Biozemědělství v ochranném pásmu silnice
Existuje ustanovení, že silnice I. a II. třídy mají ochranné pásmo 50 m? Znamená to, že se v té vzdálenosti (do 50 metrů od silnice) nemůžou pěstovat biopotraviny? Může ministerstvo zamítnout žádost o registraci?
Odpověď poradny
Institut ochranného pásma pozemní komunikace I. a II. třídy skutečně existuje, toto ochranné pásmo je vymezeno v délce 50 metrů u silnice I. třídy a 15 metrů u silnice II. třídy (§ 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - viz příloha). V ochraném pásmu je omezena možnost výstavby a - což je již důležité pro Vás - zemědělské výroby. V zákoně o pozemních komunikacích jsme však našli pouze zákaz pěstovat v zatáčkách a křižovatkách plodiny, které by mohly omezovat rozhled (§ 33).
§ 30 z.č. 13/1997 Sb.
(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.
(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
§ 33 z.č. 13/1997 Sb.
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší.
Zákon o ekologickém zemědělství (č. 242/2000 Sb.) žádné omezení, pokud jde o ekologické zemědělství v ochranném pásmu silnic výslovně nestanoví. Zákony tedy tuto možnost přímo nevylučují. Ekologické zemědělství upravuje také nařízení ES č. 2092/91, to však převážně upravuje způsoby hnojení a ošetřování plodin chemickými přípravky, nikoli přímo vzdálenost od pozemní komunikace a domníváme se, že to pod obecnější položky nařízení nejde podřadit (nařízení již navíc v současné době neplatí).
Dokážeme si však představit, že v tak těsné blízkosti velké pozemní komunikace (je rozdíl, je-li ekofarma 10 metrů od pozemní komunikace nebo je-li 45 metrů) může docházet ke kontaminaci pěstovanych plodin a nemůžeme úplně vyloučit, že ministerstvo takovou ekofarmu nezaregistruje. Na základě textu předpisů, které jsme dohledali, by však k odmítnutí registrace dojít nemělo.