Jak zabránit poškození stromů stavbou vedlejšího domu?

Odpověď poradny

Zákon ani prováděcí předpisy neuvádějí, v jaké vzdálenosti od stromů může stát dům, aby nedošlo k poškození kořenového systému stromů. Vzdálenost může určit stavební úřad v územním rozhodnutí. Doporučuje se podat námitky v rámci územního řízení k tomuto orgánu (stavebnímu úřadu) a zároveň informovat odbor životního prostředí, který by se k záměru měl vyjádřit (jako dotčený orgán může ve svém vyjádření určit podmínky, za jakých bude stavba povolena - vzdálenost budovy od stromů, povinnost nepoškodit a zachovat stromy při stavbě, způsob jejich ochrany během stavby).

Je také možné požadovat vyjádření odboru ŽP jako orgánu, pod který spadá ochrana stromů v rámci námitek, efektivnější však je pokud se odbor ŽP rovnou vyjádří (ještě před vypršením lhůty k podání námitek).

Námitky mohou působit větší vahou, pokud je podá přímo vlastník stromů.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoví povinnost chránit dřeviny před poškozováním či ničením. Je sice pravda, že pokud stromy nestojí na pozemku žadatele, tak není povinen pečovat o dřeviny, tj. zejména je ošetřovat a udržovat, avšak pořád je povinen nepoškozovat a neničit je. A tudíž, i pokud stavební úřad neurčí povinnost ochrany stromů během stavby, žadatel je ze zákona povinen učinit protiopatření, aby jeho stavební činnost nepoškozovala a neničila dřeviny. (Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby mu tyto povinnosti stanovil stavební úřad ve svém rozhodnutí).

Za poškozování se dá považovat i neodborně provedený řez, který trvale a podstatně ovlivní funkce dřeviny nebo zasáhnutí do jeho kořenů. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, právnická osoba a fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, která poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les, bude potrestána pokutou až do výše 1 000 000 Kč. Pokud by k takovému jednání ze strany žadatele došlo, je možné podat podnět k orgánům ochrany přírody, nejlépe přímo k České inspekci životního prostředí k udělení pokuty stavebníkovi.

Skutečnost, že strom stojí na pozemku žadatele, neznamená, že může dojít k jeho pokácení jen na základě rozhodnutí žadatele. K jeho pokácení potřebuje žadatel povolení orgánu ochrany přírody, které je možné vydat ze závažných důvodů. Závažným důvodem je i umístění nové stavby avšak dokud nebylo vydáno územní rozhodnutí, nemělo být povolení vydáno.

Jestli chce osoba, které práva by v řízení nebyly dotčeny, být účastníkem řízení před orgánem ochrany přírody, který bude rozhodovat o pokácení stromu a zasáhnout tak do rozhodování orgánu, můžete využít právo, které § 70 zákona č. 1114/1992 Sb., přiznává občanským sdružením, tj. stát se účastníkem řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Bližší informace o zakládaní občanských sdružení a jejich účastenství v řízeních naleznete v samostatné sekci.