ani výhrady podány, právo realizovat stavbu stavebníkovi vznikne uplynutím 15 dnů od oznámení stavebního záměru na úřední desce.

Dohled Ministerstva pro místní rozvoj

Dohled nad činností autorizovaných inspektorů vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj[9]. S tím souvisí i oprávnění ministerstva dát ministrovi pro místní rozvoj návrh k tomu, aby rozhodl o odvolání autorizovaného inspektora.

Ministr může autorizovaného inspektora odvolat v případě, že inspektor při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, pokud se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin[10], nebo pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145[11].